Dočkal jsem se, předposlední chybějící oblíbenec vystoupil 21. července 2013 v O2 Areně. Letos devětasedmdesátiletý Leonard Cohen ukázal, že pro něho věk nic neznamená, jak uvidíte. Znal jsem ho léta, ale jen zběžně, nikdy jsem si nenašel čas, abych se mu více věnoval. Teď mi k úplnému splnění tužeb vidět ty nejlepší osobně chybí jen Andulka. Však víte která.
Příhoda před 5 lety něco sice zablokovala na těle, ale naopak otevřela mysl jinému uvažování. S tím, jak jsem začal v roce 2011 intenzivně používat Youtube, otevřel se mi bohatý svět hudby, na který bych v případě, že bych nadále pracoval, čas takzvaně neměl. Aspoň bych to tvrdil. Objevil jsem tak řadu nových lidí a skladeb ze všech oborů hudby, jež mě zajímají, a vrátil se k tomu, na co jsem neměl čas, jak obvykle eufemisticky nazýváme svou neschopnost si čas lépe zorganizovat a efektivněji ho využít. Tak jsem začal systematicky poslouchat Leonarda, klada si otázku, co jsi, chlape, těch 40 let dělal? Jak pravím, mrhal jsem časem, mimo jiné. Koupil jsem si též jeho dvojcédéčko, abych nemusel sedět u computeru a mohl jej poslouchat na balkóně se sklenkou naplněnou dle momentální chuti. Leonard mě okamžitě chytil za klopy, přitáhl, poplácal po zádech, políbil po kanadsku na líce a byl můj. Za těch skoro 50 let, co skládá, hraje, zpívá a píše poezii a prózu, se z jeho rukou zrodilo dílo, které chci lépe prostudovat po slovesné stránce, neb díky své hudbě tak věrohodně zpívané mám pocit, že stojí za to si přečíst i jeho knihy. Možná, že po té první už pokračovat nebudu, ale na mém vztahu k němu jako básníkovi a muzikantovi se nic nezmění. Zatím však nebyl čas. Až budu někdy v srpnu psát o svém čtenářském deníčku, pochopíte. Tak tedy Leonard v Praze. Od jeho vstupu na pódium mám silný pocit jakéhosi vřelého uznání, podobného srdečnosti, s níž jsme loni v prosinci uvítali tamtéž Plácida Dominga. Netuším, jak a zda vůbec rozpozná tento stav určité milosti umělec, ale vzhledem k tomu, jak a co Leonard hrál, jak dlouho hrál a jak s námi komunikoval a jak působil vůbec, myslím, že pocítil totéž a bude na Prahu vzpomínat rád. Nemá smysl, abych zde vypočítával, co se hrálo, a popisoval, jak se to hrálo. Povím jen, že podle mé znalosti hrál Leonard většinu svých slavných písní od nejstarších po současné a nakonec, když jsem už nedoufal, jsem se dočkal té, kterou mám snad nejraději: If It Be Your Will a u níž jsem si ve svém katalogu Youtube napsal do poznámky: „Takhle se holkám hraje, když se mají rády“. Dodnes jsem nepochopil, jak to správně přeložit, neb kdybych to vzal doslova, dle pravidel a dle překladače Google, tak mi vyjde, jak jenom ubohej negr Bob, jak se sám nazývá, Tomu Sawyerovi říká: „Když to být vaše vůle.“ Ale je třeba překládat s citem, takže já to mám jako: „Když to tak chceš?“ Každý si tam přidá své drahé jméno, anebo šéfa. Pozoruhodné bylo, že Leonard tento svůj skvost přenechal dvěma holčinám se svého doprovodného trojhlasu, který připomíná Raelettes Raye Charlese a krásně zněžňuje (to je slovo) jeho písně. Ony dvě holčiny jsou Angličanky a sestry a působí též samostatně pod jménem Webb Sisters (pro mě to jsou webovky) a znělo to překrásně a já myslel, teď musí skončit, líp to nejde uzavřít. Přátelé, co vás nemá. Leonard přidal osmkrát a celkem hrál přes tři hodiny. Vlastně hrál dvě představení a perfektně s plným nasazením. Něco takového jsem nezažil. Pokud jde o hudbu populární, byl toto nejlepší koncert sezóny. Skvělý Eric promine. To neříkám ze stejných pohnutek, jako onen chlapeček v osmdesátých letech. Soudružka učitelka předložila ofěru, že dostane stovku ten, kdo uhodne jméno největší postavy dějin. Padají jména Hus, Žižka, Komenský a dokonce Těreškovová, stále to není ono a nakonec se přihlásí náš chlapeček a odpoví soudruh Lenin. Poté si sedne a se stovkou v dlaních nenápadně mumlá, promiň, Sandokane, ale byznys je byznys. Takto zpívá onu slavnou píseň sám autor: http://www.youtube.com/watch?v=FkEYkUxdhcU&list=PLA3666E68D12F6898&index=6 Že vám tak můžeme holky zpívat denně? A zde holky webovky: http://www.youtube.com/watch?v=ozyp1CN6Xms Někdo z toho dokonce natočil celou hodinu a je tam taky ta píseň: http://www.youtube.com/watch?v=edaqBcVjEeA. Ona třetí holčina do party zpívala taky a krásně: http://www.youtube.com/watch?v=b8tlrcKSpJY Miluju Leonarda Cohena, webovky a Youtube.
