Olympiáda den po dni díl 4

 Musím přiznat, že sledovat dění a vybírat z něj pro tuto minireportáž není lehké a dvoudenní rytmus poruším jen dvakrát, a to přes tento a příští víkend. Dnes držíte v ruce třídenní díl a stejně tak tomu bude i za týden.

      Den osmý pátek 12. srpna

   Pohledná lučištnice, Korejka Ki Po-pe vyhrála v Londýně, ale zde získá jen bronz, což je téměř neuvěřitelné stejně jako představa, že ve stolním tenisu nevyhraje Číňan. Ostatně všechny disciplíny tohoto pěkného sportu vyhrávají Korejci. Kdy se to změní, nelze předvídat.

   Začíná lehká atletika, nejdřív různými rozběhy a kvalifikacemi, avšak hned na začátek výživný pokrm. Etiopka Almaz Ajan v běhu na 10 určuje tempo závodu a zhruba od poloviny se na čele osamostatní a běží do cíle v tempu, které znamená světový rekord. I druhá Keňanka překoná ten starý a mnoho osobních nejlepších časů překonají další. Takhle se na závodech o medaile neběhá, většinou se jde za vítězstvím a ne za časem. Sporný a podezřelý světový rekord Číňanky je rázem minulostí o čtvrt minuty, což je opravdu událost roku v atletice. Začne i ženský sedmiboj se dvěma skvělými Britkami a našimi dvěma závodnicemi, z nichž ta kvalitnější je Eliška Klučinová, závodící už v Londýně, kde jsem ji pokřtil na holčinu Klučinovou.

  Celý národ věří tenistkám, které mají životní šance, jak Kvitová ve dvouhře, tak i oba dámské debly hrát ve finále. Všechny svorně zklamou a tu vidinu neunesou. Problém je především v hlavách. A také všechny jejich soupeřky mají výtečnou formu a den a v hlavě žádný problém. Deblistky budou hrát o bronz spolu, takže ten je jistý. Ale Kvitová v zápasu o bronz má nepříjemnou a letos se jen zlepšující Američanku Keys. Další problém je opět několikanásobné komentátorovo ujíždění a předčasné jásání a chválení. Občas to je docela utrpení. Ještě je v semifinálové hře mix Hradecká, Štěpánek a možná se i tady dočkáme něčeho překvapivého.

  Neustálé Krpálkovo omílání toho, jak miloval onoho zahynulého kamaráda a jak tu medaili věnuje jemu a k tomu Bosákovo ujišťování v televizním centru, že on, chlap, s nímž nic nehne, byl na měkko, už přesáhlo únosnou mez. A to ještě netuším, že to ještě asi pětkrát zařadí do vysílání. Ono se asi nic jiného neděje.

   Dokonalou ukázku toho, jak zajímavý je pozemní hokej, skýtá utkání nejlepších světových týmů, Německa a Nizozemska, které Němci vyhrají 2:1.

  V cyklistice na dráze vynikající drama v mužském stíhacím závodě na 4 km, až do 3,5 km vedou Australané, ale Britové to v závěru nakonec stihnou v nejlepším čase historie. Sir Bradley Wiggins se vrátil po výhře na Tour de France na dráhu a má 8. medaili a je nejlepším britským cyklistou historie. Laura dnes ještě nejede, tak jsem se aspoň na netu podíval na její úsměv a zlaté copánky.

   Katie na 800 m volný způsob vytvoří tak úžasný světový rekord, který asi vydrží dlouho. A další plavání dám až do zítřka a bude to bomba, protože Katinka a Michael, kteří odcházejí do plaveckého důchodu, nevyhrají. Zato se opět vyznamená komentátor.

   Další basketbalovou lahůdkou je zápas Američanů se Srby. Ti dokáží udržet vyrovnaný průběh ještě lépe než Austrálie a prohrají o pouhé 3 body.

      Den devátý, sobota 13. srpna

   Začneme královnou sportu a v ní královnou vrhu koulí. Nebojte se, nebude řeč o Fibingerové, nýbrž o novozélandské dvojnásobné olympijské vítězce a několikanásobné mistryni světa Valerii Adams. Do posledního pokusu suverénně vede, ale tehdy koule uletí daleko Američance Carter, která přiveze domů od roku 1960 konečně americkou ženskou medaili za vrh koulí.

   V disku favorit a mistr světa Polák Malachowski vede, ale v posledním pokusu za ním nejprve Němec Jasinski hodí na bronz a po něm další Němec Harting Malachowského překoná. Pokud vám to příjmení je povědomé, vězte, že to není Robert, který vyhrál v Londýně a po oslavě ztratil akreditaci a nepustili ho do vesnice a musel spát v parku, kde ho okradli, ale medaili mu nechali. V Anglii jsou holt slušní zloději s úctou ke sportu. Robert se do finále nekvalifikoval, ale zde jde o jeho bratra Christopha.

