Tak si to ujasněme (Aktualizováno)

Nepředpokládám, že všichni čtenáři tohoto blogu budou sdílet můj proizraelský postoj, pokud jde o současné násilné nepokoje na hranicích Pásma Gazy a Izraele. Kdo chce věřit palestinské propagandě, ať jí věří.

Měl bych se prý sám za sebe hodně stydět, že jako zdroj objektivních informací používám vyjádření důstojnice z útvaru mluvčího izraelské armády (což jsem učinil ve svém předchozím příspěvku z 31/3 – Hamas přidal další hřebík do rakve mírového procesu). Přiznám se: nejen že se nestydím, ale jsem na to hrdý. Protože izraelské armádě (IDF) věřím. Resp. nemám důvod jí nevěřit. Kdo o IDF něco ví, jsem si jist, že mě chápe.

Jedna účastnice diskuse (jméno si může každý dohledat – tato polemika není vedena v osobní rovině) pod mým předchozím (výše zmíněným) článkem napsala, že 16 mrtvých a 1400 zraněných je docela síla. Ještě větší síla ale je, že přesně o to jde těm, kdo obyvatelům Pásma Gazy vládnou: čím víc mrtvých, tím lépe.

Jak napsal jeden Američan (jméno či značka Sheep Fargotstein z Memphisu) v diskusi serveru Times of Israel:

• Hamas velice dobře ví, že jeho podněcování skončí tím, že spousta jejich lidí zemře. To také je smyslem tohoto podněcování: způsobit smrt a pak z ní obviňovat Izrael na světové mediální scéně. Cílem Hamasu je  udržet  "protiizraelskou rezistenci" jako relevantní téma a na předním místě světových zpráv.

Takto viděno bychom se neměli příliš dojímat nad počtem obětí. Abych nebyl v našem politicky korektním světě špatně pochopen: dojímali jste se někdy nad smrtí arabských sebevraždených atentátníků, kteří v Izraeli (a také jinde ve světě) rozsévali smrt a způsobili nezměrné utrpení zraněným a pozůstalým? Pokud ano, nemá smysl, abyste v četbě tohoto textu pokračovali.

Ono to celé je totiž nechutné rafinované divadlo. Vědomě se vmanévrovat do situace, v níž se mohu stát obětí, resp. vmanévrovat do této situace zfanatizovaný dav – a pak ronit krokodýlí slzy. Budu-li vědomě jezdit přes železniční přejezd v době, kdy je aktivní výstražná signalizace, dříve nebo později mě vlak smete. Je na místě lítost? Nemyslím.

Palestinští Arabové v Pásmu Gazy, všichni bez rozdílu od nejvyšších představitelů Hamasu až po posledního sběrače petržele, dobře vědí, co bude následovat, když se pokusí narušit izraelský bezpečnostní plot. Jdou-li přesto do tohoto rizika, je to jejich problém – prolitou krev mohou přičíst pouze sami sobě. Komu není rady, tomu není pomoci.

A aby bylo úplně jasné, o co palestinským Arabům jde, nabízím citát slov šéfa Hamasu v Pásmu Gazy Yahii Sinwara, které v redakčním komentáři serveru Times of Israel připomněl 31/3 jeho šéfredaktor David Horovitz. Sinwara v pátek během násilných protestů řekl, že

• … „pochod za návrat bude pokračovat ... dokud tato přechodná hranice nebude odstraněna.“ Protesty podle něj znamenají „začátek nové fáze palestinského národního boje na cestě k osvobození a ´návratu´. ... Naši lidé se nemohou vzdát ani jednoho palce palestinské země." (“The March of Return will continue… until we remove this transient border.” The protests “mark the beginning of a new phase in the Palestinian national struggle on the road to liberation and ‘return’… Our people can’t give up one inch of the land of Palestine.”)

Toto říká muž stojící na vrcholu mocenské pyramidy v Pásmu Gazy. O čem jiném to je než o likvidaci Izraele? Je třeba ještě něco dodávat?

•

AKTUALIZACE

V sobotu večer (31/3) ve 21:00 SELČ oznámila izraelská armáda na svém Twitteru, že nejméně deset z 16 zabitých při násilných provokacích podél gazsko-izraelské hranice patřilo k tamním teroristickým organizacím: