99 let od smrti jednoho ze zakladatelů ČSR

4.5.1919 zahynul na následky zranění při letecké havárii jeden ze zakladatelů ČSR - gen. PhDr. Milan Rastislav Štefánik, organizátor legií v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii, člen Národní rady v Paříži a první čs. ministr vojenství

Milan Rastislav Štefánik se narodil jako šesté dítě evangelického faráře Pavla Štefánika 21.7.1880 v Košariskách u Myjavy na západním Slovensku. Jeho národovectví mu vštěpoval jak jeho otec, tak další slovenský národovec učitel Martin Kostelný. Po absolvování 3 tříd základní školy v Košariskách  nastoupil na střední školu v Prešpurku (Bratislavě), odkud po třech letech přestoupil do Šarvaše, kde odmaturoval s vyznamenáním. Po té následovalo vysokoškolské studium stavebnictví a astronomie v Praze na Karlově universitě, se stáží v Curychu (1902). Byl aktivní ve spolku Detvan (od roku 1903 předseda) a přispíval do časopisu Čas. 

 V listopadu 1904 se stěhuje do Paříže, kde se pod vedením prof. Janssena věnuje astronomii a díky svým vědeckým pracem získává kontakty a stává se známým odborné veřejnosti. Pracuje jako asistent v hvězdárně Meudon u Paříže a po té jako vedoucí observatoře na Mont Blanku. Vede několik expedic studujících zatmění slunce (např. v Turkestánu), na svých cestách navštíví mimo jiné Rusko, Alžírsko, Tunisko, Itálii, Brazílii, Tahiti, pohoří Atlas a Saharskou poušť. Z pověření francouzské vlády (již s francouzským občanstvím) buduje síť meteostanic  a telegrafní síť v Ekvádoru a na Galapágách, za což je dekorován Řádem čestné legie.

V roce 1913 absolvuje operaci žaludku a navzdory svému zdravotnímu stavu se v polovině roku 1914 hlásí k francouzskému letectvu. Po absolvování výcviku působí jako stíhač letecké skupiny MF54 na západní frontě, po té je převelen na vlastní žádost na exponovanou srbskou frontu do skupiny MFS99 a několikrát vyznamenán. Po zranění při havárii a návratu do Paříže se setkává v prosinci 1915 setkává s T.G.Masarykem a E.Benešem, kterým přednáší svoji detailní vizi o státu Čechů a Slováků a zařizuje jim audience u představitelů Francie.

Stává se jedním ze zakladatelů Národní rady českých zemí a po té podpředsedou Československé národní rady v Paříži. Tvrdě se angažuje za vznik čs. jednotek ve Francii, V. Británii, Rusku, Rumunsku, Itálii a USA. V červenci jedná v Rusku o propuštění českých a slovenských zajatců a o jejich přesunu na francouzskou frontu a dosahuje, že ČSNR je uznána jako jediný zástupce a dále organizuje v USA nábor dobrovolníků a s italskou vládou podepisuje dohodu o právním statutu čs. sboru v Itálii. V srpnu 1918 (již jako francouzský brigádní generál) přesouvá k čs. sboru na Rusi, kde dokončuje jeho reorganizaci.

Po založení ČSR se stává Ministrem vojenství (spadají pod něj Čs. legie) ve vládě Karla Kramáře, v roce 1919 se účastní jednání o "Pařížských předměstských mírových smlouvách". V květnu 1919 se vrací přes Itálii (jednání s italskou vládou) po 6 letech zpět do Československa. Dne 4.5.startuje v 8:07 hod. z letiště Campoformido u Udine jako pasažér (na místě druhého pilota) bombardéru Caproni Ca.33, trupové číslo 11495, na cca 390 km dlouhý let do Bratislavy (původní plán přistání ve Vídni byl na Štefánikovo naléhání změněn). V 11:45, po okruhu na zjištění situace jde letoun na přistání. Náhle se však převrací na nos, někteří pasažéři vypadnou a letoun se po 4 sekundovém střemhlavém letu rozbíjí o zem u obce Ivanka pri Dunaji. S osádky nikdo nepřežil utrpěná zranění.

Generál Milan Rastislav Štefánik byl s vojenskými poctami pochován spolu s italskou osádkou letounu (por. Giotto Mancinelli-Scotti, čet. Umberto Merlini a des.Gabriele Aggiusti) pod pomníkem na hoře Bradlo u obce Brezová pod Bradlom.