Vyzývám České dráhy…

Nejedná se o žádnou výzvu ve smyslu lepšího plnění plánu zisku nebo počtu přepravených osob, nebo větší čistoty ve vlacích, ale pouze o drobné doporučení: "Zrušte sedadlo číslo 12 ve vagonu číslo 2 u soupravy Pendolino!"

Protože jsem měl pracovní jednání v Ostravě, řešil jsem, jak se z Prahy do Ostravy (a zpět) pohodlně a hlavně spolehlivě dostat. Přestože rád řídím a řízení auta, i na delší trasy, pro mě představuje způsob relaxace a odpočinku, nechtěl jsem riskovat možnou časovou ztrátu využitím dálnice D1. A to mám dokonce na všech vozidlech, které používám, platnou celoroční dálniční známku (pravou, přestože byla letos na trhu nabídka falešných dálničních známek, k nerozeznání od pravých).  Myslím, že by měl náš stát řidiče jezdící po D1 za odvahu honorovat a současně by měl být každému vyplácen příspěvek na údržbu vozidla, které se používáním na D1 nadměrně opotřebovává.

Rozhodl jsem se pro cestu vlakem, a protože jsem patriot, rovnou jsem zavrhl všechny ty soukromé „leo-jety“ a „regio-expresy“ a rozhodl jsem se pro České dráhy (ČD), které jsou štědře dotovány z našich peněz, a jejich „hitovku“ Pendolino. V 60. letech minulého století by soupravy typu Pendolino na tratích ČSD byly opravdu pokrokem, ale v současné době jsou jen dalším živým příkladem neschopnosti, korupce a hlouposti politiků, manažerů státních firem a státních úředníků. Celý příběh nákupu souprav Pendolino by vydal na tlustou knihu, na jejímž konci by bylo pořízení předražených, nevyhovujících a technicky zaostalých vlaků, které sice mohou jezdit rychlostí cca 250 km/h, ale železniční tratě v České republice neumožňují větší rychlost než 160 km/h, a to ještě zdaleka ne všechny. Naštěstí se dají jména odpovědných (spíše nezodpovědných) politiků a manažerů, kteří se v minulosti na postech ministrů dopravy a generálních ředitelů ČD střídali, dohledat a nebude problém s doručením výzvy k zaplacení způsobené škody.

Na webu ČD jsem si vyhledal příslušné spojení a dokonce jsem si mohl rovnou v e-shopu zakoupit zpáteční jízdenku. Protože mně před třemi dny sundali sádru z nadvakrát zlomené nohy, volil jsem jízdenku 1. třídy, za slušných 1416,-Kč (což je více, než by mě stála cesta autem, když bych nepočítal cenu dálniční známky, kterou jsem již zakoupil). Systém mně nabídl na cestu tam i zpět sedadlo číslo 12 ve vagonu číslo 2. Nic zlého netuše jsem si jízdenku zakoupil. Známí a přátelé, kteří jezdí častěji po železnici mně sice doporučovali služby soukromé konkurence, ale u ČD je prý výhoda v tom, že jezdí poloprázdné, a tak je tam větší klid. Všechno byla ale trochu jinak, souprava Pendolino ČD byla i včetně 1. třídy plně obsazena (v Ostravě probíhal nějaký festival, a soukromí dopravci měli vyprodáno) a já jsem zjistil, že moje sedadlo číslo 12 je nejhroznější místo ve vlaku. Pravděpodobně bylo montováno dodatečně (pro zvýšení přepravní kapacity) a pohodlně na něm může cestovat pouze dítě mladší 10let podprůměrného vzrůstu, a ani tím si nejsem jistý… Cestuje se ve skrčené poloze bez možnosti natažení nohou (o poloze doporučené lékařem a zabraňující otékání nohy ani nemluvě), stolek je připevněn na opěradle sedadla cestujícího před vámi. Shodou okolností seděl přede mnou asi nejtlustší cestující, který jel ve vlaku, opěradlo si sklopil, čímž se stísněný prostor dále zmenšil a protože celou cestu poposedával, věci na mém stolku stále poskakovaly a pokud bych si tam položil šálek kávy nebo uvítací sklenku sektu, s pravděpodobností blízké jistotě, by skončily u mě v klíně. Na cestě tam byl výběr denního tisku zúžen na  plátek známého uhlobarona, soudem uznaného gaunera, pro kterého se půda v České republice stala příliš horkou, a tak přesídlil do Švýcarska… Místo osobní diskuse s nájemníky svých bytů, posílá do Ostravy Pendolinem noviny…

Cestou z Ostravy do Prahy jsem si ale vše vynahradil. Protože Pendolino bylo poloprázdné, nevyužil jsem svého zaplaceného místa číslo 12 ve vagonu č. 2, ale sedl jsem si do prázdné „čtyřky“, nohy si pohodlně natáhl na protější sedadlo (samozřejmě se souhlasem průvodčí) a z denního tisku si z kompletní nabídky pro změnu vybral plátek jistého oligarchy. Noviny asi musí být výborný byznys, když je u nás vydávají výhradně ti nejbohatší podnikatelé. PK je ta výjimka, co potvrzuje pravidlo. Mediální experti sice tvrdí, že tištěné noviny jsou ztrátový byznys bez budoucnosti, ale proč by asi do toho naši úspěšní podnikatelé investovali? 

PS: Cestoval jsem japonským Šinkansenem a americkým Amtrakem, takže mám srovnání, a jízda Pendolinem je z tohoto pohledu předražená parodie na rychlovlak, opět za peníze daňových poplatníků.