Jdou civilizaci po krku: Greta, EU, OSN i papež

Že ekonomiky drtí covid, je některým celebritám i institucím nejspíš úplně jedno, a stále si jedou klimaticko-alarmistickou odrhovačku. Greta Thunbergová, generální tajemník OSN a dokonce sám papež! A samozřejmě EU.

Covid -19 zřejmě těžce dopadl na celou zelenou církev a především na ekonomické zájmy jejích lobbistů a donátorů. Jinak by asi nevystoupili v jednom týdnu Greta (pořád nic neděláte, všechno je špatně) a generální tajemník OSN António Gutterez, který vyzval politiky, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze (jako by nestačil bezmála rok trvající stav ekonomické nouze kvůli koronaviru). K tomu papež slíbil klimaticky neutrální Vatikán do roku 2050 (proč ne dřív, pro Pána Boha?), čínský prezident nabídl novou veličinu, a sice pokles čínských emisí CO2 vůči HDP a EU se konečně dohodla, že si utáhne oprátku dřív a sníží emise oxidu uhličitého do 10let o 55 procent, místo původně plánovaných 40 procent.

Přestaňte už poslouchat marketéry a hňupy, chtělo by se člověku říct, jakmile se objeví vyjádření Grety Thunbergové, Ursuly von der Leyen, nebo dalších zelených lobbistů či jejich fanatických aktivistů. Protože jejich požadavky nemají s tím, co požadují nic společného. Jejich výsledkem proto může být jen ohrožení evropské civilizace, nikoli deklarovaná záchrana světového klimatu.

Proč?

Za prvé – světové klima zachránit nejde. Rozhodně jej nejde zachránit v nějaké současné podobě a tak ho zafixovat pro generaci naši, ani pro generaci našich dětí, ba ani našich vnoučat. Rozpad CO2 totiž trvá až 100 let. Takže jestli za posun klimatu může oxid uhličitý, projeví se dnešní redukce někdy po roce 2100. Zcela nesmyslné jsou tím pádem všechny řeči o tom, že musíme něco udělat do deseti či kolika let. Ostatně i seriózní klimatologové přiznávají, že netuší, kde se takové termíny objevily. A jestli se klima měnilo a mění i bez přispění člověka, na což upozorňuje řada vědců, nezachráníme jej v současné podobě žádným způsobem také.

Za druhé – jestliže probíhá změna klimatu, kterou neumíme zastavit, musíme se na ni a její následky připravit. To také znamená mít k dispozici dostatek prověřených a funkčních technologií, které jsou schopné zabezpečit potřeby obyvatel toho kterého státu. Souběžně se samozřejmě může testovat jakákoli nová technologie, ale není možné na prahu krizových let změnit kompletně způsob, jakým si zajišťujeme světlo, teplo a vůbec energii pro práci a život. Protože ta vnucované nové způsoby jsou všechno, jen ne spolehlivé. Například německé statistiky jsou toho nezpochybnitelným důkazem.

Za třetí – když život ochromují nařízení, jež mají zabráni šíření koronaviru, která přinášejí enormní ekonomické ztráty a z nich plynoucí dluhy, není možné půjčovat si další biliony kvůli zavedení nespolehlivých technologií.

Za čtvrté – tvrdit, že současná situace je příležitostí ke změně, jíž je myšlený uhlíkově neutrální život, je bohapustá lež. A nezodpovědnost vůči stamilionům lidí v rozvinutých zemích. Neboť cenou za tuto změnu jsou jen ty obrovské dluhy, nic jiného. Tím spíš, že vysněná uhlíková neutralita s vysokou pravděpodobností přinese zánik minimálně statisíců pracovních míst, jež „zelené“ hospodářství se stejně vysokou pravděpodobností nenahradí. Žádná vyšší kvalita života se konat nebude. Zchudnutí států a lidí ano. Stejně jako přibude spousta nejistoty a obav. Třeba o to, kolik dnů v týdnu si budete moci zatopit. A jak dlouho budete moct mít doma rozsvíceno.

Za páté – potlačit o tom všem veškerou svobodnou debatu je zcela bezprecedentním okleštěním demokracie, de facto její likvidací.

Kteří politici to pochopí a účinně se tomu vzepřou, zachrání pro své země reálnou možnost vyrovnat se nejen s následky koronaviru, ale především s následky změny klimatu. Mít dost elektřiny a vůbec energií pro to totiž bude jednou z nezbytných podmínek. A bude to důležité i pro zachování svobody.