Debbie Macomberová: Penzion Růžový přístav

Debbie Macomberová to nemá ze začátku své kariéry vůbec lehké. Přestože je dyslektik a má neukončené vzdělání, je odhodlaná se stát spisovatelkou. Byla matkou v domácnosti se čtyřmi dětmi a přesto všechno si našla čas psát. Neodrazovala ji ani odmítnutí od různých vydavatelů .Dnes je nejprodávanější americká spisovatelka a po celém světě se doposud prodalo více než 150 milionů knih. Čtyři z nich byly dokonce zfilmovány. Popularitu si získala především sérií z Cedar Cove. Penzion Růžový přístav je prvním dílem série, kterou se autorka do městečka vrací.

Rozhodla jsem se pojmenovat svůj penzion ,,Růžový přístav´´. Na památku svého manžela, s nímž jsem mohla prožít jen necelý rok. Jmenoval se Paul Rose. Byl mužem, kterého jsem milovala, budu vždy milovat a truchlit za vším, co z mého života odešlo zároveň s ním - a ,,přístav“ proto, že jsem se rozhodla v tomto místě zakotvit, ochránit se před všemi bouřemi osudu, které mi přinesly už tak velké ztráty.

Jo Marie Roseová měla velmi šťastné manželství, i když bohužel velmi krátké. Paul Rose byl voják z povolání a když byl zabit, tak se pro Jo Marii zastavil celý svět. Toužila začít nový život a chtěla změnit nejen zaměstnání, ale i domov. Ve výpisu nemovitostí nalezne okouzlující penzion v malém přístavním městečku Cedar Cove. Svěří se se svým plánem rodině a známým, ale jim to přijde jako moc radikální řešení. Odrazují ji od toho a radí, ať s tímto rozhodnutím počká aspoň rok. Po půl roce se nic nezměnilo a ona cítila stále to nutkání dostat se pryč. Věděla, že jen tak by mohla najít znovu klid a zmírnit svou bolest. Jo Marie se nevzdává svého snu a rozjíždí se do Cedar Cove. Od chvíle, kdy vstoupí na příjezdovou cestu, je nadšena a cítí se jako doma. I když s vedením penzionu nemá žádné zkušenosti, tak penzion koupí. Vypořádá se s tímto nelehkým úkolem a najde znovu klid? Bude její rozhodnutí správné?

Do penzionu přijíždějí první dva hosté, kteří ani netuší, jakou zásadní roli bude pro ně mít penzion. Josh Weawer to v životě neměl nikdy lehké. Napřed mu umřela matka a nakonec se na motorce zabil jeho nevlastní bratr Dylan. S nevlastním otcem Richardem nikdy neměli dobrý vztah. Jednou to došlo i tak daleko, že ho otčím obvinil z krádeže peněz a vyhodil ho z domu. Školu dodělal jen díky tomu, že ho přátelé nechávaly u sebe přespat. Přísahal si, že se už do městečka Cedar Cove nikdy nevrátí. Od sousedky se dozvídá, že otec umírá a rozhodne se vrátit. Naleznou k sobě cestu? Odpustí si? Jak se Josh vypořádá s minulostí?

Také Abby Kincaidová se na místa svého dětství vrací částečně proti své vůli – Cedar Cove jí až příliš připomíná nehodu, při níž zahynula její kamarádka. Nedokáže se s vinou smířit a po nehodě se přestěhuje na Floridu. Nechává za sebou všechny kamarády, Steva i rodiče. Bratr ji pozve na svou svatbu a Abby váhá, vždyť se jí podařilo víc než deset let vyhýbat rodnému městečku. Jak vše zvládne, setká se s rodiči kamarádky? Jak dopadne setkání se Stevem a s kamarádkami, budou ji pořád obviňovat z nehody? 

Nejvíc se mi líbila postava Jo Marie, která našla odvahu začít nový život tam, kde nemá své blízké a ani ty drobnosti ze života, na které je zvyklá. Představte si, že opustíte svůj starý život a kompletně, včetně povolání, o kterém nic nevíte! Předtím pracovala v bance a teď musí zvládnout práci v penzionu. Některé věci musíme brát s nadsázkou. Podle mě chce autorka hlavně vytvořit klidnou atmosféru a ve čtenáři pocit, že i na vážné problémy nejsme na světě sami. Jsem ráda, že jsem nic nevěděla o úspěšnosti autorčiných knih a tím pádem nic neočekávala. Je až s podivem, že u nás není tak známá, a budeme doufat, že u nás vyjde více jejích knih.

Líbí se mi, jak autorka popsala vztah mezi Joshem a jeho nevlastním otcem. Vlastně Debbie Macomberová přesně popsala, jak by se měly správně řešit neshody, ale myslím, že v normálním světě by toto nikdo nedokázal. Mlčet, i když vás někdo nespravedlivě obviní a zkazí vám celý život? Chápat, že na vás křičí ošklivé věci a vy víte, že pro to nemá žádný důvod?

Penzion Růžový přístav mi připomíná knihu Poselství růží od spisovatelky Leily Meachamové. Nejen kvůli názvu, ale vyzařuje z ní stejná pohoda a autorky mají podobný styl. Obě knihy se zabývají osudy lidí. Nemohu se ale ubránit pocitu, že Poselství růží je víc propracované dílo a víc ze života. 

Pokud máte rádi oddechové čtení, lásku a příběhy se šťastným koncem, je tato kniha určená právě pro vás. Příběh tří hlavních hrdinů vám nedá odložit knížku, dočtete jednu kapitolu a už je tu další kapitola s příběhem toho druhého.