Jak funguje nevědomí

Lidská duše se skládá ze dvou částí. Z vědomí a nevědomí. Vědomí je to, co si uvědomujeme, nevědomí je ta část našeho já, kterou si běžně neuvědomujeme.

Poměr objemu vědomí k nevědomí je u různých lidí různý, ovšem u běžného člověka je vědomí řádově mnohem menší, než nevědomí. Tedy uvědomujeme si jenom malou část toho, co se děje.

Drtivá většina našich životních reakcí a jednání je nevědomých. Znamená to, že nepřemýšlíme nad většinou věcí, které v životě děláme, děláme je automaticky.

Nevědomé automatismy jsou uloženy v našem nevědomí ve formě poměrně přesných algoritmů. Můžeme si je představit jako programy na počítači. Tyto programy se zdají z dlouhodobého hlediska neměnné.

V běžném životě se to projevuje tím, že každý člověk má nějaký charakter. Například je někdo snílek, jiný je spíše veselá povaha, další je hloubavý a podobně.

Charakter člověka vlastně není nic jiného, než suma určitých stereotypů. Tyto algoritmy naší psyché se někdy nazývají mentálními mapami. Jsou to vlastně předpisy, či algoritmy, podle kterých člověk uvažuje a jedná.

Tyto algoritmy se mohou během života měnit, ale většinou jen velmi málo, nebo vůbec. V praxi to znamená, že člověk v podobných situacích uvažuje podobně, či jedná podobně.

Například někdo se ve stresové situaci téměř vždy zhroutí, jiného to stimuluje k nadlidským výkonům. Někdo při setkání s problémem začne vždy panikařit, jiný opakovaně začne jednat racionálně a věcně a problém řešit.

Kvalita mentálních map určuje míru životního úspěchu či neúspěchu každého jedince. Lidé, jejichž mentální mapy jsou "nekvalitní" tím budou trpět po celý život. Naopak lidé se šťastnou mentalitou mohou těžit z většiny životních situací.

To znamená, že vnější paramtery našeho života (například v jakém bydlíme domě, čtvrti, či zemi, jakého máme partnera, děti, práci, příjmy atd.) jsou odrazem naší mentality.

Člověk s převažující pozitivní mentalitou do svého života automaticky přitahuje pozitivní věci a vlastnosti, člověk s převládající negativní mentalitou se zase potýká s negativními věcmi ve svém praktickém životě.

Spousta lidí je například nespokojená se svým životem, se svým bydlením, příjmy a podobně a snaží se tyto vnější parametry změnit. Nerozumí tomu, že tyto životní podmínky jsou jen vnějším vyzářením jejich nitra.

S převládajícími negativními mentálními mapami zkrátka nelze vytvořit harmonické prostředí pro život, které by si jistě každý jedinec přál.

Nejprve je třeba harmonizovat vlastní nitro, vlastní způsob uvažování a vnější okolnosti se pak změní jako přirozený důsledek.

Vnější je vždy vyzářením vnitřního. Pokud proto člověk žije v nějakém vnějším neřádu, v jeho osobním či pracovním životě vládně disharmonie, ukazuje to na disharmonii v nitru.

Vnější věci se vždy vyřeší tím, že udělá pořádek především v nitru.