Ruská agrese: Když se osobnosti mýlí

Jen jako kulisu při práci na PC jsem vnímal televizi, kterou si ve stejné místnosti pustila žena. Sledovala na CNN Prima News pořad 360°, v němž diskutovali senátor Marek Hilšer a komunistický politik Josef Skála.

 

Věnovat pozornost debatám, v nichž vystupují komunisté, vyžaduje jistou míru sebezapření, nicméně občas mohou být člověku k užitku. Když senátor Hilšer varoval, že po Ukrajině mohou být obětí ruské agrese pobaltské země, J. Skála se zvláštním, až provokativním způsobem začal usmívat, jako by chtěl říci, co to jeho oponent povídá za nesmysly.

 

V tu chvíli jsem si vzpomněl na jeho bývalého partajního kolegu, dlouholetého komunistického poslance a europoslance Miloslava Ransdorfa, který 3. března 2014 v pořadu Události, komentáře vysílaném na kanále ČT24 tvrdil, že z ruské strany nedojde k žádné anexi ukrajinského teritoria. Jen pro připomenutí: v té době už na Krymu operovala ruská vojska (bez vojenského označení, tzv. zelení mužíčci).

 

RANSDORFOVA POHÁDKA O CELISTVOSTI UKRAJINY

V internetovém archivu je možné dohledat tehdejší Ransdorfovo vyjádření:

„Já osobně si myslím, že k žádné anexi nedojde, nebo k anšlusu, jak říkal pan Schwarzenberg dnes na Radiožurnálu, žádný anšlus Krymu nebude, nebude ani žádný anšlus dalších území Ukrajiny, Ukrajina zůstane teritoriálně celistvá, tak jak to předpokládá Budapešťský protokol z roku 1994.“

 

V tom okamžiku tehdejší moderátor pořadu Martin Veselovský (dnes DVTV) do jeho odpovědi vstoupil a zeptal se, zda ruští vojáci, kteří jsou dnes na Krymu, se za jistých okolností seberou a odejdou, načež M. Ransdorf pravil:  „Podle mého názoru odejdou, ano.“

 

Dlužno dodat, že M. Ransdorf patřil mezi nejvzdělanější a nejinteligentnější představitele KSČM – a přesto se v odhadu toho, jak se (Putinovo) Rusko vůči Ukrajině zachová absolutně mýlil. Viděno touto optikou, jeví se Skálův úsměšek, kterým reagoval na Hilšerovu obavu týkající se Pobaltí, pokud jde o ruský expanzionismus, stejně nemístný, jako byl nemístný Ransdorfův optimismus ve věci ruského chování vůči Ukrajině.

 

Nemýlí se ovšem pouze komunisté, jak jasně ukázal současný tragický úděl Ukrajiny. Putinovo počínání neodhadl ani prezident Zeman, ani exprezident Klaus. Zeman přiznal omyl v projevu k občanům 24. února 2022, Václav Klaus (a s ním celý jeho Institut) oznámil téhož dne, že „radikální zvrat“ ho „nejen překvapil, ale i šokoval“.

 

Znamená to, že tyto přední politické osobnosti byly vedeny špatným úsudkem, o jehož správnosti byly ovšem přesvědčeny a v tomto duchu také působily na veřejnost. Kdo jim bezmezně věřil, byl sveden na názorové scestí.

 

NEJEN POLITICI

Nesprávný úsudek se ovšem nevyhnul ani publicistům. Jeden příklad za všechny. Václav Vlk starší publikoval v prestižním názorovém internetovém deníku Neviditelný pes 18. března 2022 článek „EVROPA: To je ale rána!“ Týká se zprávy, že "se premiér Fiala s premiérem Polska Mateuszem Morawieckým, vicepremiérem Jarosławem Kaczyńskim a premiérem Slovinska Janezem Janšou vydali na návštěvu bojující Ukrajiny."

 

Osobně tuto misi, jak jsem již na svém blogu uvedl, vysoce oceňuji – a pokud jde o míru překvapení, že se cesty do Kyjeva zúčastnil i náš premiér, tak se „limitně blíží nule“ (jak je zvykem v českém prostředí říkat¨). Česká republika patří mezi přední a jednoznačné podporovatele Ukrajiny a tedy přední a jednoznačné kritiky Ruska jako agresora. Z tohoto hlediska považuji  účast Petra Fialy v delegaci „3+1“ za naprosto přirozenou.

 

Naproti tomu Václav Vlk starší neskrývá překvapení. Několik vět z jeho článku:

 

Jsou věci, které prostě nečekáte. Třeba to, že narazí dvě letadla do symbolu Ameriky a světového obchodu.  (Ano, to jsem 11. září 2001 nečekal ani já a nepovažuji to za svůj špatný úsudek. Šokovaných byl tehdy bezpočet.) Anebo že se profesor, který chodí zásadně v saku a mluví, jako když přednáší na univerzitě, si najednou udělá s kolegy z Polska a Slovinska výlet do Kyjeva. Na který padají bomby.

 

Dále:

 

Český premiér Petr Fiala jako válečný hrdina a politický státník, to se mi zdálo jako něco nemyslitelného.

 

A do třetice:

 

Jeden den cesty do Kyjeva. A v Evropě se najednou místo umělohmotných euro-politiků na východním okraji EU objevili státnici. Přiznám se, že jsem to u Fialy nečekal ani náhodou.

 

O čem to svědčí?

 

Václav Vlk starší - a jsem přesvědčen, že početná množina podobně smýšlejících od Ašského výběžku po Mosty u Jablunkova - si vytvořil o Petru Fialovi falešnou představu, mylný povrchní dojem a tím se ve svém úsudku řídil. Proč by univerzitní profesor Petr Fiala, který se stal politikem a přesto se vyjadřuje a chová kultivovaně, nemohl udělat to, co udělal 15. března 2022? Nemůže snad akademik a dokonce politolog být osobností odvážnou, charakterní, zásadovou, stojící za svými principy nejen slovy, ale také činy?

 

Miloslav Ransdorf, Miloš Zeman i Václav Klaus mají jedno společné: špatně odhadli Vladimira Putina, pokud jde o jeho politiku vůči Ukrajině. Václav Vlk starší zase nesprávně odhadl, jakou osobností je Petr Fiala.

 

Já si zase troufnu odhadnout, že všichni čtyři vyjadřovali své myšlenky veřejně se záměrem, aby jim lidé věřili. Aby to, co říkají a píší vnímali jako ty správné postoje, myšlenky, analýzy. Jako pravdu. Není to nic neobvyklého - všichni, kdo veřejně publikujeme, máme stejnou ambici. Nebo alespoň drtivá většina z nás.

 

Závěrečné otázce se ovšem vyhnout nelze. Nakolik důvěryhodný  byl  M. Ransdorf a nakolik jsou důvěryhodní tři zbývající z výše zmíněných, když se v zásadních věcech tak zásadně mýlí?

 

Autor: Lubomír Stejskal | sobota 19.3.2022 19:44 | karma článku: 42,72 | přečteno: 13682x