Objeven poklad. Téměř 1 700 let od jeho zakopání

V nepříznivých dobách, třeba v čase války nebo povstání, lidé své cennosti zakopávali do země nebo ukrývali pod podlahou. V naději, že se k nim dříve či později vrátí.

V našem příběhu se tato naděje nenaplnila.

V neděli 16. června 2024 přinesly izraelské servery (odkazy níže) informaci o nálezu 94 starořímských mincí v izraelském Lodu (za jehož severním okrajem se nachází mezinárodní Ben Gurionovo letiště). Lod ležící v centrálním části zemně patří mezi nejstarší izraelská města, zmíněn je i v Bibli. V osmé kapitole 1. knihy Paralipomenon čteme: „Synové Elpaalovi: Eber, Mišeám, Šemed - ten vybudoval Óno a Lod s vesnicemi.“ Po zničení Druhého chrámu Římany (70 n. l.) se stalo jedním z center židovské vzdělanosti. V polovině 4. století n. l. byli Židé v Lodu zapojeni do povstání proti Římanům ovládajícím jejich vlast; jde o povstání méně známé. Většina čtenářů jistě slyšela o vítězném Makabejském povstání z 2. století př. n. l. vedenému proti řecko-syrským utlačovatelům, které vyústilo v opětné získání židovské státní nezávislosti (Hasmonejské království), dále o neúspěšném Prvním židovském povstání proti Římanům (66-74 n. l.); to skončilo destrukcí Druhého chrámu, nebo o Druhém židovském povstání proti Římanům (132-135 n. l.), po jehož porážce byla Judea potupně přejmenována na provincii Syria Palaestina.

Zmíněné povstání v Lodu (351-354 n. l.), které probíhalo také – a patrně především - v Galileji (na severu Izraele), bylo namířeno proti krutému vladaři Constantiu Gallovi, což byl caesar, tedy spoluvládce římsko císaře Constantia II. ve východní části říše. Rebelie byla krvavě potlačena římských velitelem Ursicinem. A právě z tohoto období nalezený poklad pochází.

Nalezen byl odborníky Izraelského památkového úřadu během archeologického průzkumu v lodské ulici Maxe Nordaua. Práce byly zaměřeny na pozůstatky starověké, do základů zničené budovy. která mohla sloužit jako synagoga, studovna, nebo zasedací síň židovských starších, případně mohla plnit všechny tři funkce. Nalezené mince z období let 221 až 354 n. l. byly zakopány společně. Tato okolnost dává tušit, že jejich majitel je na tomto místě ukryl a počítal s tím, že si je po povstání vyzvedne. K tomu ale nedošlo, nalezeny byly o téměř sedmnáct set let později.

Vzrušující objev má několik významů. Je nejen důležitým kamínkem do mozaiky poznání sloužící především historikům starověku, ale má i svůj aktuální politický aspekt. V naší době jsme svědky úsilí Arabů zpochybnit historické vazby Židů na jejich vlast, ať už ji nazveme Zemí izraelskou, Zemí zaslíbenou, Judeou, Svatou zemí či jakkoli jinak, třeba i Palestinou. Každý takovýto objev, o němž byla řeč tomto článku, usvědčuje autory této hanebné protižidovské propagandistické kampaně ze lži. V době, kdy Židé z Lodu vedli boj proti proti Římanům a jejich caesarovi Constantiu Gallovi, zbývalo do narození Mohameda, zakladatele islámu, víc než dvě stě let.

ODKAZY

https://www.timesofisrael.com/ancient-lod-coin-hoard-reveals-details-of-little-known-4th-century-jewish-uprising/

https://www.jpost.com/israel-news/article-806443