Výročí 3. a 4. března

Tímto dvojdením doháním ztrátu a dostávám se do rytmu, že přehled bude vždy zveřejněn den předem....

3. března

1831 George Mortimer Pullman (+1897) byl americký inženýr a průmyslník. Navrhl a vyráběl známé pullmany, spací vozy nazvané podle něho, a založil firemní město Pullman pro své dělníky. Je také zakladatelem řetězce hotelů Pullman Hotels and Resorts.  Známým se stal roku 1855, když díky svým inženýrským schopnostem pomohl prosadit projekt zvednutí Chicaga, při kterém byly domy a ulice v centru města zvednuty až o 2,5 m, protože město se propadalo do země. To je překvapivé, kdo z vás to tušil? Jeden z důvodů, proč zde později mohly vyrůst ve své době nejvyšší mrakodrapy světa John Hancock a Sears Tower (dnes Willis). V letech 1859 až 1863 pracoval jako broker v Coloradu, kde získal kapitál k podnikání v oboru železniční dopravy. Jím zkonstruovaný vůz o dva roky později vezl Lincolnovu rakev, což byla ta nejlepší reklama. Pullman založil společnost na výrobu vozů, takový americký Ringhoffer. Dal pro dělníky postavit město Pullman, což bylo v té době ohromnou vymožeností v Evropě nevídanou. Byl to ovšem byznys, neb vše ve městě včetně obchodní sítě patřilo společnosti. V jeho společnosti probíhaly krvavé stávky s dopadem na železnice v USA. Nakonec Nejvyšší soud státu Illinois nařídil, že se společnost musí města zbavit a to se přičlenilo k Chicagu. Zřejmě nepožíval dobré pověsti jako člověk a rodina obávajíc se zhanobení mrtvoly dala jeho hrob zalít asfaltem a betonem. Spisovatel Ambrose Bierce to jedovatě okomentoval: „Je jasné, že po této bolestné ztrátě chce rodina zajistit, aby ten zkurvysyn nevstal z hrobu a nevrátil se.“ Pullmanovy vozy se staly vzorem pro pozdější rychlíkové vagóny na celém světě.

1847 Alexander Graham Bell (+1922) byl skotsko-americký vědec a vynálezce, jehož znalosti a dovednosti v oboru elektřiny a magnetismu a praxe zkoumání tvorby lidské řeči a ve výchově hluchoněmých přivedly k objevu elektromagnetického přenosu zvuku. Vynalezl mikrofon, zkonstruoval první použitelný telefon (1876) a s kolegy gramofon a mnoho dalších přístrojů. Byl zakladatelem koncernu dvou gigantů v oboru elektrotechniky a telefoniky Bell a později i AT&T. Nebylo divu, že se věnoval fonetice, neb to dělali i dědeček a otec. Na něm je jasně vidět, jak jej ovlivnilo to, co se dělo v rodině počínaje výzkumy otce i děda a ohluchnutím matky konče. Koncem 60. let se rodina stěhuje do Kanady a posléze do USA. Na Bostonské univerzitě se stává profesorem a brzy díky bohatým rodičům žáků se věnoval pouze vědě.

   V roce 1876 podává patentovou přihlášku na telefon. Zajímavé je, že téhož dne přihlášku přináší i jistý Gray. Zjištěno též, že o 5 let dříve podal v Itálii předběžnou přihlášku Antonio Meucci, který o ní v Itálii psal, ale o americký patent nakonec nepožádal, mimo jiné proto, že neuměl anglicky. Jaké náhody jako u Cimrmana. Teď tady byl…Vzniklo podezření, že se ke konkurenční přihlášce dostali Bellovi lidé. Vše dopadlo tak, že v roce 2002 rozhodnutím Kongresu USA priorita přiznána Meuccimu.

   Technické podrobnosti a odlišnosti všech tří koncepcí jsou zajímavé a vy si je najdete na Wikipedii. Zejména k pobavení je neschopnost tehdejších vědeckých i politických osobností pochopit, o jak převratný vynález jde. Zvláště půvabná je reakce Britské pošty: „Američané snad takovou věc potřebují, ale Angličané předávají zprávy pomocí malých chlapců, kteří přenášejí listy mezi adresáty. O rozšíření se postarala Bellova společnost a zákon nabídky a poptávky.

1895 Matthew Bunker Ridgway (+1993), nesporně patřil k nejlepším vojenským velitelům v dějinách americké armády. Objevil se už ve Velké válce jako důstojník a prošel v roce 1943 vyloděním na Sicílii a italskou kampaní i v roce následujícím vyloděním v Normandii, poté se podílel na formování XVIII. výsadkového sboru, úspěšně zasáhl do bitvy v Ardenách a účastnil se tažení do nitra Německa. Obdržel přezdívky Stará železná prsa a Matt. Poté úspěchy v korejské válce, kde vystřídal ve vrchním velení a v pozici vojenského guvernéra Japonska odvolaného MacArthura. Zasazoval se za odstranění rasové segregace v armádě.

