Sopranistek plná skříň a já vám dnes ukážu, které jsem si z té skříně vybral, nebo oblíbil z důvodu hlasu, celkového projevu a osobního půvabu, přičemž pěvecká zdatnost je samozřejmostí. Bude to zřejmě chtít celkem tři díly.
Začneme dvěma Italkami, jimž naštěstí zdraví dobře sloužilo, neb obě o ně dbaly. První, Mirella Freni (1935-2020) však před pár týdny odešla. Velcí přátelé s Pavarottim od mládí a bohatá více než padesátiletá kariéra. My si ji dáme s kamarádem v Bohémě https://www.youtube.com/watch?v=DCnjJ0niA6o, a taky v její příznačné roli Cio Cio San: https://www.youtube.com/watch?v=-JsLCoNH47I.
Renata Scotto (1934) je také půl století trvalka, jež po uzavření pěvecké kariéry nadále režíruje, píše životopisy a učí zpěvu (m. j. Evu Urbanovou), zde zachraňuje Nemorina před vojnou, neb náhodou zjistila, že ho také miluje jako všechny holky ve vsi, když se provalí, že zdědil pěkný majetek: https://www.youtube.com/watch?v=uPCsdakFVsM. V této velice smutné árii, kdy je sama, prokletá a opuštěná doslova září: https://www.youtube.com/watch?v=QF4IN4Zt-1k.It.
Z Itálie do sousedství ke Švýcarům, kde mnoho let v Curychu okouzlovala Martina Janková, po Markétě druhá nejmilejší hudebnice světa. Zde zpívá velmi pohledná a také nesmírně osobně příjemná Regula Mühlemann (1986). Zpívá Amora v inscenaci z českokrumlovského divadla s Collegiem 1704 a pod režií Ondřeje Havelky. Tamtéž také opera skvěle natočena jako film. Regulina kreace Amora má přívětivé kouzlo prozářené hravostí, veselostí a půvabem pěvkyniným: https://www.youtube.com/watch?v=YGEqDLF6KkE.
Jdeme vedle k bratřím Francouzům, kde do svých zdravotních potíží do počátku desátých let působila a i jinde zářila nezapomenutelná stále dívčí a hlasem okouzlující Natalie Dessay (1965). Původem baletka byla pohybově perfektní a my si dáme scénu z Händelova Julia Caesara v Met, kde tanec vypadá velmi indicky a Natalie zde vyloženě blbne a je vůči svému bratru faraónovi Ptolemaiovi neurvalá: https://www.youtube.com/watch?v=9GtZBErqxco. Ovšem naprostá lahůdka je umělá dívka Olympia v Hofmannových povídkách. Scénické pojednání úžasné a ona doslova k zulíbání. https://www.youtube.com/watch?v=InAxtPyZVKI.
Další veliká hvězda nejen svým umění, ale také impozantní hlavičkou a komediálním talentem je Patricia Petibon, na jejíž písňový koncert Nový svět plný humoru a nápadů před sedmi lety nikdy nezapomenu a mám desku s tehdejším programem. Bretaňská píseň o vlku jako byla dávána v Praze: https://www.youtube.com/watch?v=TspvXIBlbDs&list=PLeDiLymzRWvhsvZ0_ANRj81ZjEmUgbo7F&index=2. Dáme si něco z opery: Zde poskytuje školení, jak na ty kluky nutno jít chytře. Dámy tomu pořád nějak nerozumí, proto nutno zapojit i striptýz. https://www.youtube.com/watch?v=bPlbTCdPWmA. A ježto Patricia též barokní specialistka, dáme si jednu velmi slavnou: https://www.youtube.com/watch?v=Z5WUO7hsgCA.
Před asi sedmi lety jsem na Mezzu narazil na Sabine Devieilhe (1985) francouzskou krásku, jež nadchla duch i oko mé. Ihned koupena deska, kde vzdala poctu Rameauovi a později sledováno Mezzo, kde výtečné koncerty, zejména písňový francouzských a německých autorů a také několik oper, nedávno Mozartův Mitridate. Platée je víla poněkud natvrdlá a bláznivá, takže si to Sabine užívá a moc jí to v civilu sluší: https://www.youtube.com/watch?v=1ymk_TYlnf4. Tohle zařazuji, protože Sabine v těch karmínových šatech tvoří půvabný celek i s detaily: https://www.youtube.com/watch?v=3IEwuoyDd-U. Kdy někoho napadne, aby ji sem pozval ke koncertu a já mohl jít do první řady.
Beverly Sills (1926-2007) bývala americkým idolem a její soprán vyloženě svítil. Obě děti postižené a kariéru přerušila, leč po návratu největší úspěchy, ale v Met až ve 46 letech. Po skončení kariéry v roce 1980 vysoké funkce v managementu New York City Opera, Lincoln center a Met, kde debutovala v Rossiniho Obsazení Korintu: https://www.youtube.com/watch?v=pyJJxa9nFO4. Krásné, smutné a něžné.
Přesuneme se pěkně daleko, až na Nový Zéland. Claire Mary Teresa Rawstron, kdopak ví, kdo to je? Dame Kiri Te Kanawa, to už zabírá. Nesporně se řadila k velikým kráskám a my si ji dáme v této nádherné a optimistické árii, již pozítří můžete srovnat s Andulčiným provedením: https://www.youtube.com/watch?v=jiUoWCnGZTU. Ale že to byla hezká holka a hlas zrovna takový, jak vypadala.
Z konce světa k sousedům. U Mozarta v poslední době častá role dívky z lidu, jež nějakým pánem sváděna. Bývá to šikovná holka a Mozart jí vždycky napíše ty nejkrásnější árie. Tak v Donu Giovannim dívka Zerlina, kterou v Met obsadili mladou německou sopranistkou Mojcou Erdmann. Nejen hezounká, ale bystrá a patřičně koketní, a když pak třeba jít do Canossy, patřičně lísavá. Která sama požádá, aby jí miláček natloukl? https://www.youtube.com/watch?v=hQ4EHHSRPaA.
Anna Prohaska, přestože dle příjmení by nasvědčovala na Rakušanku, přec Němka. Oslovila mě skromným půvabem a úsměvem a jemným sopránem lyrického typu jako má Martina Janková. Koupil jsem si s ní desku staré hudby a desku, kde na památku stého výročí vypuknutí Velké války nazpívala válečné a vojenské písně z celého světa. Dokonce se s ní nedávno domluvilo na bachovské desce Velké C a nahrálo s ní ke třem hobojovým koncertům dvě kantáty. Moc povedené. My si s Andulkou Procházkovou, jak ji vytrvale nazývám, dáme Bereničinu árii: https://www.youtube.com/watch?v=agdZRPphpyI. Máme to kousek domů.
Připomínám tedy, zítra další dámy a dokonce dvě takové krásky, že naší Maří Fajtové šeredně okopávají paty.
