Olympiáda den po dni díl 1

 Před čtyřmi lety jsem se pustil do psaní svých dojmů z londýnské olympiády, která mě počínaje zahájením doslova nadchla, a slíbil, že svým způsobem budu opět den po dni psát z dalších letních olympiád a je to tady.

   Den první, pátek 5. srpna

  Vlastně jde o den nultý, neb se nesportuje, nýbrž slavnostně zahajuje. Už ve středu však vzhledem k termínům rozehráli soutěž fotbalisté a fotbalistky. Z tohoto prologu je nejzajímavější nezdar mužů pořádající země, která jen remizovala s Jihoafrickou republikou, aniž dala branku. Že by zase hrozil domácí výbuch Brazílie jako před dvěma lety na mistrovství světa?

   A jaké bylo zahájení po Londýnem nedostižně vysoko nastavené laťce před 4 lety? Krásné, veselé a dobře navržené a provedené. O Brazilcích se říká zejména v Jižní Americe, že jsou nejveselejší a nejsrdečnější lidé kontinentu. Přesně to ze zahájení vyzařovalo. Prošli jsme historií země, z níž se mi moc líbilo ztvárnění Cabralova přistání v zátoce, kterou považoval za ústí řeky v lednu roku 1500, z toho omylu povstalo jméno města, jež dnes zahajuje hry 31. olympiády. Nechybělo připomenutí masivního dovozu otroků, přeměna pralesů, růst ohromných měst, Niemayer a Costa a Pelé a úsilí o vyrovnání se s výzvami environmentálních změn a průvod škol samby. Přiměřeně dlouhé, barevné a plné strhující brazilské hudby a krásných žen v čele s Giselle Bündchen, která prý dnes končí s modelingem.

   K tomu všemu přes 80 tisíc diváků na slavném stadionu Maracaná se raduje a veselí, jak málokdo umí. Když si představíte, že původně byl stadion určen pro mistrovství světa ve fotbalu v roce 1950 s kapacitou 200 tisíc diváků (drtivá většina míst byla k stání) a že světový rekord v počtu diváků na fotbalu z finále onoho mistrovství je 199 584, což už nikdo překonat nemůže. A představte si, že Brazilci to finále prohráli se sousední Uruguayí 1:2 a považovali to za konec světa. Stadion několikrát přestavěli a počet diváků podstatně snižovali, nyní jsou všechna místa k sezení. Pozor, je čistě fotbalový, atletika bude jinde, ale vrátíme se sem na závěrečné rozloučení.

   Každý sportovec na závěr průvodu výprav vloží do nádobky semínko a z nich se vypěstuje ohromný přírodní park. A před každou z výprav je spolu s vlajkou nesena sazenice stromu, jež bude také sloužit k založení vzpomínkového parku. Druhová rozmanitost v brazilské přírodě je tak velká, že každá z dvou set sedmi výprav má jinou sazenici. Jak pravím, povedené, leč ten Londýn je asi nepřekonatelný. Uvidíme, zda je též nepřekonatelná britská obliba sportu a smysl pro fair play. V organizaci zřejmě nelze od Brazilců čekat britskou výkonnost, ale jistě se budou hodně snažit, držme jim tedy palce.

   Den druhý, sobota 6. srpna

   Vše začíná všemožnými kvalifikacemi a prvními sporty jsou silniční cyklistika, plavání, gymnastika a střelba ze zbraní vzduchových, palných i z luku. Rovněž začínají sálové kolektivní hry jako volejbal, házená a basketbal. Z programu jsem potěšen a pobaven plaváním, kde maďarská favoritka, vždy na olympiádě mající smůlu, konečně vyhraje dlouhou polohovku ve světovém rekordu. Je to asi tím, že má tak mazlivé jméno Katinka, tomu se trochu nehodí uherské příjmení Hosszu. A její ctitel ji v USA čtyřikrát zval na schůzku, až nakonec svolila a nyní jsou dvojka k pohledání.

    Podobně jako Martina Janková, jíž nynější manžel posílal v Curychu do opery 5 let květinové koše, až nakonec šla na večeři. Má to ten nejlepší konec. Nezakecat se zase, my jsme nyní na olympiádě. Další rekord přidal neuvěřitelný Brit Peaty na 100 m prsa už v rozplavbě. On změnil techniku disciplíny, neb nacvičil bleskurychlý start a podstatně zvýšil frekvenci temp. Zkuste si to. Kde má vývoj a inovace v plavání hranice?

