Prohlášení představitelů vítěze řeckých voleb, levicové strany Syriza, že plné splacení řeckého dluhu je nereálné, vyvolalo u řeckých věřitelů (a nejen u nich) bouři nevole. Já dodávám, že je nereálné plné splacení i českého dluhu, stejně jako plné splacení dluhu většiny zemí světa, včetně těch nejrozvinutějších a nejbohatších...
Kolik kdo dluží a komu
Nebudu se zabývat absolutní výší státního dluhu jednotlivých zemí, protože bychom se v té záplavě nul, miliardách, bilionech a trilionech mohli ztratit a zaměřím se pouze na relativní výši dluhu jednotlivých zemí ve vztahu k jejich hrubému domácímu produktu (HDP). Nebudu se rovněž zabývat otázkou výše dluhu na jednoho obyvatele, což je rovněž zajímavý ukazatel...Za standard a poměrně bezpečnou míru zadluženosti je všeobecně považována zadluženost země do výše 60% HDP. Žebříčky zadluženosti jsou hojně publikované a každý si je může dohledat, a tak uvedu jen pár dat. Nejzadluženější je Japonsko a Zimbabwe, které překročily 200% HDP a nikoho to ani moc netrápí. Dluh Řecka dosahuje 160% HDP a dělá vrásky celé Evropě a hlavně zemím tzv. eurozóny.
Pro srovnání dluh České republiky je na úrovni „pouhých“ 40% HDP, ale zase se můžeme „pochlubit“ jak nám rychle roste. Při vzniku samostatné České republiky činil dluh 15% HDP a díky růstu HDP v 90. letech nám dluh dokonce relativně klesal a v roce 1996 byl ve výši 9% HDP. Od té doby nejen absolutně, ale i relativně „utěšeně“ roste a dosažení hranice 60% HDP je jen otázkou času. Vzhledem k rostoucímu tempu zadlužování v minulých letech (rok 2014 byl tou výjimkou, která potvrzuje pravidlo), odhaduji překonání 60% hranice nejpozději v roce 2020, ale spíše o rok nebo o dva dříve. Zatím se můžeme těšit z nízkých úrokových sazeb, které musíme investorům (držitelům českých státních dluhopisů) platit (trochu lépe je na tom snad jen Německo...), ale v okamžiku, kdy se situace změní (a s pravděpodobností blízké jistotě se určitě změní), tak nám náklady na dluhovou službu výrazně ovlivní výdaje státního rozpočtu a odhaduji, že po výplatě důchodů bude platba úroků za státní dluh nejvýznamnější výdajovou položkou (zapomeňme na školství, zdravotnictví, kulturu, dálnice, železnice, armádu i policii...).
Pro srovnání uvádím výši dluhu k HDP našich sousedů a srovnatelných zemí: Slovensko 49%, Rakousko 74%, Polsko 55%, Německo 82%, Belgie 101%,...Obecně se dá říci, že země bývalého tzv. východního bloku jsou relativně méně zadlužené než tzv. západní země.
U Řecka je ještě zajímavá struktura věřitelů. Většina soukromých investorů již své pohledávky vůči Řecku prodala nebo odepsala, a tak hlavními věřiteli Řecka jsou mezinárodní (finanční) instituce jako MMF, ECB nebo Evropská komise, případně země eurozóny.
Platí se dluhy nebo neplatí?
Pokud se jedná o dluhy občanů a domácností, tak se samozřejmě dluhy platí a to v plné výši, včetně často lichvářských úroků. A spousta občanů poznala na vlastní kůži, co se všechno může stát, když se opozdí se splátkou dluhu, neřkuli se splácením jistiny. U států je to samozřejmě „trochu“, ale spíše hodně jinak. Stát má tu výhodu, že nemůže zbankrotovat (i když z historie pár bankrotů státu známe), a peníze si může (podle potřeby) opatřit od svých občanů, daňových poplatníků, případně může prodávat státní majetek (pokud ještě nějaký má), nebo může dluh krýt emisí (tištěním a vydáváním) peněz. Řecko si samozřejmě peníze (eura) tisknout nemůže a prodej řeckých zlatých rezerv nebo dokonce prodej řeckého území (ostrovů) by pravděpodobně vedl minimálně k občanské válce.
Vetšina států se chová dnes tak, že o plném splacení státního dluhu neuvažuje ani v těch nejoptimističtějších scénářích, jako je nalezení nekonečných zásob zlata nebo ropy na vlastním území, takže jediné smysluplné praktické téma je spojeno s otázkou relativní výše státního dluhu vzhledem k HDP a z tohoto pohledu bychom měli vnímat i současné vyjádření nové řecké vlády...
