Ve jménu zisku jděte a prskejte

Představte si takovouhle reklamu. Krásné auto naráží v nízké rychlosti opakovaně do zdi, ta se drolí, praská a padá, řidič je šťastný a po hollywoodsku směje. Za obrazem běží komentář. „Klidně můžete zničit sousedovi dům, vy i vaše auto zůstanete celí. Maximální bezpečí, maximální pohodlí (nebo nějaký podobný reklamní  kec blablabla.)“ Pěkná hovadina, co? Takovou reklamu by si dovolil snad jen arogantní blb.

Hm… a farmaceutická společnost v nejdražších reklamních časech. Protože co jiného předvádí v klipu s tatínkem, který jde nachlazený na koncert své malé dcery? Před tím než polkne medicínu, vypadá v posteli jako boží umučení, ale lék ho postaví na nohy a on pak v hledišti dojatě tleská.

Říká se v něm něco jako: „Přeci si nenecháte ujít krásné chvíle kvůli otravné nemoci. Spolkněte naši tabletu, vypijte náš nápoj a hurá mezi lidi.“

Potíž je v tom, že, pokud je mi známo, podobné pilule virózu, natož chřipku nevyléčí. Jen uleví od teploty, trochu oblbnou, takže nemocný necítí, jak moc mu je zle (a že při chřipce zle bývá). Ovšem viry v těle dál tančí kankán a není pro ně větší radost, než si zvětšit taneční parket a přizvat další tanečníky. (Moje maminka mě odmala učí, že utancovat tyhle potvory k smrti umí nejlíp postel a horký čaj. A že když už musím ven, tak co nejdál od lidí a neprskat.)

Jeden takový - pod prášky dočasně křepký - ale stále zavirovaný tatínek totiž dokáže po pár kýchnutích z okolo sedících tatínků, maminek, dalšího příbuzenstva a spol. sestavit soubor větší než Alexandrovci.

A nahnat jeho členy do lékáren, aby kupovali další zázračné léky pro krásné chvíle.

Není těžké uhodnout, na koho nakonec čekají ty úplně nejkrásnější.