   Prvotřídní podívanou byl dnes cyklistický silniční závod mužů na těžkých 240 km částečně městem a dílem po pobřeží a těžkým kopcovitým okruhem s vražednými sjezdy. Tyhle závody někdy bývají docela otrava, ale my jsme viděli drama plné aktivity mnoha známých i neznámých jezdců, změny situace na čele jako v kaleidoskopu a vše, jako kdybychom seděli na motocyklu vedle jezdců. Závod rozhodne úděsný pád dvou vedoucích jezdců ve sjezdu k cíli a statečná stíhačka dalších dvou, kteří toho, jenž se vyhnul onomu pádu, dojeli a rozdělili si zlato a stříbro. Světová jednička a vítěz posledních tří ročníků Tour de France Froome potvrdil, že není jezdcem jednorázových závodů, přestože se velmi snažil a vyvinul ohromné úsilí čelo dojet. Nádherná podívaná, kterou jen kalilo žvanění komentátora a odborného asistenta a jejich zcela chybné předvídání vývoje závodu. K čemu jsou jejich nesporné znalosti cyklistiky, když pak povětšinou žvaní. O jazyku jejich mluvy nemluvě, ale k češtině se ještě dostaneme.

        Den třetí, neděle 7. srpna

   Velká překvapení v tenisu, dlouholetá a nesporná světová jednička Srb Djokovič je vyřazen Argentincem Del Potrem. Ale nám udělá radost senzace snad ještě větší. Náš druhý ženský pár Strýcová-Šafářová má smůlu na los, utká se se světovými jedničkami ve čtyřhře a trojnásobnými olympijskými vítězkami americkými sestrami Williamsovými. Šance na postup mizivé. Jak zpozdilé vzdávat se předem! Holkám vyjde všechno, na co sáhnou, a ve skvělém utkání vyhrají. Svět zírá.

      Ženy také jedou svůj silniční závod, o 100km kratší na stejné trati a v závěru se stane totéž, vedoucí Nizozemka spadne ve sjezdu a vypadá to, že tohle nemohla přežít. Leč v nemocnici se probere a je naštěstí až na řadu zranění v pořádku. Vyhraje její reprezentační kolegyně a je to zase závod jako zvon.

   Na jezeře, kde se vesluje a pádluje, fouká tak, že vítr snáší lodě a srbská dvojka se i převrhne. Dnes se musí celý program odvolat a situace je hrozivá, pokud se vítr neutiší.

  V bazénu další světový rekord, Australanky vyhrají prestižní štafetu na 4x100 m volný způsob. Australan Horton nosí silné brýle a plave se speciálními, neb je skoro slepý a čočky mít nemůže. Přesto vyhraje mužskou polohovku.

   A ragby po 116 letech zpět na programu, z úsporných důvodů jen takzvané sedmičkové, kde tým je proti standardnímu poloviční. Je volněji a snáze se uniká a pokládají pětky. Novozélandské dámy v tradičních černých dresech si neříkají jako muži All Blacks, nýbrž vynalézavě černé kapradiny a netančí před zápasem haku, nýbrž bojový tanec předvedou až po vítězném turnaji. Uvidíme, favoritkami jsou stejně jako jejich kolegové muži, kteří letos vyhráli mistrovství světa ve velkém ragby. Ti však soupeři pohrozí hakou předem.

  A už zase jako v Londýně libý pohled na soutěž jezdecké všestrannosti a elegantní jezdce a zejména jezdkyně na nádherných koních jako z obrazů. Náš stolní tenis už mimo a na cestě domů, na kajaku na divoké vodě oba naši postupují dál.

   Sportovní gymnastika začíná kvalifikacemi na víceboj a jednotlivá nářadí. A neobyčejná je uzbekistánská gymnastka Oksana Čusovitina (1975), která závodí na své sedmé olympiádě. Musí mít železné zdraví v tak náročném sportu na pohybový aparát. Já vám teda povím, že můj pohybový aparát letos dostal pěkně na zadek. A ještě připomenu Horníčka, který se vyjádřil, že miluje práci, což dokládá tím, že se na ni vydrží celé hodiny dívat. Já miluji sport a jednám stejně.

   Zase s radostí sleduji lukostřelbu, jako obvykle v režii Korejců. To je opravdu rytířský a velmi tradiční sport, ale musíte si odmyslet ty luky, to je opravdu high-tech vybavení. Vilémem Tell s Robinem Hoodem by byli u vytržení.

    A diváci bučí na každého Rusa a Rusku, jakmile se představí na startu. Jak si lze hloupě způsobit světové nesympatie, mister Putin, který všechno v Rusku kontrolujete a do všeho vidíte. Že byste tuhle do nebe volající lumpárnu neviděl? Jak možno věřit? Kdybyste vy pitomci posílali do světa jen ty krásný holky jako Andulku Netrebkovic, nebo Olinku Pereťjatko, která mi bude zpívat na Novoročním koncertu 2017 v Rudolfinu, a já mám první řadu.

   A další na program vrácený sport golf po 112 letech, mezi účastnicemi výrazná česká kráska Klára Spilková (1994), dívka markétovitě líbezná a milá a dle šotů i výsledků na greenu moc šikovná.

  A ve středu pošlu povídání o pondělku a úterku, tedy dnech čtvrtém a pátém. Tak pojedeme dál až do konce k maratónskému běhu a dvěma sportům, které nám v Londýně přinesly zlato.