Trhá nám to srdce. Přátelům Izraele. Prakticky každý den přicházejí zprávy o padlých vojácích v Pásmu Gazy.
Týden po týdnu jich přibývá. K 21. červnu 2024 jich Izraelské síly obrany (IDF) evidovaly 312. Jejich jména většině z nás mnoho neřeknou, jsou ale výjimky.Čas od času položí život v boji proti terorismu syn známé osobnosti. Loni v prosinci to byl nadrotmistr Gal Meir Eisenkot. Jeho otec, generálporučík v. v. Gadi Eizenkot, sloužil v letech 2015 až 2019 jako ramatkal – náčelník generálního štábu IDF. Od vypuknutí války v Gaze loni v říjnu až do nedávna byl členem vlády a válečného kabinetu (mezitím rozpuštěného).
Stejně tragický osud postihl rotmistra Omera Smadžu. Padl v Gaze 20. června 2024. Téhož dne slavil jeho otec 54. narozeniny – aby se později dozvěděl tu krutou zvěst. Tím otcem je Oren Smadža, který není znalcům izraelského sportu neznámý. Kdysi špičkový judista, dnes trenér národního výběru.
Oren Smadža se zapsal do izraelské sportovní historie jako první muž, který vybojoval pro Izrael olympijskou medaili. Bylo to 31. července 1992 na letních hrách v Barceloně. Soutěžil v kategorii do 71 kg a skončil na bronzové pozici. O den dříve získala vůbec první olympijskou medaili pro Izrael jeho kolegyně judistka Yael Aradová, současná předsedkyně Izraelského olympijského výboru. Soutěžila v kategorii do 61 kg a do vlasti přivezla stříbro.
Ztráta těchto dvou příslušníků praporčického sboru IDF, kteří patřili do rodiny známých osobností, nám připomněla, že nejvyšší oběť při obraně vlasti a ve válce s terorem musí platit všichni. Tedy – téměř všichni. O to smutnější je, že naprostá většina ultraortodoxních židovských mladých mužů se této čestné národní povinnosti vyhýbá. Věřme, že tento neudržitelný stav se v dohledné době změní.
