Nepřítel státu

V dnešní smutné době, působí akce pana Josefa Šťávy a Jana Kalvody, což jsou dvě velmi neoblíbené postavy naší novodobé historie, jako pokus o ránu z milosti. Jako společnost řešíme vše možné, tito dva řeší jen peníze.

Diag Human představuje u většiny naší společnosti značku hrabivosti a lakoty. Do hrobu si nikdo nikdy žádné peníze nevezme a to ani pan krevní plazma podnikatel Šťáva a ani pan judr (malá písmenka jsou záměrně) Kalvoda. 

Nic na světě je nezastaví před pokusem se dostat k nějakému majetku našeho státu. Je příznačné, že jediná opora je v Lucembursku, které má i v dnešní době 21. století pocit, že by mělo vlastnit většinu půdy v České republice a tak dalo volný průchod jejich "nárokům" na 14,5 miliardy korun. 

V Evropě řádí koronavirus a tak si asi tito dva pánové řekli, že zkusí štěstěnu a říznou do živého a učiní pokus zabavit v Německu našeho jediného Rembrandta. Dá se tomuto jednání říkat řádění? Nevím, musím být velmi opatrný v tom, co napíši, protože jak Kalvoda tak Šťáva jsou přeborníci v souzení se o ctnost (peníze), která se asi dle jejich názoru musí získávat soudními rozhodnutími. Většina společnosti ji naštěstí získává jinak.

Oběma bych doporučil - ve světle aktuální společenské situace - veřejně hodit imaginární škodu 14,5 miliardy, vzniklou údajně dopisem bývalého ministra zdravotnictví Martina Bojara za hlavu. Ono se totiž také může stát, že koronavirus změní plno věcí a k moci se mohou v následujících volbách dostat daleko větší vostřáci, než Babiš, Hamáček a komunisti. Ti noví se možná nebudou bát označit konkrétní lidi za nepřátele státu. A jak se s takovými jedná nám nejlépe ukázal kdysi Will Smith nebo odtajněné akce izraelského Mossadu.

Pan Šťáva se nepřítelem státu stát nechce, o tom nás má přesvědčit údajná dohoda s miliardářem Janečkem, který s ním dočasně dohodl příměří po dobu pandemie a tak se snad dalších pokusů o zabavování majetku našeho státu nedočkáme. Ovšem dá se věřit slovu pana Šťávy?