   Nahradil Eisenhowera, kandidujícího na funkci prezidenta ve funkci nejvyššího velitele Spojeneckých sil v Evropě a působil v NATO ve vojenských odborných pozicích. Poté jmenován do druhé nejvyšší funkce v armádě USA náčelníka štábu armády. Aktivně činný v otázkách souvisejících s děním ve Vietnamu v době porážky Francie. Pohřeb na arlingtonském národním hřbitově a slova, která zde pronesl náčelník spojeného štábu náčelníků štábů Colin Powell, nechám v originále "No soldier ever performed his duty better than this man. No soldier ever upheld his honor better than this man. No soldier ever loved his country more than this man did. Every American soldier owes a debt to this great man."

1982 Jessica Biel, je americká herečka, modelka, producentka a zpěvačka a velmi krásná dáma. Proslavila se v televizních seriálech například Sedmé nebe koncem 90. let a brzy i ve filmu. Viděli jsme ji v řadě filmů, například Total Recall a nedávno v televizi běžícím Hitchcockovi.

4. března

1394 Jindřich Mořeplavec (+1460), portugalský princ, který proslul jako podporovatel a organizátor námořních výprav, ačkoli sám se nikdy nikam neplavil, stál za získáním Madeiry, Azor, Kapverd i Kanárských ostrovů, jež zanedlouho připadly Španělsku. Podporoval výstavbu kvalitních námořních lodí a tradici námořních výprav podél afrického pobřeží. Inicioval dobytí Ceuty na africkém pobřeží. Přestože byl silně nábožensky založen, v rozporu a názorem papežů podporoval otroctví. Podporoval však také obchod se vzácným zbožím a vlastně pootevřel dceře k pozdějším cestám Diasovým a Vaska de Gamy. Pozoruhodná je rovněž jeho matka Filipa, dcera slavného Lancastera Jana z Gentu, který se stal Chaucerovým příznivcem, a tak se Chaucer, tento anglický Dante a otec spisovné angličtiny stal jedním z jejích učitelů a vychovatelů. Filipa byla na svou dobu velmi vzdělaná, zajímala se o přírodní vědy a o poezii pod vedením Jeana Froissarta (Kronika stoleté války), filozofii s teologií ji učil Viklef. Ejhle, svět je malý.

1678 Antonio Vivaldi (+1741), jedna z ústředních osobností barokní hudby a její inovátor. K tomu všemu skladatel, varhaník, klávesista a houslista a nastojte, též katolický kněz. Díky barvě vlasů jej nazývali ryšavý kněz. Je nemožné zde přinášet výčet skladeb a některé vyzdvihovat. A je nepatřičné, když náhodou víte, jak bohatý je jeho hudební odkaz, stavět na první místo cyklus houslových koncertů Čtyři roční doby (Quattro stagioni), když houslových koncertů napsal 230. Před pár lety hrála na Letních slavnostech staré hudby jedna velmi hezká Italka dvanáct houslových koncertů, které mě oslovily silněji než ty slavné. Byl to velmi objevný a příjemný večer. Tohle favorizování něčeho na úkor jiného je typickým trikem povrchních soudců, které vede k takovým koncům, že se kvalitní hudba po patřičném zploštění se dostane do hodinek telefonů, výtahů a na záchody. Mimochodem známé jsou Vivaldiho styky s českým (italskočeským) hrabětem Morzinem, jemuž onu čtveřici ryšavý abbé čtveračivě věnoval. Vivaldiho statistika je barokně široká a pestrá a snad jen Telemann se může chlubit větším množstvím děl. Cituji z Wikipedie a doplňuji:

* více než 500 instrumentálních koncertů pro nejrůznější nástroje (housle, violoncello, lesní roh, hoboj, flétna, viola d'amore, cembalo, ale i loutna a mandolína), z toho je cca 230 koncertů pro housle a neskutečně líbezné jsou koncerty flétnové.

* 50 oper;

* 86 sonát;

* řada symfonií (i když tady je obtížné rozlišení, neboť Vivaldi četná svá koncerta označoval jako symfonie), tohle je v baroku, kdy se teprve formy ustalovaly, stává běžně;

* 60 mší, oratorií a příležitostných hymnů;

* 50 kantát, koncertních árií a jiných vokálních skladeb;

* stále se rozrůstající (také typické, v archivech se porád kdekdo hrabe a nachází) počet drobných skladeb komorního charakteru.