Netflix zezelená, ale nebojte, jde jen o prachy

Americká streamovací služba Netflix se rozhodla, že dosáhne uhlíkové neutrality. Výrazně to prý omezí natáčení filmů a seriálů, protože právě při natáčení se vyprodukuje nejvíc emisí. A teď, jak je to doopravdy.

Abyste mi rozuměli, mně nevadí samo rozhodnutí Netflixu. Pokud se jakákoli soukromá firma rozhodne, že sama omezí svou zátěž na životní prostředí, je to určitě dobře.

Problém je, že Netflix není firma, která sto let něco vyrábí, a nyní se to rozhodne dělat ekologičtěji. Netflix vzniknul v roce 1997 a služby pro předplatitele společnost začala poskytovat v roce 1999. Původně Netflix poskytoval filmy pouze na DVD nosičích, které v rámci USA rozesílal poštou. O deset let později začala firma poskytovat streamování obsahu přes internet, a od ledna 2016 je Netflix dostupný téměř celosvětově ve 190 zemích světa, s výjimkou Číny, Sýrie a Severní Koreje.

A teprve až v této velmi nedávné době, kdy už se samozřejmě dávno vědělo o změnách klimatu a podobných věcech, rozjel Netflix masivně vlastní tvorbu. V roce 2018 byl natočen výpravný historický film Král psanec za více než 120 milionů dolarů. Tento rekord byl hned následující rok překonán filmem Irčan z dílny Martina Scorseseho, který měl rozpočet 159 miliónů dolarů. Posledním obřím hitem je seriál Koruna s rozpočtem více než 160 milionů dolarů. Vedle toho samozřejmě spousty dalších. Díky všem těmto obřím projektům se Netflixu povedlo vytvořit několikasetmilionovou armádu předplatitelů, která Netflixu přináší miliardové zisky.

A teď najednou prý Netflix prozřel, zelená a začíná směřovat k uhlíkové neutralitě. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale já to považuju za pokrytectví a hlavně marketingovou strategii. Netflix si výrazně zlevní výrobu, ale vsadím se, že předplatné nezlevní. Bylo by zajímavé sledovat, jak by to s uhlíkovou neutralitou dopadlo, kdyby došlo k masivnímu odlivu předplatitelů. K tomu ale nejspíš nedojde, to má Netflix nepochybně dobře spočítané. Výsledkem tak budou ještě vyšší zisky.

Ale na druhou stranu, je to jejich volba, stejně jako je volba předplatitelů, jestli zůstat, nebo odejít. Takže je vše vlastně v pořádku. Mnohem horší je pokrytectví bank, které slavnostně do světa hlásí, že z důvodů ochrany klimatu nebudou financovat uhelné projekty. Jenže současně vesele financují těžbu ropy a plynu. O žádné klima jim totiž nejde, zajímá je pouze zisk. Uhlí totiž postupně končí, takže je pro banky mnohem výhodnější tlačit na to, aby muselo být nahrazeno něčím jiným. Ideálně rychle, aby byly potřeba najednou velké peníze. Protože, kdo se živí financováním projektů? No přece banky. Proti tomuhle bankovnímu pokrytectví je vlastně Netfix jen takový filuta, který se sveze na zelené vlně.