Strčím Ježíškovi stovku

Budou Vánoce a ty já miluju. Lítám jako netopýr, co mu selhalo navigační zařízení. Zrovna dneska ráno. Nejdřív vyložit dceru u školy. Utíkáme přes přechod, který je zmrzlý jako Hahnenkamm připravený pro hlavní závod. Pardon, chytnu se v letu k zemi strážníka, který tu hlídá, aby se tu děti a dospělí neklouzali. Klouže to no, chichotám se jako Marge Simpson.

Doklouzaly jsem se ke škole. Máme zpoždění jen tři minuty. V ranním časovém harmonogramu, za který by se nemusel stydět Obama, to znamená, že dcera práskne aktovkou o lavici v momentě, kdy zvoní na hodinu. A to tu aktovku ještě hodí od dveří.

Rychle zpátky do auta a k bankomatu pro peníze. Není kde zaparkovat, všude hromady sněhu. Ha, místo v hromadě.

Bankomat nevydává peníze. Vydává papírky. Litujeme, ale transakce se nepodařila. Zkuste to, prosím později. Zkouším. Vydá mi dvanáct papírků.

Stoupnu si do fronty v bance. Nevydává! Hm, ale peníze v něm jsou. Asi nějaký vzpříčený nebo co. Aha, to přeci musí chápat každý, že bankomat nevydává vzpříčený peníze. Rána (paní kopla do bankomatu). Pořád vzpříčený.  Tak mi je, prosím, dejte vy. Potřebuju zaplatit vánoční dárek, víte.

Vracím se k autu. K nebi trčí stěrače. Proboha, vyhlíží snad Ježíška? Aha, tak ne. Dámo, stojíte mi před barákem, nemůžu vyjet, máchá chlápek lopatou jako Pilát falešnými vinami. Omlouvám se, moc se omlouvám. Víte, bankomat vydával papírky. Stojíte tu půl hodiny, dámo! Tak to ne, dávám stěrače na místo. Tak to zas nepřehánějte, pane, čtvrt hodiny a omlouvám se za ni. Bouchnu dveřma a jsem pryč.

Na poště je v pondělí ráno otevřená jedna přepážka. Paní za ní vyhrála soutěž administrativní plž roku.  Ale vypadá mile. Stojím ve frontě dvaceti nebožáků. Čtvrt hodiny, půl hodiny. To máš za to, žes  pánovi překážela před vraty.

Konečně v autě. S vánočním dárkem, co byl málem za papírky.

A zase v koloně. Na Jižní spojce.

Myslím na Vánoce. Myslím na svoji dceru.

A maminko, kam mám dát dopis Ježíškovi?

Za okno broučku.  A dej ho do tašky, ať se nerozmočí. Je tam sníh.

Za chvíli šustí igelitka.

Hele, co jsem mu tam dala.

Ukaž. Jéé perníčky.

No, perníčky, myslíš, že mu budou chutnat?

No jasně.

A mami, potřebuju se na něco zeptat. Víš jak si říkala, že Ježíšek se divně dívá, když mají děti napsaný samý drahý dárky.

Ano, zlato.

A já si napsala o docela drahý dárky.

Hmm.

Mami, a co kdybych mu k těm perníčkům přidala stovku. Jakože aby se nezlobil. Že bych mu přispěla, aby neměl málo.

Miluju Vánoce. Jako navigace funguje srdce.