Mezinárodní a světové dny - Únor

Sice opožděně, ale přeci je tu další díl o mezinárodních a světových dnech. Únor je na ně bohatý měsíc a proto tu máme hned sedm dalších vybraných dnů.

Světový den boje proti rakovině (4.2.)

Světový den boje proti rakovině (World Cancer Day) nám má vštípit jak závažná a častá nemoc to vůbec je (rakovina je v současnosti nejčastější světovou příčinou úmrtí), existuje mnoho příčin jak tato nemoc propuká, ale také existuje spousta cest jak tomu přecházet a jak se starat o své zdraví. Zvýšenou pozornost k této zákeřné nemoci upoutala právě Pařížská charta práv onkologických pacientů, kterou předkládalo Sdružení na obranu práv pacientů a cílem této charty je zlepšit léčbu rakoviny a také zlepšit výzkum nádorových onemocnění. Den boji proti rakovině využivá k osvětě Ženevská Mezinárodní unie boje proti rakovině. Kampaň této instituce má za cíl osvojení zdravého životního stylu, která je shrnuta do čtyřech bodů - zajistit dětem nekuřácké prostředí, fyzická aktivita, vyhnutí se obezitě a dodržování zdravé životosprávy. Dále také informovat se o očkování proti rakovině (např. jater či děložního hrdla), nebo vyhýbat se nadměrnému slunění. Tento významný den je iniciativou nevládní organizace UICC (Union for International Cancer Control) a jejích partnerských organizací, kterých je po celém světě více než 800.

Mezinárodní den nulové tolerance k ženské obřízce (6.2.)

Mezinárodní den nulové tolerance k mrzačení ženských pohlavních orgánů je osvětová iniciativa Organizace spojených národů (OSN), která si klade za cíl zvyšovat povědomí o této formě násilí na ženách a dívkách. I když se může zdát, že tyto praktiky patří mezi polozapomenuté rituály, nejnovější statistiky nás přesvědčují o opaku. Mrzačení ženských pohlavních orgánů (FGM) zahrnuje všechny procedury, které pozměňují, nebo zraňují ženské genitálie z jiných, než zdravotních či lékařských důvodů a je mezinárodně uznávána jako porušení lidských práv žen a dívek. Odráží hluboce zakořeněné nerovnosti mezi pohlavími, a představuje extrémní formu diskriminace žen a dívek. Tyto praktiky také porušují jejich práva na zdraví, bezpečnost a fyzickou integritu, právo na život bez mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, a jejich právo na život v těch případech, kdy vede k smrti. Přestože se FGM (female genital mutilation) praktikuje především ve 29 zemích Afriky a na Středním východě, FGM je globální problém, a je praktikována i v některých zemích Asie a Latinské Ameriky. FGM přetrvává mezi přistěhovalci žijícími v západní Evropě, Severní Americe, Austrálii a na Novém Zélandu, a to i přes to, že řada zemí FGM výslovně zakazuje. Celosvětově UNICEF odhaduje výskyt FGM u 125 milionů žen a dívek. I když i v afrických zemích je FGM postupně zakazována (viz Protokol k Africké chartě práv z Maputo, který zakazuje i další tradiční praktiky), stále se odhaduje, že je FGM ohroženo kolem 30 milionů dívek mladších 15 let.

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě (11.2.)

MDŽD ve vědě připadá na 11. února. Valné shromáždění Organizace spojených národů jej vyhlásila v prosinci 2015. Svátek má připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti. Podle statistik Národního kontaktního centra - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR bylo v roce 2014 mezi studenty magisterského stupně vysokých škol bezmála šedesát procent žen. Do špičkové vědy se jich ale nakonec prosadí málo. Mezi doktorandy byly 44 procenta žen. Mezi výzkumníky jsou ale ženy zastoupeny jen 27 procenty, na vedoucích pozicích v rámci vědy pak pouze 12 procenty. Letos v rámci tohoto dnu proběhla kampaň na sociálních sítích s názvem Moje oblíbená vědkyně. Šlo o to, vyfotit se s nějakou oblíbenou ženou, která se zasadila o dobré jméno svého oboru, ve kterém vědecky působila - nějakým objevem, nebo celoživotní prací.
https://www.facebook.com/pg/mojeoblibenavedkyne/photos/?ref=page_internal

Světový den nemocných (11.2.)

Světové den nemocných připadá ke dni 11. února, který je zároveň dnem svátku Panny Marie Lurdské, který je památným dnem, více než 150 let starým. V roce 1858 se zjevila Panna Maria v Lurdech a uzdravila chudou a nemocnou 14ti letou dívku. Od té doby jsou francouzské Lurdy symbolem uzdravení. Tento den nám má zároveň připomínat, že jsou lidé, kteří jsou nemocní a trpí. Světový den byl vyhlášen roku 1993 z podnětu papeže Jana Pavla II. Z křesťanského hlediska jde o připomnění utrpení jako symbolického spojovníku s trpícím Kristem, který s námi má sdílet svoji lásku právě prostřednictvím sdíleného utrpení.

Papež Jan Pavel II. říká: ,,Jistě, kdo trpí, nesmí být nikdy ponechán sám sobě. Proto mi leží na srdci, abych se obrátil slovy opravdového ocenění na ty, kteří se prostě a v duchu služby dávají k dispozici nemocným a snaží se ulehčovat jejich bolesti, a, pokud je možné, zbavit je choroby díky pokrokům lékařského umění. Myslím zvláště na zdravotnické pracovníky, na lékaře, ošetřovatele, vědce a badatele, ale i na nemocniční kaplany a dobrovolníky. Je to velký skutek lásky starat se o toho, kdo trpí!"  V samotných Lurdech se dnes nachází údajně léčivý pramen.

