Kauza OKD a totální selhání státu...

Kauza OKD vzbuzuje delší dobu velké emoce v celé společnosti a je jisté, že její řešení bude spíše v řádu let než týdnů nebo měsíců. Na případu OKD se dá ilustrovat totální selhání státního aparátu, jednotlivé politiky nevyjímaje

Nebudu se zabývat samotnou privatizací OKD, která je dostatečně podrobně popsána v řadě dokumentů a tedy i dobře známa většině občanů. Co ale zatím zůstává stranou zájmu je období od privatizace OKD do současného bankrotu společnosti (pro přesnost můžeme použít termín insolvence nebo úpadek, ale na podstatě stavu, ve kterém se OKD nachází, to nic nemění).

V období od privatizace OKD do ruk podivné účelové „schránky“ s jménem NWR, jejímž hlavním představitelem byl (a asi stále je) Zdeněk Bakala (ZB), byla spousta příležitostí rozkrádání a likvidaci OKD zabránit. To by ale Česká republika a všechny její instituce musely být schopny fungovat tak, jak fungují státy a státní instituce na západ a dál od našich hranic. V USA, kde ZB  svou profesní dráhu začínal, by mu podobné jednání jako v kauze OKD „vyneslo“ ztrátu svobody na několik desítek let a navíc ztrátu veškerého majetku...

Hlavní viník (ač se to na první pohled nezdá), který stál na začátku procesu likvidace OKD je nenápadná instituce, sídlící v honosné budově na pražských Příkopech, s hrdým názvem Česká národní banka (ČNB), která vedle provádění měnové politiky dnes vykonává komplexní dohled nad českým finančním trhem. Do tohoto dohledu samozřejmě patří i ochrana investorů, a to jak drobných tak i velkých včetně institucionálních. Již samotný povinný odkup akcií společnosti OKD od menšinových akcionářů, který NWR prováděla, byl nejspíše prvním velkým podvodem a shodou okolností spadá do období, kdy kompetence nezávislé Komise pro cenné papíry kompletně přebírá „nezávislá“ Česká národní banka. Jestliže vláda prodala svůj podíl v OKD „pod cenou“ na základě „cinklého“ znaleckého posudku, tak je to především odpovědnost příslušných vládních činitelů a úředníků té doby (vláda a Fond národního majetku) a autorů příslušného znaleckého posudku. Ekonomické podmínky vyvlastnění (přesněji okradení) minoritních akcionářů však byly plně v kompetenci ČNB, která mohla a asi měla nevýhodnému odkupu zabránit. Pominu skutečnost, že tehdejší členové bankovní rady a členové tehdejšího prezidia Komise pro cenné papíry byli jmenováni prezidentem republiky, jehož blízkým přítelem a celoživotním i posmrtným sponzorem byl a je shodou okolností Z.B. Pokud by ČNB opravdu vykonávala efektivní dohled nad kapitálovým trhem, celá kauza OKD by se určitě vyvíjela jiným směrem...

Reparát z dohledu nad kapitálovým trhem a z ochrany investorů mohla ČNB složit po uvedení akcií NWR na pražskou burzu. Můžeme pouze spekulovat, zda uvedení na pražskou burzu bylo součástí předem promyšleného podvodu. Na nepravdivé skutečnosti, uvedené v prospektu akcií NWR schváleného ČNB upozorňovali někteří investoři již při uvedení na burzu. Burza cenných papírů v Praze je sice vlastněna soukromými vlastníky, ale o tom, že se nejedná o ryze soukromou institucí nemá nikdo pochyby. Kotační výbor burzy, který o přijetí akcií k obchodování na burze rozhoduje, mohl rovněž vystavit pochybnému IPO „stopku“, ale i to si ZB „ošetřil“ svým členstvím v dozorčí radě burzy a na obsazování míst v nejvyšším managementu pražské burzy měl ZB vliv od jejího založení. Místo odpustků si ZB kupoval jednou celou vládu a jindy jen financoval knihovnu bývalého prezidenta. V červnu 2010 oznámil, že během předvolební kampaně věnoval 28,5 milionu korun třem politickým stranám. ODS dostala 15 milionů korun, TOP 09  7,5 milionu korun a Věci veřejné 6 milionů. Právě tyto tři strany pak utvořily koalici pod vedením Petra Nečase, a některá média označovala tuto vládu názvem „Bakalova koalice“. Že svým „podnikáním“ pošpinil ZB v očích řady občanů i vzpomínku na bývalého prezidenta mu evidentně žádný morální nebo etický problém nečiní...

A tak bychom mohli v kauze OKD rozebírat selhání odborových organizací a jejich bossů, krajských a místních samospráv a jejich představitelů, atd. atd., a jít až ke konkrétním jménům jako telička, tošenovský, a další, a další,...

PS: Někteří novináři označují ZB titulem „nejbohatší dámský krejčí v Česku“ (podle jeho původní profese) a zdá se, že po Vasilu Bilakovi je to další krejčí, na kterého nebudou Češi vzpomínat v dobrém...