Volba nového trenéra české fotbalové reprezentace

Ten, kdo sleduje alespoň trošku dění v českém fotbale, tak jej pravděpodobně příliš nepřekvapí průběh a výsledek volby nového trenéra české fotbalové reprezentace. Každý má totiž v živé paměti fotbalové eskapády naší fotbalové generality během posledních dvou funkčních období. Namátkou si můžeme připomenout taškařice okolo volby předsedů ČMFS, jak pana Obsta, tak i dosluhujícího předsedy Mokrého. Třešničkou  na dortu je vypořádání se ČMFS s korupční aférou, která se provalila v nejvyšší soutěži.

Co lze říci k volbě reprezentačního trenéra a zvolení Františka Straky? Opakuje se totiž scénář volby trenéra Rady, kdy proti sobě stojí dvě nesmiřitelná křídla výkonném výboru. Ano, tento argument se ozývá téměř pořád, ale důležité je také říct, že vedení svazu není schopné ani najít opravdu ty nejlepší adepty na trenéra české fotbalové reprezentace. Nebo snad pánové Rada a Chovanec při poslední volbě jimi byli? Nemám osobně nic proti oběma pánům, ovšem trenér reprezentace by měl splňovat určitá kritéria, o kterých píši v dalších řádcích, a ty podle mě oba trenéři pro tuto funkci při vší úctě nesplňovali.

A samotný trenér Straka. Je opravdu vhodný kandidát? Je to muž, který má charisma, zakládá si na disciplíně, na týmovém duchu, má velmi dobré vystupování směrem navenek. Je to showman, který dělá fotbalu dobrou propagaci.

Při každém angažmá dokáže své svěřence na začátku svého působení pobláznit, dokáže mužstvo nastartovat a jeho práce přináší výsledky. Když se však díváme zpátky, tak se jasně ukazuje, že tohle kouzlo funguje jen omezenou dobu a v mnoha případech bylo tak důsledkem předčasného ukončení angažmá. Jeho trenérské štace v Teplicích a na Spartě se dají hodnotit jako úspěšná, přestože angažmá na Spartě musel ukončit předčasně na popud pana Křetínského. Od tohoto období však nemůže být o úspěších ani řeč. Záchrana Plzně v posledním ligovém kole na Letné se dá hodnotit spíše jako štěstí, angažmá v Ahlenu, Českých Budějovicích a v Řecku skončila neúspěchem. (I když poslední angažmá by jistě František Straka obhajoval slovy, jako to již mnohokrát udělal, že chyba nebyla na jeho straně)

Je zřejmé, že nemůžeme podle těchto výsledků říci, že trenér Straka bude proto neúspěšný i v roli trenéra reprezentace, ovšem na druhou stranu by se dalo selským rozumem dedukovat, že trénovat reprezentaci je za odměnu a tudíž tím hlavním předpokladem je velmi úspěšná trenérská kariéra, kde se objevují převážně úspěchy, které převálcují prohry. Vyjádřeno v procentech bych to viděl 80/20. A trenér Straka se k podobnému výsledku nemůže přiblížit ani náznakem.

Že by tato kritéria u nás nikdo nesplňoval? Ale určitě ano. Napadají mě namátkou hned dvě jména. Karel Jarolím a Vlastimil Petržela. Oba dva trenéři by splňovali mnoho kritérií, které se od trenéra reprezentace očekávají a mají za sebou úspěšná angažmá.  Mnoho činovníků může namítnout, že současný trenér Slávie je pod smlouvou a proto vyjednávání by stálo mnoho času a samotné vyvázání smlouvy se Slávií i mnoho finančních prostředků. Určitě je to jakási překážka, ale určitě ne nepřekonatelná. Je tu ovšem i Vlastimil Petržela. A ten, pokud se nepletu -), je bez angažmá. A že měl problémy s ruletou a prášky? Tohle nemůže být přeci důvod, proč by neměl dostat šanci trénovat reprezentaci ČR. Nebo snad ano? Vždyť tento muž má za sebou úspěšné angažmá v Liberci, Bohemians si vypiplal vlastníma rukama a jeho tým byl dravou štikou nejvyšší soutěže. Nakonec bych zmínil jeho působení v Petrohradu, které musí hodnotit jako úspěch každý nestranný člověk. Něčím podobným se nemůžu pochlubit žádný český trenér v posledních mnoha letech. Ano, je tu i neúspěšné angažmá v Baku, nebo v podobných končinách, ale i to k trenérskému životu patří.

Co říci nakonec? Měl bych poslední dvě poznámky. Tou první je, že mnoho lidí volá po zvolení Ivana Haška do funkce předsedy ČMFS. Že tento muž očistí český fotbal a zvedne image českého fotbalu. Určitě je to dobrá personální volba na funkci předsedy, ovšem nevěřím, že jeden člověk (přestože si kolem sebe vybere schopný team) dokáže v krátkém čase vyčistit zakalený a hnijící rybník. To, co se událo a napáchalo za poslední dvě funkční období v českém fotbale, tak bude potřebovat dlouhý ozdravný program. Za sebe bych si ale přál, aby už došlo alespoň k nastartování tohoto procesu. Aby člověk nemusel při čtení novin či sledování televizních zpráv číst a poslouchat aktuality, při kterých jen nevěřícně kroutí hlavou. Ono úplně stačí, že na 2/3 zápasů české ligy se nedá téměř koukat.

Druhou poznámkou je fakt, že aby si ti nejvěrnější fotbalový fandové české kopané mohli říct, v jakém to fotbalovém absurdistánu žijeme, tak nám snad jen chybí, abychom vyhlašovali vítězem české ligy v každém ligovém ročníku dva fotbalové kluby naráz. Včera jsem si totiž se zájmem sobě vlastním přečetl, že Patrik Berger má krásné vzpomínky na své působení ve Spartě i Slávii. Že má oba kluby v srdci. A že kdyby to šlo, tak by vyhlásil dva tituly pro oba kluby. Vzhledem k tomu, že tento fotbalista udělal pro propagaci českého fotbalu v zahraničí mnoho dobrého, tak by se česká fotbalová generalita mohla domluvit a odsouhlasit tuto malinkatou změnu, s odůvodněním, že se jedná o poděkování Patrikovi za reprezentaci českého fotbalu. To český fotbalový fanoušek jistě pochopí, protože musel za posledních 8 let překousnout mnoho zvláštních rozhodnutí a ještě zvláštnějších vysvětlení.