Olympiáda den po dni díl 7

 Královna má přednost. Předně nutno konstatovat, že Američanky té možnosti dodatečně se kvalifikovat do sprinterské štafety využily a Allyson zase uvidím a mé srdce se bude radovat a tělo v kolenou poklesat.

   Den patnáctý, pátek 20. srpna

      K zlosti to je pro Číňanky, které z finálové sestavy vypadávají, neb měly nejhorší postupový čas a na stadionu je osmidráha a devátá dráha jen v cílové rovince pro krátké sprinty.

   Ze včerejška ještě nutno vyzvednout olympijský rekord v kouli Američana Crousera. Skvělým výkonem 22,52 m překonal 28 let starý Timmermannův (tehdy NDR) zápis ze Soulu. Stále zůstává nejstarším světovým rekordem třiatřicetiletý čas Jarmily Kratochvílové na 800 m a při vší úctě žádná současná běžkyně nevypadá na to, že by jej byla schopna překonat.

   Program pokračuje chůzí na 50 km. Matej Tóth historicky první atletická olympijská zlatá Slovenska. Mám radost a otvírám pivo.

   V běhu na 5 km zvolí vítězka z desítky Ayana stejnou taktiku, v polovině závodu se utrhne a běží sólově svým tempem. Tentokrát k obecnému překvapení nestačí a předběhnou ji o pěkný kus dvě Keňanky a zůstane jí jen bronz. Snaživé a vynikající Cheruiyot to docela přeju. Novozélanďanka Hamblin, která pomáhala De Agostino, je 14. Američanka nenastoupila, neb zranění z pádu jí to nedovolilo.

   Ženská tyčka a vítězka z Londýna pohledná Američanka Jennifer Suhr až sedmá, neb prý kašle krev. V Londýně po závodě štěstím nabrečela jezero, až ji poražená světová rekordmanka Isinbajeva musela utěšovat: „Nebreč, krávo, dyť si vyhrála, co mám dělat já?“ Isinbajevu do Ria, možná nespravedlivě, nepustil ruský distanc a nemohla se tu pokusit o medailovou oslavu svého odchodu z aktivní kariéry, který ohlásila poté, co byla zvolena za členku komise sportovců MOV.

   Radost mi udělá, že na lepší zápis za 480 skočených na 1. pokus bere bronz Novozélanďanka slavného jména Eliza McCartney. Dívce je 19 a je tak půvabná, že jde hned na seznam krásek. Jen tak mimochodem, v Anglii působí šikovná písničkářka a houslistka z hudební rodiny Eliza Carthy, což se i na netu plete. Abyste neřekli, tak tohle je ona: https://www.youtube.com/watch?v=2Z3NtGyNoI4.

   Mužská jamajská štafeta na 4 x 100 m znovu vítězná a Bolt má devátou zlatou a po ní potvrdí, že na olympiádě končí a příští rok po MS v Londýně i s vrcholovým sportem. Já myslím, že ho někdo ukecá a po Londýně ještě zkusí čtvrtku. A účast na ostravské Zlaté tretře 2017 už do naší televize potvrdil. Japonci druhým místem znovu osvědčí prospěšnost nácviku předávek a Američané přijdou o bronz ve prospěch Kanady, neb zase, jako už tolikrát, poruší pravidla. Už tak v historii štafet ztratili nejmíň osm medailí, mnohé zlaté.

    Kolektivní sporty jdou ke svému vyvrcholení. Ukázka vrcholného soudobého mužského volejbalu a dvou stylů, to je semifinále mezi Itálií a USA, drama do tie-breaku v 5. setu a Italové jsou historicky poprvé ve finále.

   V házené obě semifinále skvělá, Francouzi porazí Němce gólem 2 vteřiny před koncem, když už vyhrávali o 7 branek. Dánové porazí Poláky také o gól. Podívejte na malé Dánsko, v házené na světové úrovni muži i ženy. Němky porazí ve finále fotbalu Švédky 2:1.

  V mužském basketu Australané docela překvapivě v semifinále nestačí na Srby. Pryč je jejich pestrá a nápaditá hra, nejde střelba odnikud a hráči nespolupracují jako dřív a navíc mizerně brání. Tím nesnižuji výkon Srbů, kteří podávají asi životní výkon a zvítězí po výtečné, rychlé a takticky dokonalé hře nečekaně jasně o 24 bodů. Američané se s nimi ve finále nadřou a výsledek těžko tipovat. Bude to ozdoba her. O bronz, který jim moc přeji, si Austrálie zahraje se Španělskem.

