Česká národní banka – ztrátový rekordman

Hrozící ztráta České pošty v řádu 1,5 miliardy korun vyvolala velkou pozornost a zjitřila emoce v celé společnosti, ale rekordní ztráta České národní banky za rok 2022 ve výši 411,9 miliard korun nechává všechny v klidu. Do kdy?

Česká národní banka (ČNB) je státní instituce, která by zasluhovala daleko větší pozornost, než jaká je jí věnována. A to nemám na mysli způsob obsazování nejvyšších postů v této instituci, ale především způsob fungování ČNB. Ale možná jsou to spojené nádoby… Vzhledem k obrovské koncentraci ekonomického vlivu této instituce, by se občané měli více zajímat jak efektivně tato instituce funguje. Loňská rekordní ztráta 411,9 miliard korun není zdaleka poslední a letos  bude ztráta ČNB opět v řádu několika set miliard korun. Pokud to bude méně než 200 miliard, tak to bude „úspěch“.  V roce 2021 měla ČNB ztrátou „pouze“ 37,7 miliard korun. To je cena kterou platíme za „úspěšný“ boj naší centrální banky s inflací… Nebo je to cena za neschopnost? V tom je ekonomická obec názorově rozdělena.  

Pokud se blíže podíváme na strukturu této ztráty, tak samozřejmě nejmenší problém činí ztráta, která vzniká přeceněním devizových rezerv a kterou můžeme centrálním bankéřům s mírnou velkorysostí i odpustit, protože pokud mám miliardu eur, které jsem pořídil za 27 miliard korun a díky posílení české koruny má ta miliarda eur cenu 24 miliard, tak máme stále jednu miliardu eur a můžeme hovořit „pouze“ o účetní (nerealizované) ztrátě 3 miliardy korun.  Ale většinu ztráty tvoří ztráty reálné, jako například úroky vyplacené komerčním bankám, které si ukládají u ČNB „přebytečnou“ likviditu za 7 % p.a., což je aktuální výše tzv. dvoutýdenní repo sazby. A vzhledem k tomu, že komerční banky mají u ČNB uloženo cca 3 biliony korun (3 000 miliard) a snižování sazeb je pro letošní rok jen zbožným přáním některých podnikatelů, tak to bude cca 200 miliard korun nákladů jen na úrocích. Vzhledem k tomu, že jsou to další „nekryté“ peníze, které ČNB vydává do oběhu, tak tím ČNB současně mírně přispívá k inflaci. To jsou ty paradoxy, slovy klasika… Úvahy o růstu produktivity práce České národní banky, které by mohly tuto další dodatečnou emisi peněz ospravedlňovat, nebudeme zkoumat… Další reálné ztráty přináší jiný nástroj boje proti inflaci a tím jsou devizové intervence, které v loňském roce ČNB ve velkém měřítku prováděla. Pokud prodáváte eura za cca 24,7 korun a přitom máte pořizovací hodnotu těchto eur přes 27 korun, tak ztrátu z intervencí umí spočítat každý školák ZDŠ (stále ještě v to doufám). Na intervence na posílení koruny v roce 2022 vynaložila ČNB cca 26 miliard eur (přesné číslo najdeme v účetnictví ČNB).

Stovky miliard korun ztráty, které ČNB generuje ve svém „svatém“ boji s inflací (a který je doposud spíše neúspěšný),  je tak velký objem peněz a nejen pro běžného občana, ale i pro členy vlády a parlamentu natolik abstraktní, že jej ani nevnímají. Podívejme se tedy na další položku ztrátového hospodaření ČNB a tím je provozní hospodářský výsledek. ČNB je i provozně dlouhodobě ztrátová a za rok 2022 jsou to 3 miliardy korun (za rok 2021 2,6 miliardy korun ztráty). Na rozdíl od České pošty zatím nikdo nepředkládá návrh na zrušení ČNB, která se dlouhodobě zaštiťuje unikátní odborností a absolutní nezávislostí. Vzhledem k tomu, že do budoucna může ztrátovost ČNB ohrožovat důvěru v českou korunu a potažmo v kombinaci s jinými faktory (deficit veřejných financí, stav platební bilance, inflace, nezaměstnanost…) i finanční stabilitu celé České republiky, by asi odborná diskuse na téma fungování ČNB byla na místě. Zhoršení ratingu České republiky, se všemi negativními dopady, je asi jen otázka času. „Tvrdé přistání“ nás ale čeká asi „až“ za 2-3 roky, takže spíše to budeme řešit až ten problém nastane.