Táňa Keleová-Vasilková: Ranč u dědečka

Karel a Julka si žijí docela dobře. Mají krásnou dceru Tamaru, luxusní byt ve městě, spoustu přátel a dobrou práci. Julka zdědí ranč po svém dědečkovi a dům na samotě jí je v té chvíli k ničemu. Všechno se změní, když jí manžel jednoho rána nečekaně oznámí, že se chce rozvést... Příběh o statečné ženě, která se rozhodne opustit s dcerou vše, na co byly doposud zvyklé.

Její manžel čekal dítě s jinou. S mladou, bezcitnou holkou, které bylo fuk, že leze do postele se ženáčem. Nemohl se k ní otočit zády, musel se zachovat zodpovědně. Miminko ho přece potřebuje. Co na tom, že ho stejně potřebovala i jeho dcera? 
Potom šlo všechno hrozně rychle. Prostě se jednoho rána probudila a věděla, že musí odejít. Z bytu, který ji připomínal léta, co už nevrátí, a jen ji utvrzoval v tom, že už nic nebude jako dosud, bez ohledu, že to nechce, tak hrozně nechce....

Julka se rozhodně žít jinak, začít znovu. Dům předělá na penzion a veškeré peníze investuje do svého dětského snu mít vlastní ranč s koňmi. Ví, že nebude lehké se zde udržet, a má strach, aby sebe a dceru uživila. Postupně se ale její ranč plní lidmi a získává nové přátele.

Julka se ze začátku vyrovnává se svým novým životem a zvyká si na samotu. Zas tak sama ale není, má přece svoji dceru a zvířata. Nehledá partnera na vážný vztah, chce se konečně věnovat tomu, co ji nejvíc od malička baví. Julka je statečná žena a málokdy ji něco rozhází... Přesto se najde něco, co s ní hodně zacloumá. Třeba, když se dozví, že Tamara měla nehodu a je v kómatu. Obrátí se jí život vzhůru nohama a nemůže tomu uvěřit. Jak to dopadne s Tamarou, bude mít doživotní následky? Najde si Julka partnera a jak dopadnou životy jejích známých, které získala díky ranči?

Ranč u dědečka je můj první román od této spisovatelky a myslím, že určitě ne poslední. Z anotace mi přišla kniha typicky ideální, plná romantiky a klidného oddechového čtení. V určitých momentech mě děj hodně překvapil. Myslela jsem si, že přesně teď vím, jak to bude v knize pokračovat. Jo to určitě. Jsem moc ráda, že jsem na tuto knihu narazila.

Tato kniha podle mě zaujme jak mladou generaci, tak i starší.Líbí se mi vztah mezi Julkou a Tamarou, je radost číst jak se jejich vztah mění a utvrzuje díky špatnému období. Jak spolu vycházejí a Tamara má oporu v matce, stejně jako má Julka ve své dceři.

Přijedete si k Julce odpočinout a ona vám uvaří dobré jídlo, vyslechne vás a ještě vám pomůže. Hned bych se tam rozjela, z knihy přímo srší klid a pohoda. Komu by se nelíbilo přijet do perfektně uklizeného pokoje, plným čerstvých květin a možností jen tak se procházet, nic neřešit? Mě by se to líbilo, dnešní doba je hrozně uspěchaná a lidé neumějí jen tak relaxovat. Musím přiznat, že v jedné pasáži mě spisovatelka vtáhla přímo do kuchyně. Z popisu jsem cítila vůni jídla a dostala jsem hlad. Bylo mi líto, že jsem knihu dočetla a určitě si přečtu i další knihy od této spisovatelky.