Češi ... národ handlířů ...?

V poslední době jsem zaznamenal v odborném tisku sílící hlasy ze strany prodejců, že lidská drzost při smlouvání o snížení prodejní ceny během nakupování už nezná mezí ... Jako příklad lze uvést rozhovor s Martinem J. Havlenou (šéf Universe Agency, která zastřešuje značku kol Author).

Redaktor pokládá první otázku: „Všude kolem jsou samé slevy. I prodej kol jim podlehl?“
Pan Havlena: „Jasně, je to jako u módního zboží. Prodejna musí mít celoročně prostor vyhrazený pro starší zlevněné modely. Neplatí to pro technologické novinky. Prodeje za plnou cenu tvoří asi polovinu.“ První odpověď se pak rozvíjí dál až k vyjádření: „Co je ale naprosto nepochopitelné, že se Češi v cyklistických maloobchodních prodejnách naučili smlouvat o cenu“.
„Jako na tržišti?“ ptá se redaktor. „Ano. Zákazník začne vymýšlet, že by chtěl na kolo, které stojí asi 10 tisíc, slevu nebo příslušenství zdarma. V supermarketu by ho to ani nenapadlo. Lidé navíc chodí s neuvěřitelnými reklamacemi. Nyní panuje přesvědčení, že jen blbec by kupoval za plnou cenu. Základ je dostat slevu a k tomu ještě něco zadarmo, což podle mě rozpoutal Mounfield, kam jsme v minulosti také dodávali kola. Už nikdy více.“
V podobném duchu mluví výkonný ředitel a spolumajitel Harley – Davidson Praha, pan Jaroslav Vavřina. „Sleva byla v Harleyi vždycky sprosté slovo a dnes mi přijde naprosto šílené, co se tu děje s kulturou obchodu. Arogance zákazníka, který se hned ve dveřích ptá, jakou dostane slevu za to, že něco koupí, už překročila únosnou mez ...“
Tohle je tedy pohled obchodníků, který sílí a sílí ... Na druhou stranu je ale potřeba říct, že za současný stav si mohou prodejci v mnohém sami. Sám mám totiž nedobré zkušenosti ... První z nich se váže k výběru nové televize, kdy jsme nejprve přes internet vytipovali několik konkrétních typů televizorů, porovnali jejich ceny a nakonec navštívili prodejnu s přijatelnou cenou. Když jsme ji pak chtěli zaplatit, tak si prodavač řekl o částku 500kč vyšší, než byla inzerována na internetu. Že prý to tak na prodejně mají ... Samozřejmě, že nakonec přistoupil na snížení ceny dle internetu, ale i tento příklad jasně ukazuje, že je někde chyba.
Nebo potřebujete koupit obyčejné sportovní tričko, zajdete tedy do Intersportu a na cedulce najdete přelepené hned tři ceny. Ta původní s cenou 890kč je nahrazena 499kč a OUVEJ, ani ta nevydržela a byla nahrazena další samolepkou s částkou 299 kč. Mám se tedy radovat, jak jsem perfektně nakoupil, nebo se mračit, že z nás obchodníci dělají (už od samotného začátku) šašky?
Kapitolou samou pro sebe jsou pak různé slevomaty ...  To, že tu koupíte spotřební zboží za zvýhodněné ceny, tomu bych snad i rozumněl. Že se sem ale časem zasíťují prakticky veškeré služby a nejeden podnikatelský subjekt, poskytující velmi kvalitní služby, dá všanc svoji důstojnost a podbízí se směšnými cenami, tak z toho je mi opravdu smutno ...

A jak z toho tedy ven? Obě strany by si měly nejspíše uvědomit, že nakupovat není handl ..., že ceny nemohou být buď na jednom pólu, tj. na nejvyšší možné ceně, nebo na druhém pólu, tj. na nejnižší ceně, ale opravdu někde ve středu, kde to bude prospěšné / výhodné pro obě strany. U obchodníků to znamená určení správné marže a u kupujících zase soudnost, že každý výrobek / služba má opravdu nějaké náklady, pod které se nedá jít.
V opačném případě bude obchodní sektor i nadále pokřivený a ani jedna strana se nebude moci divit, jaké konsekvence může jejich chování mít.