Něco hudebních ukázek pro radost a tomu viru pro zlost 17

Dnešní flétničky začneme zase Češkami, z nichž hvězdou nejzářivější je umělecká vedoucí Collegia Mariana a evropská osobnost staré hudby Jana Semerádová. Její nahrávky českých barokních flétnových koncertů jsou zářivou ozdobou.

      A Češkami také skončíme, neb jak vypadají, tak hrají.

   Jednou nejkrásnějších skladeb pro flétnu je Koncert D dur Františka Jiránka: https://www.youtube.com/watch?v=x1UfOGGrfs0. My si však ještě dáme Largo Andante z Tartiniho flétnového koncertu G dur: https://www.youtube.com/watch?v=MSYr6BxaLu0. A k tomu jako dezert ještě třetí větu z flétnového koncertu a moll Františka Xavera Richtera:  https://www.youtube.com/watch?v=JwcqhvTpTjE&list=PLVMGQ0RqBjpPJW5v8-wyv5bcZYgQFz9QR

   Jako své veliké překvapení jsem musel přiznat, když se mi při bloumání po Youtube podařilo narazit na Annu Fusek a kromě mistrovské hry na flétnu ještě zjistit, že hraje i na klavír a housle a ještě diriguje. Renesanční dáma a dobře poslouchejte, jak si se zobcovou flétnou rozumí v Bachově úpravě Vivaldiho houslového koncertu:https://www.youtube.com/watch?v=nGR2zsyUrjA. On to totiž často dělal. Zaujala ho kolegova skladba a předělal ji pro jiný nástroj. A že ta pomalá věta je čistá rozkoš. My se však na závěr přesvědčíme, jak si rozumí s těmi dalšími nástroji. Představí se v kratičkých úsecích postupně: Telemannovy Suity a moll, Geminianiho La Follie, Vivaldiho Il Gardellino, Mozartova Klavírního koncertu č. 20 a jako přídavek Largo z Bachova koncertu původně pro cembalo g moll BWV 1056. https://www.youtube.com/watch?v=4vP0OLsyfyY. Tolik Andulka, žijící v Německu a cestující úspěšně po světě a k nám jen občas. Já jsem to štěstí měl náhodou, podíval jsem se na její stránky a zjistil, že bude hrát v Praze s Ensemble Inégal. Hrála tak, že převzala téměř autoritu vedení orchestru a byl to zážitek. Koukám na její stránky a v plánu má pár koncertů na festivalu Concentus Moraviae v červnu, což by mohlo vyjít.

  Další pán jezdil rád k nám a býval některými považován za nejlepšího světového hráče Francouz Jean Pierre Rampal. Začneme slavným Albinoniho Adagiem. Dál sáhneme do méně známé oblasti. Enescuovo „"Cantabile et Presto" dává vyniknout špičkovému hráči.https://www.youtube.com/watch?v=Cv9Az8K6Tuw. Příležitost blýsknout se též skýtá Paganiniho slavné Capriccio č. 24: https://www.youtube.com/watch?v=cttbLJ0bbDw. Jako naprostý drahokam září tato Bachova sonáta: https://www.youtube.com/watch?v=n2NSKgvBzmg.

   Když jsme měli špičkového Francouze, musíme vyvažovat a představit také Brita, o němž také mnozí říkali, že je nejlepší. Sir James Gallway je Brit dle pasu, dle regionu původu je severní Ir. Tak hrál slavný Pachelbelův Kánon v D:https://www.youtube.com/watch?v=ME9m1nDqqGc. Přidáme druhou větu Poulencovy sonáty https://www.youtube.com/watch?v=N7fDOgX1h6Y a musíme též představit jeho paní Jeanne, také výtečnou hráčku: https://www.youtube.com/watch?v=Arr-tjYmiTc

Ještě se moc dobře mluví o téhle Američance, jež vyniká v jazzu a příbuzných žánrech, jak zde vidno:https://www.youtube.com/watch?v=pjKOOLZAmzQ.

   Nesmíme však zapomenout na Brita Iana Andersona, jehož syntetický talent propojovat žánry promítnut do jedné z nejlepších kapitol rocku jménem Jethro Tull. Ian je prostě krysař: Co jiného pustit, než Bourée z Bachovy svity e moll pro loutnu.https://www.youtube.com/watch?v=N2RNe2jwHE0&list=PLjEH7tvbymvFNRTyRns65AtP6cXKA-CMr. To bylo zjevení na konci šedesátek.

   Další zjevení pro mě byla výtečná a krásná studentka Sylvie Schelingerová v Atriu před sedmi lety.https://www.youtube.com/watch?v=QomibXCBSPM. Přivedl ji její profesor Jan Ostrý, náš přední hráč: https://www.youtube.com/watch?v=DrILg5r3Xgo. Jeho mám v oblibě, neb nejen krásně hraje, ale na koncerty za ním přicházejí studentky (opět zvláštní jako u harfistek samé krásky) a Atrium jako kdyby jimi vykvetlo. A ten Sylviin klavírista Šabaka si přivedl půvabnou rusovlasou obraťstránku, u níž jsem se vždy těšil, až vstane a bude obracet, neb měla takovou tu rusovlásčí smetanovou pleť a velmi hluboký výstřih. Když jsem pak ve své eseji klavíristu za výběr té dívky pochválil, prohlásil, že přesně tak to myslel. A Sylvie se také všimla Česká filharmonie a zařadila ji do orchestru v rámci podpory vzdělávání mladých. Byl jsem nadšen, když jsem ji jednou zahlédl.

   Na závěr jsem si nechal Michaelu Šikulovou Ambrosi, jež nejčastěji hrávala s cembalistkou Petrou Žďárskou a vynikala nejen jemnou a krásnou hrou, ale i líbezným zjevem a úsměvem a očima, jakých mnoho není.https://www.youtube.com/watch?v=lA183WAVYX4 Tady v úštěcké vzorně rekonstruované synagoze jsem byl v šestnáctém osobně se dvěma spolužačkami. A ještě Rejcha: https://www.youtube.com/watch?v=HlSQoh3w-sM.