- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mantra HDP
Obyvatelstvo již začíná být unavené neustálou snahou o ekonomický růst vyjádřený pomocí ukazatele hrubého domácího produktu (HDP). Nedostatečný ekonomický růst je údajně příčinou našeho stále rostoucího zadlužení, nedostatku prostředků na školství, zdravotnictví, výstabu dálnic, vysokorychlostních železnic a dokonce se nám nedostává prostředků na obranu, takže případný vojenský konflikt by pro nás mohl dopadnout tragicky (jako by tomu v nedávné historii bylo jinak, bez ohledu na výši nákladů na armádu a obranu).
Když se nám nedaří ekonomiku oživit jinými způsoby, řešení je ve změně metodiky výpočtu. Úspěšně se takto delší dobu “pracuje” s mírou nezaměstnanosti a kouzla se dají dělat i s mírou inflace, kdy běžní občané mají (oprávněný?) pocit, že se všechno zdražuje a naproti tomu ČNB musí řešit “problém” snižování cen měnovými intervencemi za oslabení koruny a na podporu inflace.
Měření úrovně vyspělosti společnosti pouze množstvím vyrobených a spotřebovaných hmotných statků a stále rostoucí spotřebu povýšit na hlavní smysl lidské existence považuji za začátek konce naší současné civilizace.
Možnosti ekonomického růstu
Z historie víme, že možnosti lidského rozvoje (včetně ekonomického) jsou teoreticky a i prakticky neomezené. Omezené je však často chápání a vnímání rozvoje a pokroku. Proč se nelze primárně zaměřit na růst “kvality života” vyjádřený úrovní školství, zdravotní péče, kultury v nejširším slova smyslu a stále jen počítáme počty nových aut, televizorů, bytů, telefonů, vyrobené energie, atd.?
Britský příklad je hodný následování. Pokud bychom do HDP zahrnuli nejen prostituci a drogy, ale přidali i náš proslulý pančovaný alkohol a pohonné hmoty, korupci, úplatky a fušky všeho druhu, hazard a praní špinavých peněz, tak by v tom byl čert, abychom se tím ekonomickým “tygrem” Evropy nestali. Možná již tím “tygrem” dávno jsme a jenom to neumíme spočítat. Otázkou ale zůstává, jestli by to vedlo ke zlepšení skutečné “kvality života” většiny občanů.
Další články autora |