Telefon bez křídel - oprava po pádu, díl 1.

Pátým pádem voláme. A kterýmkoliv pádem, tím spíše pádem na tvrdou zem, rozbíjíme. A čím dál častěji rozbíjíme mobily. Takový smartphone není nijak levná záležitost. Ten prostě rozbitý nevezmete do ruky a nepustíte ho volným pádem do nejbližšího odpadkového koše. Jdete hledat chytrého a zručného pana opraváře a někdy je telefon zas v pořádku. A někdy není. Jako v tomto případě.

http://mobil.idnes.cz/nokia-n82-na-operacnim-stole-pad-z-5-patra

Jsou to takové zvyky dnešní doby, být imrvére onlajn. Máme na to mobily a tarify a všechno co je potřeba. A tak jsme onlajn v tramvajích v Praze a v šalině v Brně a v lokálce v Ostravě. Taky ve vlaku, ve škole, v práci, v podchodech i na přechodech. Chodíme a píšeme a čteme. 

Mám doma taky jednu takovou onlajnistku. 

Budiž jí v této situaci omluvou, že je zkouškové období a ani to přihlašování ke zkouškám není co bývalo. Kde jsou ty časy, kdy si člověk pěkně na nástěnce napsal do tabulky svoje jméno, případně zdvořile psal zkušejícímu mail ze starého dobrého stolního počítače či podobně velkého notebooku připoutaného k internetu poctivým drátem. Kde jsou časy známek pěkně zapsaných v papírovém indexu. Dneska mají studenti systémy. Informační. A tam je všechno. Známky i termíny zkoušek. A taky možnost se ke zkoušce přihlásit. Taky zjistit, jestli jste zkoušku udělali. Pěkně ónjajn.

A tak moje studentka - onlajnistka kráčela Brnem, v ruce mobil a...aktualizovala. A padala. Padala ona, padal její milovaný telefonek. Při sčítání škod onlajnistka pofoukala bolavé koleno, telefon ale pofoukat nepomohlo. Rozbil se mu displej a rozběhla se po něm malá pavučinka. Telefonoval, onlajnoval, ale nový "tuning" škrábal na obličeji a tak trošku to vypadalo, že by se mohl displej rozsypat. Onlajnistka podala domů hlášení a s drobnou podporou se vydala problém řešit. Pán v servisu vypadal, že ví o čem mluví. Ano, dotykovou vrstvu objednají, opraví a vymění. Za tři dny to bude, slečno. Slečna odevzdala mobil servisu a stala se dočasně oflajnistkou, neb náhradní telefon byl chytrý méně. A za chvíli přestala být chytrá i slečna, protože se jí ze servisu začala točit hlava. A následně jsme přestali být chytří i my. Telefon totiž nebyl za tři dny, dokonce ani za týden. A když za dva týdny, přesněji 17 dnů telefon pořád nebyl, zastavil se v servisu se Slečnou Chlap -  její NáhradníOtec. Dozvěděl se, že náhradní díl stále nepřišel, Chlap se zamračil a při odchodu slíbil, že jestli bude muset znovu přijet, bude se mračit víc.

A tak se mračí. V ten den se ale stal "zázrak". Náhradní díl se kouzelně objevi a telefon byl za dvě-tři hodinky k dispozici. Krasavec jako nový, displej bez tunningu, no radost nad radost. Ze Slečny se zase stala Onlajnistka. Tedy...nestala. On ten telefon totiž odmítal být onlajn. A odmítal telefonovat a smskovat a s daty to taky nestálo za nic, protože telefon se většinu času tvářil, že je v pustině přepusté, mobilními operátory nedotčené, v éteru nepoznamenaném jakýmkoliv signálem. 

"Asi anténa", prohlásil lakonicky Chlap NáhradníOtec. "Zkus tam s tím skočit znovu". Skočila. A bylo pro vlídnosti. Prý to už nefungovalo a není to problém servisu, ale Onlajnistky. Po troše dohadů, kdy už nejen Onlajnistka, ale i její široká rodina řešila, jak na tenhle servisní ořech jít, sedl zamračený Chlap do auta a dorazil do servisu. Chtěl fungující telefon, neb proto ho do rukou odborníků Onlajnistka svěřila. Přinesla jim přístroj s tříštivou zlomeninou a odnesla si sice zhojený, ale v komatu. Tedy v ještě horším stavu. Prodavač ani Technik si na Chlapa tak nevyskakovali jako na Onlajnistku. Prodavač sice tak nějak kličkoval a lhal o způsobu opravy, Technik vysvětlil, že to bude anténou a že to opravit neumí. Jediná nabídka servisu tedy je vrátit "nemocnější" telefon než dřív a vrátit peníze za opravu. Jenže...co s telefonem v kómatu? Co se servisem, který pokazil i nepokažené? Co s penězi za opravu? Opravdu servis za nic neodpovídá?

Onlajnisti jsme dneska všichni a tak jsme se zasíťovali. Právník hledá nejrozumnější způsob, jak si s lapálií poradit. Chlap požádal spřáteleného kolegu z autorizovaného servisu, zda při takto provedeném zásahu mohla oprava poškodit anténu. Spolužák předal kontakt na znalce, kdyby byl potřeba.

A jak to bylo dál? Dál to teprve bude. Přece se nebudeme bát nechat si opravit telefon. A co objevíme, o to se podělím. Se souhlasem Onlajnistky, samozřejmě. Příběh je totiž skutečný, mobil rozbitý, Onlajnistka smutná, Rodičovstvo naštvané a servis existuje. Zatím zůstaňme u orientačního faktu, že v Brně. Uvidíme, jak se to bude s telefonem v komatu vyvíjet.