   Usain Bolt vyhraje suverénně svůj rozběh na 100 m a je v semifinále. Nizozemský mistr Evropy Churandy Martina na stovce vypadne, ale jeho kolegyně Dafne Schippers, jediná Evropanka, která je schopna konkurovat Američankám a Jamajčankám ve sprintech, postoupí dál.

   A jdeme do bazénu. Katinka nevyhraje 4. zlatou a má jen stříbro na 200 m znak za hezkou Američankou Dirado. Totéž se stane Phelpsovi, který spolu s dalšími dvěma zaplave druhý čas na 100 m motýlek. Všechny porazí Singapurec Scholling. Tři stříbra, to jsem ještě nezažil. Katinka tím asi uzavírá sportovní kariéru a Michael ještě poplave v polohové štafetě.

   Komentátor plavání dokáže říci, že Katie Ledecká vede po tří stech metrech a že je to neuvěřitelný fičák, za což zaslouží vyrazit na hodinu. Kdyby to nestačilo, korunu všemu dá, když prohlásí na adresu amerického 35 letého vítěze na 50 m volný způsob Erwina, který svůj úspěch zopakoval po neuvěřitelných 16 letech, že jeho otec je tříčtvrteční černoch a Indián a matka 50% Židovka. Něco takového je opravdu silná káva.

   Na skifu se Synkovi nepodaří taktický plán, neb Chorvat Martin zaskočí jak jeho, tak i Drysdalea. Novozélanďan ještě ostrým závěrem stihne být v cíli o centimetr první. Nebýt dnešní techniky, neodhalí se vítěz a zlata by byla dvě. Synek má první olympijský bronz. Myslím, že závod protaktizoval.

  V tenisu to v boji o bronz Kvitová po dramatu s velmi schopnou Američankou Keys zvládne. Komentátor se zase raduje předčasně a otravuje mi přenos svými žvásty například o tom, že tenistka, jíž se něco nepodaří, je hned dole a mimo. Začíná mi to pokřikování drsným hlasem, že Petra má 3 mečboly, to by už mělo klapnout, silně vadit. Za stavu 3:0 žvaní, že soupeřka neví, co má hrát, a za chvíli je to už 3:4.

   Ve čtyřhře bronz vyhrají v sestrovražedném boji Šafářová se Strýcovou. Tak ta chudinka do oka včera trefená Andrea Hlaváčková s nejhezčíma nohama ze všech tenistek medaili nemá. Ale to její vrtění zadečkem v červené fukénce u sítě ve čtyřhře při čekání na return nemá chybu.

   Na velodromu konečně Laura, jež s kolegyněmi získá svou třetí zlatou po dvou londýnských ve stíhačce. Britky mají kouzelné hlavičky, jedna je nemocná a holohlavá, druhá ji má fialovou, třetí světle hnědé copánky a Laura copánky zlaté. Ostatní z dráhy zítra, ve sprintu totiž jede v noci také Lauřin milý Jason Kenny.

   A na seznam krásek připisuji samozřejmě Lauru.

   Na závěr zase jiný basket než včera. Vysoce prestižní jihoamerické derby Argentina-Brazílie jde po celou dobu mírně ve prospěch Argentiny, v konci se překlopí a vyrovná a musí být dvakrát prodlouženo. Nakonec vyhraje Argentina 111:107 k smutku většiny diváků. Zajímavé je, jak se v poslední čtvrtině zasekne oběma střelba a jak nejde ani takovým hvězdám jako už 39 letému Argentinci Ginobillimu. Ale takové křídlo Nocioni dá 37 bodů a zázračný rozehrávač Campazzo 34. Brazilců je mi líto, i když porazí Nigérii, ještě nemají jistý postup ze skupiny. Musí se v ní ještě něco stát.

   Den desátý, neděle 14. srpna

   Atletika má přednost. Na ženské stovce už Shelly-Ann Fraser-Pryce potřetí nevyhraje, ale vydře aspoň bronz. Jako obvykle se směje na celé kolo, neb svět je krásný a ona má pro změnu vlasy v zelenožlutých jamajských barvách. Zastoupí ji mladá krajanka a jeden z největších světových sprinterských talentů Elaine Thompson. Ach ta Jamajka, tam to teda musí bejt!!! Prvních pět pod 11 vteřin a Dafne až pátá, což odpovídá možnostem. Stovka není její hlavní trať.

  V ženském maratonu se podíváme trochu po městě jako před 4 lety v Londýně a musím potvrdit, že jeho poloha je opravdu úžasná. Před cílem na sambodromu se běží okolo nového muzea dle návrhu dnes asi nejslavnějšího architekta Španěla Calatravy. Keňa má konečně zlato a vládnou Afričanky, ale Američanky se umístí 6., 7. a 9.

   Událostí dne je však překonání světového rekordu na 400m mužů legendárního Michaela Johnsona z roku 1999, který vypadal, že vydrží tak dlouho, jako Evansův z Mexika 1968. Jihoafričan Wayde van Niekerk ustanoví nový časem 43,03. A dokáže to z velmi nevýhodné 8. dráhy, z níž vůbec nemá přehled až do cílové rovinky. V ženském trojskoku vyhraje suverénka posledních 4 let Kolumbijka Ibarguena a porazí Rojas ze sousední Venezuely a londýnskou vítězku Rypakovu z Kazachstánu.

