Výročí 12. a 13. května

Dnes vzpomeneme na guvernéra de Frontenaka, skladatele Vaňhala, herečku K. Hepburn, přírodovědce Linného a arcivévodkyni, královnu a císařovu manželku Marii Terezii.  

 12. května

 1622 (+1698) generální guvernér Nové Francie. Jednalo se o osobnost, která výrazně ovlivnila podobu francouzské kolonizace Severní Ameriky, podílela se na obchodní expanzi kolonie, na obraně před útoky Angličanů a Irokézů a na ofenzivních akcích během prvního imperiálního konfliktu v oblasti. Nutno si uvědomit, že Francouzi byli v Kanadě první a nárokovali si v podstatě velká jezera a celé povodí Mississippi a celé to území nazývali Louisianou. Tak museli zákonitě narazit na Brity, kteří si nárokovali východní pruh severoamerické pevniny. Oba však ignorovali, že v zemi už žijí milióny původních obyvatel. Zprvu mnohými adorován a jak je to už obvyklé, později nahlížen střízlivěji a kritičtěji. Po něm se jmenuje onen obrovitý hotel v Quebeku (Chateau Frontenac), který vypadá jako neomítnutý režvě cihlový přerostlý Karlštejn říznutý zámkem Chambord a kde se v roce 1942 sešli Roosevelt s Churchillem a dohodli zásadní rámce společného vedení války. Ten hotel si fakt najděte na netu.

   1739 Jan Křtitel Vaňhal, také Johann Baptist Wanhal či dokonce van Hall (+1813), český hudební skladatel, hudebník a učitel. Počátky typické, sice otec kolář, ale rozpozná hudební vlohy a zachová se rozumně, svěří jej učitelům v místě, a když si šikuly všimne majitelka panství Nechanice hraběnka Schafgotschová, vezme jej do Vídně, kde mu umožní studium u předních hudebních pedagogů té doby. Kompozici ho učíl Carl Ditters von Dittersdorf. Během pěti let se stane jedním ze známých hudebníků Vídně. Získá si oblibu v důležitých kruzích a vykoupí se z poddanství. Cesty do Itálie a zde komponuje dvě opery a návrat zpět a později duševní choroba a jde k hraběti Erdödymu do Uher. Po návratu ve Vídni proslul jako symfonik i jako skladatel chrámové a komorní hudby. Stal se také členem prestižního smyčcového kvarteta ve složení Karl Ditters von Dittersdorf – první housle, Joseph Haydn – druhé housle, Wolfgang Amadeus Mozart – viola a Vaňhal – violoncello.

   V závěru života vyučoval hudbě a stal se vyhledávaným klavírním pedagogem. Jeho klavírní skladby patří dodnes mezi dobrý pedagogický materiál. Dále komponoval, avšak jeho dílo bylo zastíněno dílem slavnějších spoluhráčů z kvarteta. Některé jeho práce byly těmto slavnějším kolegům také připisovány. Vaňhal tak trpěl pocity méněcennosti a také dalšími návaly své duševní choroby, ve kterých řadu svých prací zničil. Napsal za svého života 73 symfonií a více než 100 smyčcových kvartetů, 58 mší a množství dalších hudebních skladeb, z nichž jsou obzvláště ceněny instrumentální koncerty (flétnový, violový, varhanní). Začal být objevován znovu ve 20. století.

   1907 Katharine Hepburn (+2003), americká filmová televizní i divadelní herečka. Co dodávat k této jedné z prvních dam filmového plátna 20. století. Kdo ji zažil, potvrdí, že jí označení Amerického filmového institutu za nejlepší ženskou filmovou hvězdu všech dob náleží zřejmě právem. Čtyři Oskary nemá žádná jiná, na paty se šancí ji dohnat jí šlape se třemi soškami Meryl Streep. Možná byste se podivili, že ve třicátých letech neměla štěstí na filmy a považována za neperspektivní.

