Mořská panna vyplavená na břeh

Kdo si myslí, že mořskou pannu by si v naší, na ekonomiku orientované době do vývěsního štítu své firmy nikdo nedal, ten se plete.

Možná dnes pořád ještě nenajdeme úředníky, kteří by byli tak pružného ducha, že by v masivní betonové budově sta stejnorodě fádních kanceláří místo bezcílného brouzdání po síti četli vybraného Prousta, najdeme však poetické obchodníky. Obchodníky, kteří tak touží po štěstí svého zákazníka, jako malá mořská víla, kterou můžeme brát jako pohádkovou sestru mořské panny, toužila po svém vlastním štěstí. A nadto tito pánové nezapomínají potěšit oko náhodného kolemjdoucího. Takové obchodníky najdeme v Utrechtu, třetím nejlidnatějším městě Holandska. Na rušné Amsterdamsestraatweg (Holanďané mají rádi dlouhé složeniny, stejně jako Němci) blízko hlavního nádraží sídlí jejich masérna.

Jistě, podobné podniky s orientálně stříknutým dekorem nejsou žádnou vzácností, nýbrž spíše přebytkem. Kdo někdy procházel pražskou ulicí Celetná, poznal, že je to nejméně pražská ulice. Všechno se v ní, když vynecháme živnost rodičů Franze Kafky, upíná buď k vyfantazírovanému Střednímu Východu, nebo k nějaké ve stejné míře nepravděpodobné variantě Japonska. Na utrechtské masérně se mi libí právě ta vztaženost nikoli do nevěrohodných dálek, nýbrž k našim kořenům, ke Středomoří.

Já vím, mořská panna se může stejně dobře potulovat  ve studených, severních mořích jako Andersenova malá mořská víla, ale přesto mě její ženskost upomíná spíše na jižní, středomořské kraje, konkrétně na antické pověsti o říčních božstvech podřazených bohu Poseidónovi vládnoucímu mořím svým trojzubcem. A tak zde v Utrechtu na Amsterdamské silnici, jak by zněl překlad původního názvu, potkáváme v jednom a tom samém bodě soustředěný protestantsky přísný sever a řeckým sluncem prosluněný uvolněný jih. Na místo politickými kulkami provrtaným protikladem Západ – Východ před námi napříč vystupuje mnohem působivější protipól Sever – Jih, svisle protínající svého exponovaného kolegu. Vertikální dvojice Sever - Jih mi přijde platnější tím spíše, že oslovuje naši lidskou fyziologii: teplo a chlad jsou počitky nám daleko bližší než jakákoli představa západu a východu, dokonce i než vizuální vjem vycházení a zapadání slunce, který může být i pro necitlivé oko velice silný. Počitky teplotního rázu jsou nám známé od nejranějšího dětství. Do značné míry souvisí s naším pudem sebezáchovy. Uchování správné tělesné teploty rovná se uchování života, zachování politické korektnosti ještě v životě nikdy nikoho nespasilo.

Masérnu jsem na vlastní kůži nevyzkoušel, takže nemůžu dál referovat i kvalitě jejích služeb. I kdyby název De zeemeermin, mořská panna, byl reklamní trik, jednalo by se o dobrý truc. A propracovaný trik dokáže ocenit i podvedená strana. Podobně jako nás při šachové partii může potěšit skvostná, přestože nakonec vítězná strategie vašeho protivníka, jelikož na něco podobného bychom v životě bývali nikdy nepřišli.

Myslím, že dobrým počáteční krokem k asimilaci mezi Holanďany je koupě kola. Se svými bicykly jsou Holanďané tak srostlí, že by se jeden nedivil, kdyby je měli uvedené v občance. Lze být v cizím městě někým jiným než cizincem? No, cizincem můžete být i doma, takže to záleží. Jak praví jeden známý slovenský komik: "Identita sa ma těžko týká, když sa ma na ni nikdo nepýtá."

Toto budiž i můj případ.

Autor: Lukáš Vítek | pondělí 1.2.2016 19:44 | karma článku: 5,42 | přečteno: 294x