   A v pozemním hokeji žen se hraje dramatický a pohledný zápas Britek s Nizozemkami. Po stavu 3:3 se zde neprodlužuje, ale rovnou se konají až do rozhodnutí samostatné náběhy na branku vždy jedné hráčky. To byste nevěřili, jak to útočnice má těžké a nakonec vyhrají Britky. Tulipánové slzy padají na dřeváky a já mám zase radost a zase ho otvírám.

  A v parkúrovém skákání vyhraje jako v Londýně 58 letý Brit Nick Skelton po dramatickém rozeskakování o medaile, neb v běžném závodě se nerozhodlo.

  Pokud jde o rychlostní kanoistiku, nezaujala mě dosti, avšak zcela příznačná je mluva našeho komentátora, který několikanásobného brazilského medailistu jménem Isaquias Queiroz Dos Santos vytrvale nazývá Izákem. Samozřejmě že portugalské Isaquias je původně Izák, ale mělo by se to vyslovovat dle jazyka nositele. Koukejte, jak to hezky zní: „Isakiaš Keiruš Duš Santuš“. Víte, proč mám rád fado? Protože jeho zpěv v portugalštině zní tak pěkně. A s tím Izákem to máte, jako kdybyste německou kancléřku jmenovali jako Andělu. Mohli byste taky zazářit jménem na indiánský způsob: Anděla, co to má v Merku. Tak dost, zpátky k tématu.

   Hezoučká a milá golfistka Spilková zahraje dnešní den přesně na par a neztratí ani ránu. Naši dva moderní pětibojaři dobře šermují a mají do sobotního vrcholu disciplíny solidní bodový zisk. A bronz má náš čtyřkajak, jinak nic.

     Den šestnáctý, sobota 21. srpna

   Atletický program je opravdu výživný. Už v noci Američanky vyhrají sprinterskou štafetu, přestože si Allyson nevezme bílé návleky. To máte s některýma holkama marný. Jako s Markétou Janouškovou, ta je taky pěkně svéhlavá. Program večerní má díky třem Čechům v oštěpu zvláštní příchuť. Ve výšce žen je zkušená Španělka Beitia od počátku usměvavá a jde jí to až do 193 na první pokus. A třídním šaškem je Američanka Lowe, která poskakuje a zubí se a dělá náladu. Vyhlašování výsledků mužských štafet na 4 x 100 m má zvláštní příchuť tím, že patrně vidíme naposledy na olympiádě Bolta, ale všechno jednou skončí. Při jamajské hymně se Bolt i další tři široce usmívají a zase šíří tu skvělou náladu, pro kterou je mají všude na světě rádi.

   Medaile předává ukrajinský sprinter Valerij Borzov, který v roce 1972 v Mnichově tehdy v dresu Sovětského svazu nejprve vyhrál 100 m, neb američtí favorité Hart a Robinson zaspali a nepřišli včas na stadion. Všichni pak říkali, že kdyby nezaspali, nevyhrál by. Ale o pár dní později se sešli na dvoustovce a Borzov všechny suverénně porazil. K tomu ještě získal stříbro ve štafetě. Ještě o 4 roky později v Montrealu získal na stovku bronz. Dnes je předsedou Ukrajinské atletické federace.

   Přestože si zase nevzala bílé návleky Allyson na posledním úseku čtvrtkařské štafety vyhrává 6. olympijské zlato, ale mé srdce se téměř zastavilo, když musela po celou cílovou rovinku odrážet nápor jamajské štafety. Ach Allyson, ty mi dáváš.

   Naši oštěpaři, musím říci tvrdě a přímo, neomluvitelně propadli. Frydrych skončí úplně poslední a Veselý s Vadlejchem se po celou dobu neodlepí od posledních míst postupové osmičky. Daleko za schopnostmi i za výkonem v kvalifikaci. Jaký kontrast mezi nimi a některými závodníky, kteří se viditelně snaží a bojují na hraně rizika.

   Utrpením je pak poslouchat rozhovory s nimi. Kecy, nic než kecy a komentátor to ožvaňuje ubohými frázemi, že dnešek jim nebyl nakloněn. A nejhorší je, že jsou sami spokojeni. Já vás, pánové ujišťuji, že jsem asi spolu s celou diváckou obcí a příznivci atletiky hluboce nespokojen, což se týká i vašeho slavného trenéra Železného, který se na tribuně jen uškleboval. Nutno jen dodat, že jsme aspoň viděli vítězný hod přes 90 m, což není moc časté. Němec Thomas Röhler se z toho patřičně raduje. ale já se neraduji z ignorance komentátora, který neví, že v němčině se v na začátku slova čte jako f, což se provalí u oštěpaře jménem Vetter. Zní to jako počasí, neb to je Wetter a stejně se to i čte.

  Jihoafričanka Semenya suverénně vyhraje 800 m a přiblíží se Kratochvílové na 2 vteřiny. Tady vidíte, jak se nemá předpovídat. A na prestižní patnáctistovce porazí všechny rychlé Afričany odolný a zarputilý Američan Centrowitz, což je událost.