   Pokud jde o mě, nejvíce mě oslovily filmy Nejprve stvořil ženu, Africká královna, Lev v zimě, kde narážíme znovu na Eleonoru Akvitánskou, kterou jsme tu už měli, Hádej, kdo přijde na večeři. Nesmírně mnoho mi dal Obchodník s deštěm, kde hraje ošklivé rodinné kačátko, jež všichni podceňují a nejvíc ona sama a přišedší obchodník (podvodník) s deštěm Burt Lancaster ji přesvědčí, že si má věřit a mít sama sebe v úctě. Mistrovská role. A Spencer Tracy, častý filmový partner jí může být v mnohém vděčen za podporu a doslova záchranu života, když se ocital na osudných rozcestích. Jejich vztah, který patrně byl jen platonický, patří už k věčným filmovým legendám, stejně jako přátelství s Laurencem Olivierem. A s Audrey má jen shodné příjmení.

   13. května

   1707 Carl Linné (+1776), též Karl Linné, původním jménem Carl Linné, po povýšení do šlechtického stavu Carl von Linné nebo latinsky Carolus Linnaeus, švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury. Vytvořil také pojem druh jako základ přirozené soustavy organismů. Pozoruhodný je sled jeho studijních nezdarů a příhod, jež odnesl naštěstí jen s napomenutími. Naštěstí se ho ujal jeden vědec, jinak by musel studia v Uppsale opustit. Občas je nějaký velký duch pro lidstvo zachráněn jen náhodou a jiný jen náhodou nepřežije (Pergolesi, Kaprálová). Oceňovaly ho takové osobnosti jako Rousseau, nebo Goethe. Nakonec zakotví v Nizozemsku.

   Hlavní díla: Systema naturae (Soustava přírody), 1735, Genera plantarum (Rostlinné rody), 1737, Philosophia botanica (Botanická filozofie), 1751, Species Plantarum (Rostlinné druhy), 1753.  

   1717 Marie Terezie (+1780), celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská (oficiálně uherský král, Rex Hungariae), královna česká a markraběnka moravská atd.  Příběh její a jejího dědictví je příliš dobře znám a knih o ní vydáno nepočítaně a seriály vposled z pera a kamery české i rakouské.

    Tak tedy jako obvykle, co na tuto dámu já. Všecky potíže z počátku vlády nad rodinným dědictvím tatínkově holčičce zavařil svou pragmatickou sankcí Karel VI., ta umožňovala v Evropě nezvykle (Anglii nebereme, ta si žila vlastním životem chráněna mořem) nástupnictví po přeslici. Ono by to vcelku prošlo nebýt proradnosti králů francouzského a především sousedního pruského, kteří to zprvu uznali a poté odmítli, což vedlo ke dvěma válkám, v nichž bratři Francouzové zcela zdevastovali oboru Hvězda, kde použili stromy na otop a vaření a ve Stromovce si počínali stejně a na Letné spálili valdštejnský letohrádek, který jediný se jmenoval Belvedere, jak jsem už jednou psal.

   Prokázala mnohokrát neobyčejnou chytrost a odolnost, a přestože vychována přísně katolicky (což jí občas překáželo v pružnějším uvažování, ale lidí s přesvědčením a otevřenou myslí netřeba se bát), použila zdravý rozum a především se nepouštěla do akcí, kde se necítila jista. Pro řešení věcí, jež neuměla, dokázala si najít odborníky a s nimi diskutovat a v pravé chvíli je ocenit. Mluvím tady o lidech jako Kounic, van Swieten, Haugwitz, Silva-Tarouca, Daun a Laudon. V první řadě však manžel císař František Štěpán, jehož si vyvzdorovala a který svou podporou podnikání pomohl držet Rakousko a státní kasu nad vodou hospodářsky a byl jí oporou největší.

   To, že svět spěl už dvě století k ustavování absolutistických monarchií, vedlo k logickému závěru, že je třeba správu státu centralizovat a zefektivnit, o což i usilovala a synek Josef též. Logicky dojdeme k závěru, že je účelné i praktické, je-li ve státě unifikována úřední řeč a tehdy v Rakousku jaká jiná než němčina. A za její vlády architekt Pacassi zrekonstruoval, dostavěl a unifikoval do dnešní navýsost elegantní podoby Pražský hrad. Jo, s Mařenkou-Terezičkou bych do hospody šel.