ČNB, odebrání licence nebo jen nucená správa?

Hrozí České národní bance odebrání bankovní licence nebo ji čeká nucená správa? Záporný kapitál ČNB již překonal hodnotu 300 miliard korun a to ještě není konec. Každá jiná „banka“ v podobné „kondici“ by dávno skončila bez licence

Titulek a perex je samozřejmě nadsázka, ale nic to nemění na skutečnosti, že situace, ve které se naše centrální banka nachází není, mírně řečeno, záviděníhodná a nadcházející měsíce a roky budou z hlediska další budoucnosti nejen stavu veřejných financí, ale i samotné české měny kritické. Česká národní banka (ČNB) však v podstatě není "banka", ale jenom se tak z historických důvodů jmenuje. Samotná ČNB bankovní a jiné licence uděluje a odebírá a sama si asi "bankovní licenci" neodebere...Pokud naše politické a centrálně bankovní elity nepřistoupí v nejbližší době k zásadním opatřením ke zlepšení finančního zdraví státu a i samotné ČNB, můžeme se dostat do kritického bodu, ze kterého již není návratu. Štěstí v neštěstí je skutečnost, že finanční „mejdan“ který prožíváme již 10 let, může ještě dalších 4-5 let pokračovat, aniž by došlo ke státnímu bankrotu nebo zhroucení veřejných rozpočtů. V nečinnosti nás ukolébává skutečnost, že z hlediska celkového státního dluhu, měřeno podílem na hrubém domácím produktu (HDP) patříme stále mezi nejméně zadlužené státy v Evropě a i při současném tempu našeho zadlužování máme ještě k největším dlužníkům relativně daleko.

Vedle strukturálního deficitu státního rozpočtu, který dosahuje cca 250 miliard korun ročně, plánujeme v příštích letech další mimořádné výdaje spojené s řešením dopadů energetické krize, vysoké míry inflace a válkou na Ukrajině. Roční deficity zvyšují celkový státní dluh, který brzy přesáhne 3 biliony korun (3000 miliard) a který financujeme vydáváním státních dluhopisů. Investoři do českých státních dluhopisů požadují stále vyšší výnos, a tak kupón státních dluhopisů (úroková sazba) postupně roste. Vyšší úroková sazba, kterou musíme platit investorům, odráží vedle současné vysoké inflace i rostoucí riziko a je jen otázkou času, kdy dojde ke zhoršení úvěrové důvěryhodnosti (ratingu) České republiky. To bude znamenat požadavek na další růst úroků placených ze státních dluhopisů. Růst nákladů na obsluhu státního dluhu brzy překoná hranici 100 miliard korun ročně a to je z hlediska priorit mandatorní výdaj číslo jedna. Takže úspory (nebo vyšší příjmy?) musíme hledat jinde. Vládní odhady výnosů z mimořádné daně (windfall tax) jsou dle mého názoru nezdravě optimistické a dosažení 25-30% plánovaného výnosu budu považovat za úspěch.

Nebezpečnější bomba ale tiká v samotné ČNB. Naši centrální bankéři nás roky ujišťují, že ztráty plynoucí z hospodaření ČNB jsou pouze účetní položky, které nemají žádný reálně-ekonomický (nebo makroekonomický) vliv. Takže nebudou mít žádný dopad ani na českou ekonomiku, případně státní rozpočet a už vůbec nijak se nedotknou (ani zprostředkovaně) ekonomické situace českých občanů. Na druhou stranu obchodní partneři ČNB realizují proti účetním ztrátám vysoké reálné zisky. Myslím, že takovou úžasnou situaci, kdy reálné zisky jedné strany se nijak neprojeví na reálné ekonomické situaci protistrany, nám musí závidět všechny státy světa, včetně jejich centrálních bank. Nebo je to jinak? Ztráty ČNB generují přijímaná opatření měnové politiky, která mají zkrotit inflaci. To jsou jednak úrokové sazby, kterými ČNB odčerpává likviditu z trhu a tím „ochlazuje“ ekonomiku. Díky aktuální 7,0% výši dvoutýdenní re-po sazby, zaplatí ČNB letos na úrocích komerčním bankám cca 170 miliard korun, což je významná nákladová položka ovlivňující hospodaření ČNB. A druhým faktorem, který generuje ztrátu ČNB jsou intervence na posílení směnného kurzu české koruny. A kolik ta ztráta činí? Na to jsou jednoduché počty: eura nakupovala ČNB za něco více než 27 CZK/EUR a nyní při intervencích za posílení koruny prodává eura za cca 24,5 CZK/EUR. Takže na každém prodaném euru je ztráta cca 2,5 koruny. Pokud jsme zatím na intervencích utratili necelých 30 miliard euro, tak ztráta z intervencí ČNB bude zatím jen něco přes 70 miliard korun... To vše dohromady vede k tomu, že aktuálně má ČNB záporný kapitál přes 300 miliard korun! Ve světle těchto čísel se může zdát otázka samotného hospodaření ČNB a efektivní správy devizových rezerv málo významná, ale je to asi přesně naopak...Nenajdete na světě žádnou jinou podobnou centrální banku. Takže po zhoršení ratingu České republiky bude následovat zhoršení ratingu samotné ČNB. Nebo bude zhoršení ratingu v opačném pořadí?

Některé instituce již naznačují pro Českou republiku (českou korunu) možnost příchodu měnové krize. Takže se dá očekávat další růst úrokových nákladů na financování českého státního dluhu v korunách, případně požadavek na vydávání státního dluhu v jiné než národní měně (nabízí se euro, dolar, jen, atd.), což povede ke vzniku měnového rizika při řízení státního dluhu a tedy dalšímu růstu nákladů na obsluhu státního dluhu. Každopádně se z míst členů bankovní rady pomalu stávají velmi horká křesla, protože se možná zapíšou do historie jako „hrobaři“ samostatné české koruny…