Světový den rádia (13.2.)

Kdo z vás nikdy neposlouchal radiové vysílání. Každý z nás má alespoň malé ponětí o tom, co je to frekvence, jak se zvuk ze studia dostane až k posluchači a do nástupu televize to byl vedle tisku jediný komunikační prostředek, který ovšem ani s nástupem televizního vysílání nebyl ohrožen na existenci. Například rádio je vítaným společníkem na cestách autem pro mnohé z nás a i proto byl z iniciativy UNESCO v roce 2011 vyhlášen Světový den rádia. S nápadem přišla Španělská rozhlasová akademie. UNESCO zvažovalo několik návrhů a nakonec stanovilo Světový den rádia na 13. února, kdy v roce 1946 vzniklo Rádio Spojených národů, tedy United Nations Radio. Český rozhlas letos připravil v tento den jako každý od roku 2011 speciální vysílání. A perlička na závěr: Oblíbenou stanicí autora blogu je Rádio City, na frekvenci 93,7 FM.

Světový den sociální spravedlnosti (20.2.)

Na 20. února připadá Světový den sociální spravedlnosti. Poprvé jej vyhlásila OSN v roce 2007 a o dva roky později ho lidé poprvé oslavili. Připomíná boj proti chudobě, zdůrazňuje význam lidských práv, rovnosti a vzájemného respektu. Sociální rovnost je hlavním předpokladem pro mírumilovné a prosperující soužití ve společnosti. Podle Evropské komise si Česká republika v tomto směru nevede špatně, lepších výsledků v boji s chudobou a sociálním vyloučením dosahuje z celé EU už pouze Nizozemsko. V ČR postihuje ohrožení chudobou kolem 15 procent populace.

Mez. den mateřského jazyka (21.2.)

Jazyk je jedním ze znaků svébytnosti, hrdosti a suverenity národů a etnik. Je tu ale také pomyslný zdvižený varovný prst, upozorňující na fakt, že tisícům tzv. malých jazyků hrozí zánik. Podle jazykovědců by mohla planeta během několika málo budoucích generací přijít až o polovinu svých originálních jazyků. Důvodů je více, jen asi čtvrtina ze známých jazyků se ve světě vyučuje ve školách, nicméně většinu ostatních postupně vytlačují globalizované jazyky, působení médií, internetu a další moderní vlivy. Aby se lidé dokázali domluvit na úřadech, přebírají stále více často uměle importované jazyky, stejná situace nastává paradoxně, když chtějí studovat v zahraničí nebo se domluvit na mezinárodní scéně. Jak uvádí UNESCO, Mezinárodní den mateřského jazyka by měl přispět ke zvýšení povědomí mezi lidmi o významu jazyků jako součásti společného dědictví lidstva. Cílem je chránit jazykovou různorodost světa a snažit se zamezit zániku malých jazyků. I proto se rok 2008 stal Mezinárodním rokem jazyků, jehož součástí byla řada odborných setkání, konferencí a diskusí.

Proč zrovna 21. únor? Důvodem k tomu je připomínka události, ke které došlo 21. února 1952 v Dháce, dnešním hlavním městě Bangladéše. Zde byla prolita krev čtyř studentů, kteří v průvodu demonstrovali za bengálštinu. Byl to jazyk tehdejšího Východního Pákistánu, který neměl zaniknout ani pod nadvládou 1500 kilometrů vzdálené země. Incident rozpoutal celostátní proces, který vyústil v uznání bengálštiny jako jednoho z národních jazyků Pákistánu. Později při osamostatnění Bangladéše se z ní stal i oficiální jazyk. V Bangladéši je to jeden z nejdůležitějších dní v roce, pro UNESCO důvod k tomu, aby se 21. únor stal symbolem všech jazyků světa.

Mnohojazyčnosti se také intenzivně věnuje Evropská unie. Evropské společenství již ve svém prvním nařízení z roku 1958 stanovilo, že všechny úřední jazyky mají rovné postavení. To, jaký jazyk bude uveden jako úřední jazyk EU, záleží na členském státu, který tuto skutečnost určuje před svým přistoupením. Většinou proto přistoupení předchází důkladná jazyková příprava, dochází k překladu základního balíčku nejdůležitějších právních předpisů ES. Evropské instituce vypisují rozsáhlé konkurzy na překladatele, aby od data přistoupení dané země mohly produkovat důležité dokumenty v jazyku nových občanů EU a mohly s těmito občany komunikovat. Jazyková politika EU nemá ve světě obdoby. I když by bylo organizačně snažší přijmout model některé z mezinárodních organizací a vybrat pár základních jazyků, v nichž budou všechny dokumenty publikovány, Evropská unie se rozhodla jít sice těžší cestou, ale o to spravedlivější vůči všem obyvatelům EU. V poslední době dochází i k renesanci regionálních jazyků, u kterých hrozilo, že bychom se o nich za pár desetiletí dozvěděli pouze z učebnic dějepisu. Evropská unie podporuje rozvoj mnohojazyčné společnosti, v níž si každý občan osvojí vedle svého mateřského jazyka i dva další cizí jazyky. V tomto modelu by proto nemělo hrozit, že malé jazyky budou ustupovat na úkor mezinárodních jazyků, jako je např. angličtina. Každý jazyk zde má svou nevyčíslitelnou hodnotu, je zdrojem jedinečné kultury, a proto stojí za to se vrhnout do jeho studia.