   5 km vyhraje, kdo jiný než Farah, ale tentokrát začne svůj stupňovaný finiš uplatňovat až 200 m před cílem. Za ním se to vaří a mnozí běží dost rychle a vypadá to, že tentokrát to nevyjde. Ale tu Farah zařadí šestku a vypadá to, že jen on běží k cíli a ostatní se jakoby zastavili. Skutečně mistr nad mistry na dlouhých tratích. Kdypak se asi pokusí o ten maraton.

   Procházka kolektivními sporty. Brazilci ve volejbalu vrátí Rusům porážku z finále v Londýně a vyřadí je v semifinále 3:0. Basketbal žen. V boji o bronz dle očekávání Srbky zdolají Francii. Ve finále Američanky jednoznačně porazí Španělky, které s nimi téměř nikdy nedokázaly držet krok. Zlatá poosmé za sebou. V házené si Norky pofoukají bolístku z neobhajoby posledních dvou zlatých a po výhře nad Nizozemkami berou aspoň bronz.

   A zápas nejočekávanější, fotbalové finále mezi Brazílií a Německem k nadšení celé velké země, jejíž 170 milionů obyvatel zírá na televizi, jejich miláčkové vyhrávají po prodloužení za stavu 1:1 a kopech ze značky 11 m. Němci jednou chybí a rozhodující kop promění miláček nejmiláčkovatější, Neymar. Tak se to na pátý pokus povedlo a na domácí olympiádě. Dnes se v Brazílii spát nepůjde. Nigerijci, vítězové z Atlanty 1996, si zajistí bronz výhrou 3:2 nad Hondurasem.

   Bezchybné ruské házenkářky, které na olympiádě všechny zápasy vyhrávají, si zlato zaslouží, i když Francouzky zápas zdramatizují až do konce. K ostatním bojům o medaile se vrátíme v zítřejším pokračování, pokud náhodou nevydržím zírat až do rána.

   Horská kola žen jsou tak zajímavý závod svým průběhem, tvarem trati a zejména snímáním z vrtulníku, či dronu, že u něj vydržím. Naše čtyřicetiletá Kateřina Nash je pátá, což je životní úspěch, vidíme-li tu děsivou trať a plno podstatně mladších soupeřek, z nichž vyhraje jedenadvacetiletá Švédka Rissveds. Zase jeden sport, kde se člověk musí s úctou sklonit. Zítra stejně vychutnám mužský závod, už proto, že Kulhavý obhajuje zlato.

   V podobné úctě chovám triatlonistky, z jejichž středu po 1,5 km plavání v moři a 38 km na kole vyběhne na desetikilometrový silniční běh po chvíli do čela Američanka Gwen Jorgensen (1986) a spolu s londýnskou vítězkou Švýcarkou Spirig odtáhnou závod do závěru, kde se už Gwen odpojí a doběhne si pro zlato.

   Za Švýcarkou dvě sympatické britské kamarádky bojují o bronz. Má ho Holland a na kamarádku Stanford zbudou brambory. Ke Gwen ještě poznamenám, že triatlon začala dělat teprve před šesti lety a už je dvojnásobná mistryně světa a velmi pohledná a elegantní mladá dáma. A televizní komentátor pronese kouzelnou větu: „Uvidíme, zda se spolu s manželem vrhnou na mateřství.“ Opravdu nekecám, tohle řekl. Tak mě pobavil, že se na něj ani nemůžu zlobit.

    Moderní pětiboj, ten nesmírně zajímavý a všestranný sport z pera barona de Coubertina v Londýně oslavil sto let. Na jeho první soutěži ve Stockholmu 1912 získal bronz jakýsi americký poručík George S. Patton, který se později velmi proslavil v Plzni a okolí. Náš Svoboda obhajující zlato z Londýna je po parkúru v pozici, která stále může být medailová.

V golfu Klára Spilková v posledním kole ještě zhorší svůj výsledek a skončí na 48. místě. Ruska Maria Verčenova (1986) jednu z jamek trefí rovnou z odpaliště, což, jak každý ví, se nazývá hole-in-one. V televizi Maria vypadá tak utěšeně, že jdu na net a po prohlídce fotek tu máme horkou favoritku soutěže krásy. Z toho, pánové, jasně vidíte, že máte místo hambatých stránek sledovat sportovní přenosy, popřípadě studovat stránky mých facebookových kamarádek a dalších dam, k nimž dávám své znalecké dobrozdání.

  A po tom mém plácání aspoň výsledky ženského golfu, Korejka Park rozdrtí celé startovní pole výkonem o 5 ran nižším.