Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Ježišmarjá, ta ale vypadá

Ta chvíle je noční můra. Chvíle, kdy potkáte po letech svého bývalého a vypadáte zrovna jako svoje prateta, co jí zkazili trvalou. TOHO bývalého, kvůli kterému jste ze svého nadýchaného péřového polštáře vyrobila kdysi muchomůrku po povodni.  

TOHO bývalého, který vás straší po nocích jako duch mrtvého vojáka: „je konec, je konec, je konec“ (případně v zákeřnějších variantě opakuje „dáme si pauzu drahá, dáme si pauzu..." duch sadista dodává i "zavolám ti, zavolám ti, zavolám ti“). Prostě chlapa, kterého byste chtěla potkat jedině v kondici Heidi Klum a masce Moniky Belluci. A tím nejhlubším a nejerotičtějším hlasem jen tak mimochodem utrousit: Vidíš? A tohle všechno mohlo bejt tvoje. Héhe a néééni... (poslední věta by, pravda, prozradila, že proměna v Klum a Belluci se tak úplně nepovedla).

Prostě svého osudového. (No, možná nálepka osudový vydržela přilíplá právě díky tomu, že to před lety dopadlo, jak dopadlo. Kdyby dotyčný házel za gauč ohryzky maskované v ponožce, měl by nejspíš jinou. Nálepku.)

Ať už je to s nálepkami i tím vším ostatním, jak chce, žádná nechce před mužem, do kterého bývala zamilovaná, nebo pořád trochu je, vypadat blbě zkrátka. Když totiž bude – vypadat jako prateta - hrozí, že se k zmíněným větám ducha mrtvého vojáka přidá další: „Ježišmarjá, ta ale zestárla, ta ale vypadá, no ještě že jsem se s ní tehdy rozešel“. Možná ta nejhorší, byť němá, jen v očích čtená.

Jenže ono je to všechno asi trochu jinak. Takhle to občas cítíme my, ženy. Ti, kvůli kterým se trápíme a jsme schopné projet se na pouti po stěně smrti, to vidí úplně jinak. „Jejda, jsi to ty? To jsem rád, že tě vidím. No jo vlastně, my jsme spolu kdysi chodili. Dyť já na to skoro zapomněl. To bylo fajn. Vypadáš dobře.“ A každou tu větu myslí úplně upřímně. A žádná z těch vět mu nestojí za přemýšlení, doplnění, pitvání. Za nic. Jako když v řeznictví kupuje bílý buřty. „Tenhle mi dejte, bezva. Jo ten se mi líbí. Děkuju, kolik platím? Nashledanou. Mějte se hezky.“ Dokonáno.

Kristina, hrdinka mé knížky Slunečnice ji má taky. Stejnou noční můru. Jenže velikosti jestřába. Potkala svého osudového na horách.      

Ta kytka vypadá jinak

Představovala jsem si tu chvíli dvousettisíckrát. Lehce opálená, vlasy s pramínky světlými od slunce poházené po ramenou, oči jako nebe doširoka otevřené, vlhké rty, hedvábné šaty, pod kterými je vidět všechno tak trochu, a závrať z vůně Zen Shiseido … víla zkrátka.

Tak tady jsem a nejsem už vůbec tvoje. No řekni, není ti to líto, bídáku? 

Skříííp. Skřřřříííp.

Mám na hlavě čepici, kterou jsem omylem vyprala na šedesát, takže vypadá jako klobouček batolete. Nos připomíná trapného klauna, který se snažil v cirkuse vyloudit smích tím, že se kýval ze strany na stranu. Řasenka obtisknutá až na čele. Stála osm stovek, zapomeňte, že za ni ještě někdy vyhodím takové peníze. A mráz vytlačil mezi nosem a pusou dvě hluboké rýhy jako po rolbě. „Nechtěla byste zkusit výplň, uděláme vám ji zadarmo a vy pak o nás hezky napíšete,“ přesvědčovala mě onehdy mluvčí soukromé zkrášlovací kliniky. Kde vidíš jakou rýhu, krůto? Jo, jo, vyplňte všechno, co vidíte, hlavně teď hneeed!

Tak to mu asi není moc líto.

„Jsi to ty, Slunečnice? No jasně, že jo. Vypadáš báječně. Líp než před patnácti lety.“

Aha, konečně jsem pochopila, proč se se mnou tehdy rozešel.

„Hááhóooooppp…“ vydávám zvuky jako náš hluchoněmý soused.

Usmál se. Pro ten úsměv bych tehdy ukradla Monu Lisu.

„Jak se máš?“

Jak se mám? Ty se ptáš, jak se mám? Jak se můžu mít? Chtěla jsem nebejt, ty zatracenej bídáku. Víš, jak jsem tě milovala? Nevíš nic. Ty sobeckej parchante. Stojíš tu jako trenér italskýho lyžařskýho mužstva a jsi sexy, do hajzlu, jsi tak sexy, že by vedle tebe Viggo Mortensen vypadal jako Vladimír Menšík. A ty se mě jen tak zeptáš, jak se mám?

Neřeknu z toho ani slovo. Ani jediné slovo.

„Haló, Slunečnice, přijímáš, nebo ti mám začít vybírat na mohylu?“

„Mám se dobře.“

Řekla jsem jen, mám se dobře.

Nesnáším, když mi někdo říká jinak než Kristino. Snesu tak tak Kristi od Stely.

Slunečnici ale miluju.

„Já vím,“ smála jsem se, „neumím odcházet. Od tebe.“

„A vypadáš jako slunečnice.“

„Kecáš. Copak slunečnice mají nazrzlý vlasy a modrý oči?“

„Jo, je to takovej zvláštní druh. Nikde neroste, jen existuje. Mám ho rád.“

Stehna měl jako kámen, nikdo nidky neměl taková stehna. Kdyby mu tehdy neprasklo koleno, jel by na olympiádu. 

