Největší baterie vydrží směšně málo. Ale stojí miliardy?

V Británii spustili obří bateriové úložiště s kapacitou 196 MWh, z hlediska kapacity největší v Evropě. Než začnete tleskat, tak si přečtěte, koho a jak dlouho vydrží zásobovat.

Bateriové úložiště prý umožní plně využít potenciál obnovitelné energie ve Velké Británii. To zní na první poslech logicky, protože slunce ani vítr nesvítí a nefouká pořád, takže pokud bude možné energii z nich ukládat, bude to skvělé. Tolik teorie. A nyní se pojďme podívat, jak to funguje v praxi.

Neznám přesná čísla ve Velké Británii, ale v České republice je výroba z větrných elektráren na úrovni zhruba 25% instalovaného výkonu, u solárních elektráren se v létě maximální výroba pohybuje na úrovni 60 – 70 procent instalovaného výkonu, v zimě je to ale jen na úrovni 20 procent a méně.

Další problém je, že není zas tak velký rozdíl, jestli máte větrník jeden, nebo tisíc. Když totiž fouká, nebo naopak nefouká, tak je to většinou stav na celém území České republiky. U slunce je to podobné, i když občas je určitě třeba na západě Čech slunečno, zatímco na Moravě zataženo. Solární elektrárny mají ale zase jiný problém a tím je čas od západu do východu slunce, zjednodušeně řečeno noc. To způsobuje problémy hlavně v zimě, kdy je odpolední špička spotřeby již za tmy, což přínos fotovoltaiky v tomto období dál snižuje.

Ale právě proto jsou zde bateriová úložiště, aby tento problém vyřešila. V době, kdy fouká a svítí sluníčko, se vyrobená elektřina uloží a v bezvětří a po nocích či zatažených dnech se pustí z baterií. Lidem do domácností, průmyslu do továren, vlakům do drátů, elektromobilům do nabíječek. Paráda, vše vyřešeno, můžeme okamžitě vypnout uhlí, plyn, vykašlat se na stavbu nových jaderných elektráren.

Že to zní až podezřele optimisticky? Bohužel ano, je to totiž neskutečný blábol. Hned ukážu proč.

V úvodu zmíněné bateriové úložiště s největší energetickou kapacitou v Evropě totiž může podle provozovatele dodávat elektřinu až pro 300 tisíc domácností. No tak. To je přece super. Tak se jich holt postaví pár stovek a ta zelená paráda přece jen bude.

Nebude. Provozovatel totiž dodal, že tu elektřinu sice může dodávat až pro 300 tisíc domácností, ale jen po dobu dvou hodin. Tududumdudum.

Když si vezmete, že v těchto dnech je tma od pěti odpoledne do sedmi do rána, tak jsou dvě hodiny dost málo. No ale co, tak se těch úložišť holt postaví o něco víc no.

No jo, jenže jen v našem malém Česku je domácností asi 5 milionů. To znamená, že abychom měli zálohu na dvě hodiny, museli bychom největších úložišť postavit asi 17. Jenže domácnosti tvoří jen asi čtvrtinu české spotřeby. Takže by jich muselo být asi 70. No jo, jenže mít zálohu na dvě hodiny je asi fakt málo, co? Tak na kolik? Na dva dny?

Stačí se podívat na výrobu elektřiny v Německu, které si na rozdíl od nás už postavilo opravdu hodně větrných a solárních elektráren s mnohem větším teoretickým výkonem než mají v elektrárnách plynových, uhelných a jaderných. Jenže v posledních dnech, spíše týdnech, je i v Německu výroba ze slunce a větru téměř nulová.  A ještě řadu týdnů to bude podobné, i když určitě s výkyvy. Němci mají většinu větrných elektráren na moři, tam určitě občas zafouká. Slunce taky občas zasvítí.

Nicméně je ale jasné, že zálohu v bateriích, aby to bylo opravdu bezpečné, by bylo nutné mít minimálně na několik dní, což by jen v případě české republiky znamenalo tisíce obřích úložišť ( na 1 den asi 840).

Řekněme, že bychom na ně dokázali sehnat suroviny i firmy, které by je dokázaly postavit. A teď nastává klasická chvíle, kdy se spousta fanatických zelených začne vykrucovat a tvářit se, že se jich otázka netýká. Kolik to celé bude stát?

U britského úložiště nebyla prý cena zveřejněna. Je zde ale použita technologie Tesa Megapack, což jsou vlastně bateriové kontejnery. Povedlo se mi najít, že cena za jeden Megapack s kapacitou 3 MWh je zhruba 1 235 890 dolarů, tedy přibližně na 27 milionů korun. Zde bylo tedy využito zřejmě 66 megapacků, celková cena by tedy pouze za technologii mohla být někde kolem 1,7 miliardy korun.

Pokud bychom tedy chtěli mít taková úložiště jako zálohu pro Česko na jeden jediný den, cena by se šplhala někam k 1,5 bilionu korun. Jde samozřejmě jen o hrubý odhad, ale v každém případě by to byla opravdu spousta peněz. K tomu si připočtěte, že by se taky muselo postavit opravdu spoustu a spoustu větrných a solárních elektráren. Bez dotací je ale nikdo nestaví, takže by šly další miliardy do dotací. Na kolik to celé vyjde? Podle mě to nikdo neví, a pokud někdo tuší, tak radši mlčí.

Každopádně mi z toho vychází, že je mnohem racionálnější investovat peníze do nových jaderných bloků popř. modulárních reaktorů. Do OZE samozřejmě taky, ale jen v rozumné a omezené míře.

p.s. Výpočty jsou jen zhruba a od boku. Podle mě v nich ale není zásadní chyba. Pokud ano, napište mi do komentáře, díky.