Dočasná inflace a normalizační ČNB

Guvernér naší centrální banky (ČNB) dnes používá termín „dočasná“ inflace. „Dočasný pobyt“ sovětských vojsk na našem území trval 23 let. Snad si z toho naše inflace nevezme příklad. Já odhaduji trvání dočasné inflace na 3-5 let...

Nejsledovanější ekonomickou veličinou se v letošním roce stává míra inflace. Vedení České národní banky si ještě nepřipouští, že inflační tlaky, které stále silněji ovlivňují růst spotřebitelských cen, vyjádřený mírou inflace, nejsou krátkodobým faktorem, a proto hovoří o dočasné inflaci a jejím relativně rychlém odeznění v průběhu příštího roku. A naivně se domnívá, že na zkrocení inflace zafunguje razantní zvýšení úrokových sazeb. V této souvislosti hovoří o normalizaci měnové politiky, za kterou se současné zvyšování úrokových sazeb považuje. Dlouhodobě záporné reálné úrokové sazby určitě normální nejsou a vyhovují především velkým dlužníkům, kterým jejich dluh reálně snižují, ale na druhé straně snižují majetek držitelům úspor, kteří si za své peníze v budoucnu mohou koupit méně zboží a služeb. Vysoká inflace netrápí jen Českou republiku, ale stává se celosvětovým jevem. Aktuální čísla roční míry inflace udávají 5,4% v USA a 4,1% v Německu a i u nás se leště letos určitě dostaneme přes 5%. Ponechám stranou metodiku výpočtu míry inflace a vnímání inflace u různých skupin obyvatelstva, které mají různou strukturu spotřeby.

Inflací se většinou myslí růst spotřebitelských cen (CPI), ale neméně důležité je sledovat i vývoj cen výrobců (PPI) a zatímco spotřebitelské ceny rostou v jednotkách procent, ceny výrobců v posledních dvou letech rostou o desítky procent. Tyto dvě skupiny cen nejsou izolované a je jen otázkou času, kdy se ceny energií, součástek, stavebního materiálu a surovin, strojů a zařízení atd. plně projeví v cenách spotřebního zboží a služeb. Vedle importované inflace tady máme i nesoulad mezi růstem průměrných mezd a vývojem produktivity práce. Ekonomické procesy mají velkou setrvačnost a proto inflace neodezní během příštího roku, ale bude působit i v dalších letech. Nehrozí žádná hyperinflace, ale budeme se muset naučit žít s 4-6% roční mírou inflace po relativně delší dobu.

Včerejší zvýšení úrokových sazeb je jistě cesta správným směrem a jeho kritika ze strany současné populistické české vlády správnost tohoto kroku jen potvrzuje, ale reálným hmatatelným výsledkem zvýšení bude jen růst zisků zahraničních komerčních bank, které si za repo sazbu ukládají u ČNB své přebytky likvidity. Rovněž posílení koruny bude jen velmi mírné a krátkodobé, protože hypertrofovaný objem devizových rezerv ČNB a objem korun v oběhu větší posílení koruny neumožní. Pod 25 korun za euro se v příštích letech nepodíváme, navzdory prognózám ČNB. Konvergence české ekonomiky s vyspělými ekonomikami nebude probíhat přes posilování české koruny, ale vyšší inflací.