Nejdříve je potřeba poznat co a kam patří a jaký má účel. Pak se v té "změti" zorientujeme a poznáme ve všem naprostou jednoduchost a řád. Lidský mozek je určen převážně k tomu to světu a našemu životu a vše tím bude poměřovat. Z pohledu Vesmíru, vše je jen projev jež vzniká průsečíkem mnoha či několik konstant. Vznik lidského druhu je taky souhra několik konstant a nesmírná geologická transformace planety až vznikl ten správný poměr a klima. Což je určité rozmístění pevnin, uzavření Panamské šíje, sklon Zemské osy, vyzdvižení pásemných pohoří a Himaláje, oddálení oběžné dráhy od Slunce. Což přineslo změnu klimatických poměrů a zánik určitých biotopů a člověk se vydal na cest ... . Obdobně prostá skutečnost, sklon Zemské osy, příslušná Zeměpisná šířka a oběžná dráha určuje roční období a procesy života. Duše je taky průsečík několika konstant, respektive vědomí. Na svět přicházíme s nekoordinovaným a prázdným mozkem a učíme se teprve realitě. Tím že si vše ukládáme a pokud se děj opakuje, vznikne pojem, který když má další vývoj vytváří součinnost dalších pojmů a dopracovává se výsledek, což je vlastně program. My neděláme nic jiného něž programujeme mozek a to neustálou interakcí s okolím, učíme se vnímat hloubku, výšku, stavy.  Mozek má obdobnou strukturu jako hardware počítače, vyčleněná místa, několik druhů pamětí, procesory dějů ... . Zpracovává nesmírný počet údajů a třídí je a velkou část zahazuje, neboť nemají pro nás potenciál. Pak vytváří ty prioritní a v určité sekvenci z nich vytváří vědomí, průběh prioritních dat. Nepotřebujeme vidět každé mrknutí, nepotřebujeme informace z ledvin, nepotřebujeme informace že zelené auto je zaparkované když vedle přecházíme silnici. Vědomí je vlastně to co vnímáme na monitoru, je to výsledek. Navíc mozek a především jeho chemicko - elektrická struktura má své limity.

Pracuje taky na zákonu průsečíků konstant a vytváří projev zde vědomí. Univerzum   nezná limity času, pro něj to je jedna z mnoha konstant, jež určuje navíc příslušnost k určité dimenzi. Kdo ví co vytváří souhra  na úrovni sluncí a hvězd, tedy vyšší úroveň v rámci Galaxie a co souhra samotných Galaxií. Zde existence nějakého tvora je nicotná.

Vědom si svého konce stvořil Vesmír Člověka, aby mu tento problém vyřešil.  Kolikáté je to  řešení bohužel neznáme a je možné, že my sami jsme jen jednou z mnoha po sobě následujících etap.  Další etapou bude například mysl založená na kvantové elektronice a my jsem tu jen proto, abychom jí pomohli vzniknout

Takových teorií může člověk vymyslet.