   V dálce nevídaná událost. Američan Lawson skočí posledním pokusem skvěle a možná přes 830 cm, což by bylo i na zlato, ale nechá levou ruku za sebou, ta hrábne do písku daleko za ním a naměří mu jen 765 cm. Netuší to, protestuje a až záznam ho přesvědčí. To by také dříve nešlo. Na 10 km opět vyhraje jako v Londýně Brit Farah, tehdy mu blahopřála těhotná manželka, dnes tu není, neb mají dvojčata a dalšího chlapce k tomu a někdo musí být u dětí, když táta furt běhá. Ale slušně tím vydělává. Ženský sedmiboj neskončí výhrou Britek, ale Belgičanky Thiam, jíž vyjde všechno na jedničku. Naše dvě holky pravím na rovinu, zklamou a žádné řečičky to neomluví. Holčina Klučinová zřejmě není takový talent a u Cachlové se uvidí. Oba naši tyčkaři se kvalifikují do finále.

   Moc zajímavý je pozemní hokej mezi Američankami a Britkami a radost mi kazí jen, že holčiny nosí chrániče zubů, takže nemohu ocenit mnohé krásky, které zde vidím.

A v tenisu krajanka Maríe, co se do ní zamiloval Tony a skončilo to blbě, jako Romeo a Julie, Puigová porazí ve finále favoritku Kerbrovou stejně soustředěným výkonem a psychickou odolností, jako naložila s Petrou. Docela jsem jí to přál, neb je to historicky první zlatá Portorika a dívčina má velikou radost a s ní plno krajanů v hledišti s těmi vlajkami a pruhy a jednou hvězdou, neb jde o stát k USA volně přidružený a mnohým s nimi svázaný.

  A basket Španělsko-Litva nabídne zase jiné styly a naprostou převahu Španělů. Kdeže je doba Paulauskase, Sabonise, Marčuljonise a Kurtinaitise. Litevci prohrají o 50 bodů, ale jsou tady na rozdíl od nás. A další srovnávací ukázka Američanů s někým jiným špičkovým, tentokrát to jsou Francouzi, kteří také dokáží solidně vzdorovat a jsou velmi šikovní a rychlí a pohybliví a odvážní. Výsledek 100:97 je trochu senzací.

   Štěpánek s Hradeckou ve smíšené čtyřhře proti nikterak silným a chybujícím Indům získali bronz, který zejména přeji Hradecké, která ve čtyřhře včera prohrála.

   Ital Paltrinieri na 1500 m volný způsob plave celou dobu na světový rekord a nakonec ho nestihne, ale Italové vyloví i bronz a poloslepý Australan Horton je pátý. Ženská polohová štafeta a v ní velmoci USA a Austrálie mají zlato a stříbro a k mé radosti sympatické Dánky bronz. Předává se 999. americká olympijská medaile z plavání.

   Běží už i box, ale ten mě neláká. Od té doby, co neboxují Ali (nechť je mu země lehká), Frazier a Foreman, není to ono.

   Následuje Phelpsovo loučení na motýlkářském úseku ve stejné štafetě mužské. Přinese mu třiadvacáté zlato a americkou jubilejní tisící plaveckou medaili a Britové mají stříbro díky přírodnímu zázraku Peatymu na prsařském úseku, který tu uplaval všem o parník a Australané, ani Rusové, už Brity nedohnali a Američané měli co dělat. Navíc překonal 12 individuálních vítězství dosavadního rekordmana Leonida z Rhodu, který zvítězil na čtyřech hrách v letech 164-152 př. Kr. Bosák klidně řekne do televize Leonidase z Rodosu.

   Plavání v Riu tím končí, teď budou plavat jen triatlonisté, moderní pětibojaři a dálkoví plavci v moři a ti vodáci a jachtaři, kteří se udělají. A s Michaelem končí jeden velký příběh a jeho hezká milá s chlapečkem na tribuně je šťastná, že se Majk teď bude držet víc doma a přestanou otravovat ti novináři. Jen aby ses, dívčino, nedivila!!!

  Mužský golf, ten sport, který dali světu Skotové, vyhraje symbolicky Brit Rose, druhý je Švéd Stenson a třetí Američan podezřelého jména Kuchar. Ačkoli úplné neznalý jsem se rád díval a byl potěšen i pobaven. Golf se s žádným jiným sportem nekříží a je ozdobou her.

   A to ještě v týdnu nastoupí dámy a s nimi jedna z krásek her, naše Klára Spilková. Golf jsem sledoval nejvíce na slovenské dvojce, kde byli komentátor i jeho odborná asistentka velmi dobří a o třídu převyšovali naše komentátory nejen pozitivním a příjemným a znalým vystupováním, ale také, a to zdůrazňuji, vynikající slovenštinou a žádnými prohřešky proti jazyku a frázemi a žvásty. Ale zrovna náš komentátor golfu patří v rámci ČT k tomu lepšímu.