Logicky se v souvislosti s agresí Hamasu proti Izraeli dostala do popředí otázka kompletního přesunu českého zastupitelského úřadu z Tel Avivu do hlavního města Jeruzaléma. Bylo by to jasné vyjádření podpory Izraeli.
Přiznám se, že jsem nikdy nechápal důvody, které byly uváděny proti přesunu. Myšleno do té doby, než bude dosaženo konečného mírového řešení mezi Izraelem a palestinskými Araby. Potom prý ano.
Jízlivá poznámka úvodem. Ještě před agresí ze 7. října bylo zřejmé, že mírové řešení je v nedohlednu – a s ním i přesun velvyslanectví. A v čase po agresi? Po tom, co se teroristé Hamasu chovali na izraelském území jako nacisté a zabijáci Islámského státu v jednom, přičemž tzv. dvoustátní řešení je reálně viděno mrtvý projekt, by jakékoli „čekání na Godota“ znamenalo, že Česká republika nepřemístí svůj zastupitelský úřad nikdy.
Máme-li ale potvrdit svá slova o podpoře Izraeli a své přátelství vůči němu konkrétním a hmatatelným činem, pak je to právě přestěhování ambasády. Server iROZHLAS.cz informoval 10. října o třech podmínkách, které podle ministra zahraničí Lipavského nejsou pro uskutečnění tohoto krok splněny.
(1) Podle ministra by byl tento krok v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, které Česko na základě článku 1 české Ústavy dodržuje. Česko usiluje o mírové řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Proti tomu lze argumentovat skutečností, že ať už dopadne – někdy v daleké budoucnosti – případná mírová smlouva mezi oběma stranami jakkoli, západní část Jeruzaléma zůstane v každém případě součástí Izraele a bude i poté jeho hlavním městem. Logicky tedy nedává žádný smysl neumístit naši ambasádu do západní části Svatého města (třebaže Izrael považuje za své hlavní město celý a nerozdělený Jeruzalém; dle mého soukromého názoru, který ale nehraje žádnou roli, plným právem). Odkaz na mezinárodní právo a rezoluce Rady bezpečnosti je jen dětinská výmluva. Jestliže totiž Česká republika podporuje tzv. dvoustátní řešení, které (zcela nerealisticky) předpokládá, že východní část Jeruzaléma se stane hlavním městem budoucího státu Palestina, pak jedním dechem musí uznat západní Jeruzalém jako hlavní město Izraele.
A světe div se, ono tomu tak skutečně je. Na webu Černínského paláce najdeme u data 6. 12. 2017 stanovisko, v jehož úvodní větě čteme: „Česká republika v současné době, než dojde k uzavření míru mezi Izraelem a Palestinou, prakticky uznává Jeruzalém za hlavní město Izraele v hranicích demarkační linie z roku 1967.“ To znamená, že uznává jako hlavní město židovského státu západní část Jeruzaléma. Pak je nepochopitelné, proč do této části města nepřemístí svoji dosud telavivskou ambasádu.
Lipavského poznámka o tom, že by to bylo v rozporu s mezinárodním právem a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN působí diplomaticky řečeno zvláštně, pakliže si uvědomíme, že od března 2017 má ČR v Jeruzalémě pobočku (branch office) svého velvyslanectví – na ulici George Washingtona, tedy v západní části metropole. Může-li tam být pobočka, proč ne samotná ambasáda?
(2) Podle ministra Lipavského by přemístění ambasády výrazně narušilo jednotu EU. Argumentuje: „Zvláště v době ruské imperiální agrese proti Ukrajině je jedním z hlavních cílů české zahraniční politiky vytváření evropské jednoty.“ To je samozřejmě chvályhodné, nicméně je tu problém. Ve věci nepřesunutí ambasády (ambasád EU) zastává unie špatnou, jednostranně protiizraelskou politiku. Je fér preferovat evropskou jednotu za cenu nefér postoje k zemi, kterou soustavně ujišťujeme o svém přátelství? A proč jsou v Bruselu přesvědčeni, že právě jejich postoj k Jeruzalému je správný? Neměly by se (stále ještě snad) suverénní členové EU rozhodovat v této věci nezávisle? Jednota EU ve vztahu Ukrajině přece neutrpí, když jedna z členských zemí bude mít svoji ambasádu ve skutečném izraelském hlavním městě a ne nesmyslně ve městě jiném. Opravdu je jednota EU závislá na tom, kde v Izraeli bude mít ČR svůj zastupitelský úřad? Co kdyby se (třeba z bezpečnostních důvodů) rozhodla přemístit ambasádu dál od Pásma Gazy, dejme tomu do Hadery? To by také narušilo evropskou jednotu?
(3) Jako třetí bod uvedl Jan Lipavský bezpečnost. V případě umístění velvyslanectví do Jeruzaléma by ministr „nedovedl garantovat bezpečnost českých zastupitelských úřadů, jejich zaměstnanců, rodinných příslušníků či jiných českých občanů pobývajících v zemích s obyvatelstvem radikálně odmítajícím tuto myšlenku“. Zní to logicky, ale jde opět o výmluvu. Ať už by se Izraelci dohodli s palestinskými Araby na čemkoli, dokonce na trvalém míru včetně oboustranně přijatelného teritoriálního uspořádání, vždycky budou existoval mezi palestinskými fanatiky síly, které se proti tomu budou stavět. Naše zastupitelské úřady, jejich zaměstnanci a rodinní příslušníci, jakož i čeští občané pobývající v zemích s obyvatelstvem radikálně odmítajícím izraelsko-palestinské narovnání budou potenciálně ohroženi vždy. Zmíněný postoj ministra Lipavského považuji za defétisticky a vnímám ho jako politováníhodné ustupování zlu. Řečeno natvrdo: o tom, kde bude mít ČR v Izraeli velvyslanectví snad ještě nerozhodují teroristé.
Je samozřejmé, že přesun ambasády ČR do Jeruzaléma není aktuálním tématem dne v čase války Izraele proti teroru Hamasu, nicméně měla by se začít řešit bezprostředně po válce. Nadějné je v tomto směru usnesení dolní komory českého parlamentu ze dne 10. října 2023, v jehož bodu IV se praví, že Poslanecká sněmovna „vyzývá vládu, aby ve vhodném okamžiku přesunula ambasádu ČR do Jeruzaléma“. Není vhodnějšího okamžiku než vítězství Izraele ve válce proti teroristické entitě v čele s Hamasem vládnoucím v Pásmu Gazy. Ze strany naší vlády by nemělo nic bránit tomu, abych v této věci poslala do Jeruzaléma jasný příslib: po válce začneme jednat o přestěhování. Třeba i ministru Lipavskému navzdory.
