Pětadvacet let již uteklo od událostí 17. listopadu 1989. Je to moc a nebo málo? Je to již tak dlouhá doba, že by i účastníci této události tam, na Národní třídě v Praze, která tak výrazně změnila chod našich dějin, zapomínali nejen na detaily, ale dokonce i na celkové skutečnosti? A kteří účastníci těchto událostí tak kvapem zapomínají?
Včera, to je v sobotu 15. listopadu, se nám v TV předvedli jako diskutující pánové Václav Klaus a Miloš Zeman. Tedy minulý a současný presidenti tohoto státu. Oba o sobě tvrdí, že se této události zúčastnili, jejichž pohled na tuto záležitost se ale rapidně liší od pohledu těch studentů, kteří tam byli mláceni hordami policejních idiotů.
Podle pana Zemana se tam nic zvláštního neděla a zcela určitě se nejednalo o žádný masakr.
Byla to prý jen jedna z mnoha protistátních demonstrací, při které samozřejmě ti demonstrující museli počítat a také prý počítali s tím, že občas dostanou pleskanec obuškem.
Také prý se v žádném případě nejednalo o akci příslušníků Státní Tajné Bezpečnosti (STB), ale jenom a výhradně o nasazení příslušníků Pohotovostního pluku Sboru Národní Bezpečnosti (SNB).
Jenže nejen dodatečné vyprávění těch zmlácených studentů a studentek, ale i filmové záběry našich a zahraničních novinářů ukazují něco naprosto jiného. Ukazují nejen ty vzteky běsnící blbečky - uniformované policisty z toho Pohotovostního pluku SNB, mlátících hlava nehlava do těch na zemi sedících studentů, ale ukazují také neuniformované příslušníky STB, jak se pohybují mezi těmi studenty, jak je také mlátí a jak jednotlivé studenty vytahují z toho davu a odvádějí je k dalšímu „zpracování“ do průchodů okolních domů. Také je na mnoha záběrech vidět auta, která tyto zmasakrované chlapce a dívky odvážejí pryč.
Podle pana Zemana se ale nic takového nedělo a jediný malér, který se tam stal bylo to, že on si pokapal svůj kabát voskem ze svíčky.
Je možné, aby dva lidé, kteří se zúčastní jedné a téže akce, tuto akci pak viděli tak rozdílnýma očima?
No samozřejmě že je.
Zcela jiný pohled má ten, kdo tam někoho mlátil a naprosto odlišný pohled má ten, kdo tam byl mlácen.
A je naprosto samozřejmé, že i pohledy estébáckých fízlů, kteří tam mezi těmi studenty také seděli na zemi a někteří z nich si dokonce kvůli splynutí se sledovanými pokapali kabát voskem ze svíčky, musel být naprosto odlišný od pohledu studentky, kterou tam nějaký komunistický gestapák někde v průjezdu mlátil obuškem do obličeje.
Zajímavý byl také pohled pana Klause na tuto událost.
Podle něj je zbytečné se k ní pořád vracet, protože neměla žádnou velkou důležitost.
Důležité podle tohoto pána bylo až to dění, které následovalo a které pak on režíroval.
V době tohoto dění jsem já pracoval na Jaderné elektrárně Mochovce na Slovensku. Byl jsem členem výboru VPN (Veřejnost Proti Násilí) na této elektrárně a také členem Okresního výboru VPN v Levicích. A velmi dobře si pamatuji, jak tam za námi přijeli pánové z celoslovenského výboru VPN a stěžovali si na to, že naprosto nejde uhlídat archivy STB, kde se provádějí hromadné skartace dokumentů, jen aby sami STBáci, ale také jejich fízli mezi obyvatelstvem, zůstali v utajení a nepřišlo se na svinstva, které páchali. A jako perličku k tomuto dodali, že nejvytíženější v tomto směru jsou osádky aut vysílané na Slovensku Vladimírem Mečiarem a Čechách Václavem Klausem po různých expoziturách STB, kde se pídí právě jen po dokumentech , které by se jich mohly nějak týkat.
Co na tom pravda je a co ne, já nejsem schopen posoudit. Je ale fakt, že složka Václava Klause, kterou k jeho práci či spolupráci vedla STB, byla velmi rychle skartována již v prosinci 1989. Proč asi?
A světe div se, ve stejném období, tedy v prosinci 1989, byla skartována i složka pana Miloše Zemana.
Dnes by aktivity těchto dvou pánů před 17. listopadem 1989 mohli osvětlit pouze ti pracovníci STB, kteří ty složky na tyto dva pány vedli. Jedině oni by mohli říci, jestli ty materiály byly na ně vedeny proto, protože byli bráni jako nespolehliví, nebo proto, protože oby byli spolupracovníci či dokonce agenti této tajné policejní složky a zaznamenávány v nich byli jejich fízlácké úspěchy. Jenže nikdy se již patrně nedovíme, kdo tito jejich řídící důstojníci STB byli a jestli ještě vůbec žijí.
Podle toho ale, jak se tito dva pánové dnes vehementně snaží dehonestovat a zesměšnit dění 17. listopadu, jak se staví k lidským právům okupovaných a utlačovaných národů a jak oba dva s posvátnou úctou vzhlížejí k takovým „veličinám“, jako je bývalý vysoký pohlavár KGB Vladimír Vladimírovič Putin v Rusku či Li Kche-čchiang v Číně, tak …...
