Muži, jsme fakt takové zrůdy?

Když jsem ráno projížděla internet, zaujal mě titulek Osm lží, které říkají téměř všechny ženy. Hmm, tak se konečně dozvím, jaká jsem… Nejdřív jsem se smála, pak jsem si řekla, napiš tenhle blog, ty ulhaná.

Lež první: řekni mi to, já se fakt nebudu zlobit.  Že prý je to léčka. Nebožák řekne a hned to schytá. Tak ty takhle, no počkej … Neumím si představit, že by to fungovalo jinde než v rodinách masochistů. On ví, že dostane za uši, ona ví, že se dozví něco strašného a bude se trápit a rozčilovat. Bylo by v této souvislosti zajímavé zjistit, jaké procento masochistických párů se ve společnosti vyskytuje…

Lež druhá: na penězích mi vůbec nezáleží. Že prý ženy peníze nezajímají, jen když jich mají doma plné truhlice. Prý zkuste (jako muž) říct, že jste propil výplatu, to uvidíte tanec. No jejej. Stejně by ale podle mého musela zatancovat i žena, co by se přiznala, že si za výplatu došla k docentu Měšťákovi. Takže jestli tahle „lež“ platí, tak fifty fifty, myslím.  

Lež třetí: můžeme zůstat přáteli. Že prý, když žena láká bývalého do hospody, zcela jistě je v tom něco jiného, než pivo. Na to nemám, co říct, jen že několik takových, co zůstali přáteli znám. A že to fakt asi nemusí být jen pivo, kvůli čemu se sedí v hospodě. Já se tam chodím třeba hodně zasmát. Bývalý, nebývalý.     

Lež čtvrtá: to je jen kamarád. Že prý, když ženu začne brát před očima jejího partnera okolo ramen nějaký slizoun a ona blekotá, že je to jen nevinná známost, určitě má svědomí černé jako rozpuštěný asfalt. Chacháá, ukažte mi jednu, která se nechá takhle osahávat, aby musela cokoli vysvětlovat.

Lež pátá: já děti taky nechci. Že prý ženy předstírají, že množení je pro ně zajímavé asi módní časopis z roku 1983 a když dotyčného lapí, začnou přemlouvat, loudit. Obrátím to, uvěřit tomu může jen, jak to nejlépe říct, hodně důvěřivý. Je to jako by si myslel, že kočka uloví srnu. Teoreticky .. proč ne?  

Lež šestá: jsi ten nejlepší milenec, jakého jsem kdy měla. Osobně si myslím, že tohle prostě žena obvykle neříká. Stejně ošidné jako vyhodnocovat zážitky z parku Serengeti a z výletu k norským fjordům…

Lež sedmá: nic mi není. Když to prý žena řekne, myslí tím, že je jí všechno. A že příčinou toho všeho je muž. Ale jo, může to tak být. Ale úplně stejně to může znamenat, opravdu mi vůbec, ale vůbec nic není. Hlavně se pořád neptej…

Lež osmá, na velikosti nezáleží. Jak se úsporně píše článku … ale to si pište, že záleží. Já si jen dovolím tvrdit …. ale to si pište, že nezáleží.        

Naštěstí je to všechno ještě jinak. Univerzální lži a nelži, jsem úplně přesvědčená, prostě neexistují. Navzdory všem článkům a blogům, spousta žen lže, stejně jako mužů a spousta žen nelže, stejně jako mužů.