Všechny živé formace mají určitou hladinu životní energie. Tuto spotřebovávají vlastní činností. Nejvíce na vlastní provoz, na případnou expanzi, obranu, reprodukci, seberegulaci a seberealizaci.
Životní energie všech formací je omezená. To znamená, že se dříve nebo později zcela vyčerpá. To odpovídá metafyzikálnímu zákonu, že všechny formace jednou zaniknou.
Mechanismus životní energie si můžeme představit jako energii u akumulátoru (třeba do mobilu). Ten má omezenou energetickou kapacitu, lze ho nabít na určitou úroveň. Přístroj energii z akumulátoru vyčerpává svým provozem. Ovšem před úplným vybitím akumulátoru jej lze opětovně dobít.
Stejně to funguje u živých formací. Například člověk, který usilovnou prací vyčerpá velkou část své životní energie (únava) si tuto může dobýt odpočinkem, dovolenou, či jiným způsobem, který mu vyhovuje.
Ovšem akumulátor se časem opotřebovává, klesá jeho regenerační schopnost, až se stává nepoužitelným. U živých formací je to stejné. Regenerační schopnost dobíjení životní energie klesá až klesne pod určitou hranici, kdy již není schopna dodávat dostatek energie pro formaci. Ta následně umírá.
Mezi typické živé formace patří třeba všichni živí tvorové, zejmna lidé, ale patří sem také například duchovní bytosti (andělé, démoni, atd.) jako i třeba politické režimy, státy, národy, rodiny, klany, sociální třídy, atd.
Na délku života formace má vliv zejména fakt, jak hospodaří se svou životní energií. Formace, které jsou příliš aktivní, svou energií hýří, nebo ji neúměrně spotřebovávají, zanikají rychleji, než formace, které s ní zacházejí šetrně.
Typickým příkladem, kdy dochází k nadměrnému hýření životní energií jsou mnozí mladí lidé, kteří žili velmi bujarým životem a zemřeli pak v poměrně mladém věku. Svoji životní energii vyčerpali, či si ji "vybrali" předčasně. Ze známých umělců bych připomněl například Jannis Joplin, Jimmyho Hendrixe, Kurta Cobaina, Jimma Morrisona nebo nedávno zemřelou Amy Whinehouse. Jistě by se dalo najít spousta dalších příkladů.
Omezenou životní energii mají i politické režimy, státy, či podobná uskupení. Hitlerova Třetí říše vyčerpala většinu své životní energie na horečném zbrojení, bezuzdném expandivismu a válčení. Místo tisíce let vydržela pouhých 12. POkud bych Hitler chtěl, aby říše trvala skutečně 1000 let, musel by s její životní energií hospodařit zcela jinak.
I komunismus padnul proto, že se vyčerpala míra jeho životní energie. Nejvíce energie komunismu odčerpávalo horečnaté zbrojení, soupeření se západním blokem a neustálá politická kontrola vlastního obyvatelstva.
Vítězství západního bloku nad sovětským svazem bylo do velk míry vítězství energetické. Západ lépe hospodařil se svou životní energií. Sice jí také hodně spotřeboval na zbrojení a soupeření se sovětským blokem, ale nevyčerpával jí tolik na politickou kontrolu vlastního obyvatelstva.
Obecně totalitní režimy spotřebovávají více životní energie, než liberálnější systémy, protože musejí věnovat velkou část své energie na realizaci restrikcí a kontroly, plynoucí z jejich fanatismu a extremismu.
Režimy, které tolik nekontroují své občasy se také ani tolik nevyčerpávají a tak rychle se neunaví.
I Evropská unie je útvar s omezenou životní energií. V současné době spotřebovává valnou část své životní energie na sanování problémů, které sama vytvořila. Spotřebovává své energetické rezervy a brzy přijde čas, kdy již nebude mít sílu k vlastnímu provozu a bude muset uvolnit místo jiným, energičtějším uskupením.
Západní civilizace je další formou s omezenou životní energií. Největší její část se vyčerpává na produkci ekonomického výkonu. Míra životní energie západní civilizace neustále klesá, stejně jako její regenerační schopnosti. Klesající ekonomický výkon je pouze vnějším projevem tohoto vnitřního principu.
