V popřevratovém Ruském chaosu na přelomu let 1917-1918 si potřebovali mimo jiné bolševici pro stabilizaci svojí moci uvolnit ruce na frontě s Německem a Rakousko-Uherskem. Dalším důvodem pro mírová jednání byl totální rozklad jedn
Na části Ukrajiny byl na začátku roku vyhlášen tkzv. Hejtmanát hejtmana Skoropadského (Ukrajinský stát), který požádal německé jednotky o pomoc proti bolševikům. Československé jednotky bojující na ruské straně a stále patřící k Dohodovým jednotkám, se ocitly na odstoupeném území ve směru postupu německo-rakouských jednotek a nezbývalo jim nic jiného, než rychlý ústup na východ a nebo zajetí. Byla proto zahájena okamžitá evakuace z Ukrajiny do Vladivostoku, odkud se měl československý sbor přesunout do Francie na Západní frontu. Aby si československý sbor mohl zajistit stahování, musely být všechny železniční uzly po cestě buď ve spřátelených a nebo jeho rukou. Jedním z klíčových bodů bylo nádraží u města Bachmač, kde se sbíhaly trati dvě trati z Kyjeva, přes Kruty a přes Ičnu a dále tratě na Kursk, Poltavu a Gomeľ. Sboru sice (zvláště u 2. divize) chyběla výzbroj a výstroj, ale to se s německým postupem na Bachmač (3.3. již obsadili Gomel) muselo řešit za pochodu. 1. divize se teprve stahovala od Kyjeva a mohla být snadno odříznuta, proto připadl úkol zajištění okolí této důležité železniční křižovatky a zajištění evakuačních vlaků pro další přesun částem 2. divize.
4.3. se podařilo 6. střeleckému pluku "Hanáckému" obsadit jižní přístupy i samotný Bachmač (ukrajinské jednotky, vědomé si dosavadní neutrality "čechoslováků" k Ukrajinskému státu se z něj rozumně stáhly), 5.3. obsadil východní a severní směr 7. stř. pluk "Tatranský" a také trať směrem na Konotopy-Kursk. Bolševický Sovět, ve snaze získat skrze čs. jednotky vliv v oblasti byl nápomocen dvoudělovou baterií a rotou Rudých gardistů (prakticky bez výcviku), s tím že nejpozději 13.3 převezme obranu Bachmače celou.
Německé velení na základě získaných informací již vědělo, že Bachmač neobsadili "rudí", ale "červenobílí" a jejich jednotky zahájily postup ze severu od Gomelu (224. pěší divize) a ze západu od Kyjeva (91. pěší divize), z cílem rozdrtit dva pluky čs. 2. divize a 1. divizi odříznout ústupové trasy.
10.3. došlo k prvnímu většímu kontaktu - skupina kap. Kadlece ve 12:30 u Doči - a začala pro "čechoslováky" čtyřdenní bitva o přežití (v případě zajetí by byli popraveni jako zrádci). Celý den se nesl ve střídavých útocích, protiútocích a přisunování posil na obou stranách. Boje ukončil večerní příchod 4. střeleckého pluku "Prokopa Holého", převzetí velení celé obrany jeho velitelem plk. Šiškovským a stažením německých jednotek.
11.3. ráno dorazil i 2.střelecký pluk "Jiřího z Poděbrad", probíhá výměna parlamentářů a je dohodnuto příměří do 13.3. Toto je však německou stranou (po příchodu posil) okolo poledne porušeno zahájením dalších útoků. Mezitím však Bachmačí projíždějí čs. ešalony a část první divize již uniká s utahující se smyčky na východ. Několik odpoledních a nočních německých útoků je odraženo.
12.3. po noci plné bojů se německým jednotkám za pomoci obrněného vlaku podařilo obsadit stanici Plisky a začali do ní navážet posily. 1. praporu 4. pluku se ale zdařil obchvat a rozebrání trati před a za stanicí, čímž Němce dostali do tíživé situace a ti se po opravě trati stáhli na západ. Do Bachmače dorazily i jednotky 3. stř. pluku "Jana Žižky z Trocnova" a z východu několik ešalonů s bolševickými jednotkami. Čs. jednotky se začínaly připravovat na stažení, protože poslední vlak se zbytky 1. divize měl projet okolo 03:00 hodin.
13.3. vlaky s posledními jednotkami však v noci nedorazily a proto byli obránci za stálých přestřelek z úseků stahováni až během dne a nahrazovány bolševickými posilami a interbrigadisty. Ty se však ukázaly jako naprosto nebojeschopné a čechoslováci museli znovu na pozice. Po odražení několika německých útoků nastalo již konečné opouštění stanice (přes protesty bolševiků) a jako poslední odjížděly okolo 22 hodiny zajišťovací oddíly 4. stř. pluku. Všechny jednotky byly v pořádku staženy a Bachmač byl zanechán v bolševických rukou.
14.3. němci po zjištění, že stanici už nebrání "červenobílí", Bachmač obsadili.
„…U Bachmače kladli Češi, prudký odpor, když jim žádaný volný odchod byl odepřen… … 224. pěší divize a … 91. pěší divize… vzaly konečně Bachmač po těžkém boji…“ - hlášení gen. Groenera
U Bachmače se událo první společné vystoupení 1. a 2. čs. divize. Přes asi trojnásobnou přesilu nepřítele se stanici podařilo udržet do průjezdu posledních ešalonů za cenu 45 padlých, 210 raněných a 41 nezvěstných (zajati a zastřeleni nebo pravděpodobně padlí). Německou stranu to stálo životy asi 300 vojáků a několik stovek raněných.
Do zatím neexistující Československé republiky byla ještě dlouhá cesta ....
