krví zpitá země, co tance duchů zná, bídu psanců štvanejch a z kulovnice strach, země, která skrývá zlatej prach ...
V srpnu 1862 vypuká, po neustálém porušování dohod se strany bílých osadníků a americké administrativy Siouxské povstání. Toto bylo během několika vojenských tažení i přes některé úspěchy Siouxů (např. Little Big Horn) po několika desítkách let bojů utopeno v krvi. Po zabití náčelníka Sedícího býka (15.12.1890) prchají zbytky kmene Lakotů - odnože Siouxů - v počtu okolo 350 osob, většinou žen a dětí pod vedením náčelníka Velké nohy z rezervace Standing Rock - jejich cílem je rezervace Pine Ridge.
V mrazivém počasí a sužovaní nemocemi jsou 28.12. po poledni dostiženi v údolí potoka Wounded Knee (Poraněné koleno) čtyřmi eskadronami znovu obnoveného 7. jízdního pluku (7. kavalerie) pod velením plk. Jamese W. Forsytha - jednotkou , stále trpící mindrákem od Little Big Hornu. Plk. Forsyth přikazuje Lakotům rozbít tábor a čekat na místě na přesun do rezervace v Oklahomě. K ránu 29.12. doráží ještě další jednotka vyzbrojená dvěma kulomety Gatling a baterie E (4 horské kanony Hotchkiss M1875), které jsou umístěny na pahorek nad tábor, který je obklíčen asi 500 vojáky. Když začnou lakotští muži vedle tábora tančit tkzv. Tanec duchů, vydává plk. Forsyth rozkaz k odzbrojení indiánů. Je zabaveno necelých 40 pušek, při tahanici o jednu z nich však dojde k výstřelu, který zraní důstojníka. Tento incident zahájí zmatenou palbu kavaleristů na již odzbrojené Lakoty, ke které se přidávají i Gatlingy a horské kanony pálící šrapnely na indiánský tábor - začíná vražedná odveta za Malý velký roh.
Po ukončení asi půl hodinové střelby leží na zasněžené zemi mrtvých nebo umírajících 90 lakotských mužů, 200 žen a dětí. S nimi i 25 mrtvých a 39 raněných kavaleristů, většinově zasažených vlastní palbou. Indiáni jsou pohřbeni do hromadných hrobů. Oficiálními místy je masakr nazván jako "bitva u Wounded Knee" a 20 příslušníků 7. kavalerie a dělostřelců je vyznamenáno "Medailí cti" za hrdinství v boji.
Dýmky míru zhasly a zoufalství jde tam, na pahorek malý, kde z hanby stojí chrám. Z hanby bledejch tváří, co prej dovedou žít a s Písmem svatým přes mrtvoly jít .....