Všechno mu šlo. Všechno. Milovat, zahazovat.

A voněl. Jeho kůže voněla prostě jen tak.

Seděli jsme na horské chatě, bylo nám dvacet a kousek, na jeho krku občas blýskl řetízek, co jsem mu dala k Vánocům. Někdo tam vyprávěl o ženě, která umí posouvat popelníky očima. Chytil mě za ruku a řekl, to je divný. Šli jsme pak spát do pokoje, kde voněla naftová kamna. Viděli jsme světla na obloze a slyšeli strašné rány. „Končí svět,“ ptali jsme se. Říkala jsem si ať, stejně už nikdy nebudu takhle milovat.    

„Mamí, tak pojedem už?“

„Představíš nás?“ Podíval se na holčičku s copem.

Takhle ses koukal na mě, bídáku.

„Mamí, kdo je to a proč tak čumí?“

„Magdaleno, neříká se čumí.“

„Aha, tak Magdalena.“

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Klára Mandausová | pátek 7.1.2011 12:07 | karma článku: 29,61 | přečteno: 4214x
  • Další články autora

Klára Mandausová

Duše z vosku

Na šest set tisíc lidí v Česku pravidelně zobe antidepresiva. Dalším desítkám tisíc se válejí po kabelkách a šuplících „antiúzkostliva“, neuroly, lexauriny a spol. Omlouvá se to dobou, žijeme prý ve stresu, ve zrychleném čase, kde se musí pracovat víc, aby se vlastnilo víc, vylézt výš, vyskočit výš, dosáhnout výš a vypadat nej. Vyrobit supervýkonnou superbezchybnou bytost. Jen ta má totiž šanci, říká se, a proto ta kvanta chemie.

25.11.2014 v 9:09 | Karma: 33,80 | Přečteno: 3792x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Moje medaile

Kdybych byla prezidentka, vyznamenala bych Radku, Ludmilu, Josefa, Aloise, skupinu Nirvana, Viggo Mortensena, Mr. Beana a pochopitelně dceru, muže, maminku, tatínka, babičku, dědečka. S prázdnou by neodešli kočky Ronďa a Hruška, psi Frodo a Cony a osmáci Jacuše a Maluše. Všichni si totiž medaili rozhodně zaslouží.

29.10.2014 v 8:50 | Karma: 29,01 | Přečteno: 1850x | Diskuse| Politika

Klára Mandausová

Kam se poděla ženskost

Říkala mi onehdy velmi milá a hezká slečna, „nebudu si přeci kupovat boty, protože nějak vypadají. Rozhoduje, jestli se mi v nich dobře chodí. Fakt mi jedno, jestli se zrovna nosí. Nechci bejt jako spolužačky, který se potácí na podpatcích tak, že z nich málem spadnou, a výstřihem je jim vidět až na kolena.“ V duchu jsem zatleskala. „Je přeci důležitý, jaká jsem, ne co mám na sobě,“ dodala větu jako z motivační knihy. Pravdu máš děvče, pomyslela jsem si. Jenže...

17.6.2014 v 9:09 | Karma: 43,46 | Přečteno: 11921x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Muži a muži

Existují muži, kteří vám do rána dokážou vysvětlovat, cože chtěl vlastně Nietzsche říct. Vypijí u toho tři litry červeného, v mezičase při otevírání lahve popíšou rozdíl mezi neřízeným vinným kvašením, jen tak mimoděk precizně rozeberou důvody vašeho včerejšího neúspěchu při pracovní prezentaci a navrch přidají radu hodnou promovaného terapeuta. Jsou muži, kteří vás vezmou okolo ramen, položí vám prst pusu, řeknou pssst, bude dobře a konají.

29.5.2014 v 13:49 | Karma: 28,08 | Přečteno: 2712x | Diskuse| Ostatní

Klára Mandausová

Paragrafy zdravého rozumu

Nejspíš dostanu od právně vzdělaných přes prsty. Ať. Paragrafy by měly souznít se zdravým rozumem. A v některých případech by onen rozum měl mít jednoznačně navrch. Kauza H-Systém je podle mého přesně takový případ.

28.5.2014 v 9:39 | Karma: 23,43 | Přečteno: 1132x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Fischer, který dvakrát neúspěšně kandidoval na Hrad, zkusí Senát za TOP 09

10. května 2024  11:58

Pavel Fischer se rozhodl kandidovat do Senátu za TOP 09. Dosud nezařazený senátor, který dvakrát...

Izrael v Rafáhu chystá jen menší operace. Nechce dál dráždit Bidena

10. května 2024  11:57

Izrael plánuje v částech města Rafáh na jihu Pásma Gazy provést několik oddělených vojenských...

Okamura předčítal Trumpův projev a na obstrukce dorazil i hokejový králík Bob

10. května 2024  5:43,  aktualizováno  11:39

Přímý přenos Do parlamentu, na bitvu o korespondenční volbu, dorazil i maskot hokejového šampionát, králík Bob v...

Raději europoslancem než ministrem. V Polsku končí čtyři členové vlády

10. května 2024  11:33

Polský premiér Donald Tusk vyměnil čtyři ministry své vlády, a to v resortech vnitra, kultury,...

Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA
Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA

HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...

  • Počet článků 198
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 5111x
Prostě píšu .. Knížka Slunečnice vyšla podruhé v nakladatelství Mladá fronta. Petr Šimůnek, šéf Forbesu o ní v předmluvě mimo jiné říká ".. Je to takový Sex ve městě po česku. Chytřejší. Opravdovější..." Kdybyste zrovna neměli co dělat, na pultech se před pár dny objevil její dotisk... Díky všem za přízeň!

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky