Nejvíce ateistů ve východním Německu? Je to skutečně tak?

Před několika dny zveřejněná studie chicagské univerzity Belief About God Across Time and Countries definuje východní Německo jako region se světově nejvyšším počtem ateistů. Celkem 46 procent (46,1%) východoněmeckých respondentů nevěří v Boha, nikdy v něj nevěřilo a zásadně nesouhlasí s představou osobního Boha. Pro srovnání – v České republice se takto vyjádřilo 26 procent (26,2%) dotázaných.

Mat nebo Pat?facebook

V dějinách o vždy o něco jde, ačkoliv je možné si myslet, že nejde o nic. A tak cesta, kterou Evropa v minulém století prošla, jenom vypadala jako cesta pokroku, kde se jednou provždy vyřešila otázka neexistence Boha. Její cesta však vedla zpátky k Bohu, ale v jiné formě, nežli se ptají otázky statistiků.

Evropané si posledních sto let jednohlasně mysleli, že modernost odsune náboženství na okraj společnosti. Karl Marx je nazýval opiem lidu. Sigismund Freud je odmítal jako neurózu. Darwin se opustil do boje s ideou, že Bůh existuje. Sartre protestoval proti neexistenci Boha. A tak se může zdát, že Němci a Češi pochopili správně jejich učení a jdou spolu s vědou a moderní filozofií v čele pokroku.

Absurdní a laciné myšlení komunistického ateismu a používání zastaralých frází z dob francouzské revoluce (Bůh je něco proti rozumu) vyvolalo nakonec vážné otázky v myslích intelektuálů a právě v ateistické východní Evropě to byla zdánlivě poražená víra, které nakonec zapálila hradby komunistického světa.

Jenom se to mnohým zdálo, že Bůh v Evropě není a mnozí tomu v rámci propagandy rádi uvěřili.

I výše uvedená statistika o ateismu východních Němců, je jenom zdání, vyvolané špatně položenou otázkou, nebo spíše vůbec existencí takové otázky.

Člověk, který je morálně na výši, nepotřebuje Boha křečovitě popírat. Bůh mu v ničem nebrání, ani mu v ničem nepřekáží. Nemusí se dokonce ani na existenci Boha ptát. Možná, že právě výsledek statistiky probudí mnoho východních němců k revizi svého postoje.

Lidé, kteří hlasitě popírají Boha, tak křičí jenom proto, že chtějí žít, jakoby Bůh neexistoval. Myslím, že stále více stoupá počet lidí, kteří si Boha svobodně a soukromě volí. Hlavní rozhodnutí činí totiž každý člověk sám ve skrytu své duše.

Mluvil jsem o Bohu. Něco jiného je postoj lidí k církvím. To je úplně jiná otázka.

Stejně jako každá politická strana, stejně jako každý jednotlivec žijící v tomto světě, má máslo na hlavě, tak ho má i každá církev. Je to totiž vždy instituce plná lidí.

Nesměšujme systém a princip s chybujícími jednotlivci. Jednotlivci umírají, principy přetrvávají. Právě minulé století nakonec princip ateismu úplně opustilo, jako nepoužitelný. Problém je, že někteří lidé si to  dodnes neuvědomují a proto se hlásí k překonanému názoru.