Peroutka se přiklonil k nacismu asi tak, jako já k Putinovi

Prezident Zeman byl v neděli (6/3) před polednem hostem TV Prima (přesněji Prima byla hostem u něj na Hradě). V úvodu se opět hovořilo o kauze „Zeman proti Peroutkovi“.

Prezident tentokrát použil hodně tvrdé vyjádření. Řekl, že Ferdinand Peroutka (FP) se v jisté fázi čsl. historie (druhá republika, protektorát) „přiklonil k nacismu“.

Řečeno v nadsázce je to na další žalobu, ale ta, která je projednávána v současné době, plně postačí. (Kdybychom to chtěli odlehčit, řekli bychom, že FP se tak přesvědčivě přiklonil k nacismu, až skončil v nacistickém koncentráku.)

Miloš Zeman dále ve snaze podpořit svoji tezi o příklonu FP k nacismu znovu zmínil jeho článek „Dynamický život“; který byl už dostatečně probrán ze všech stran. Chtěl bych se proto zastavit u jediného bodu. Zeman na Primě pravil, že FP ve zmíněném článku napsal: „Hitler je největší z Němců“.

Přečetl jsem si ten článek znovu – připomínám, že vyšel 26. dubna 1939 v Přítomnosti č. 17/ročník XVI – a žádnou takovou větu jsem v něm nenašel. FP dokonce ani neoslavuje Hitlerovy padesátiny, nýbrž píše v úvodní větě: „Německá říše oslavila padesáté narozeniny svého Vůdce Adolfa Hitlera způsobem, který odpovídá všem oněm pronikavým úspěchům, jež tento muž za pouhých šest let své vlády svému národu přinesl.“

Viděno německou optikou, má FP pravdu. V dalším odstavci uvádí, že Hitler „odčinil v rekordním čase většinu následků německé porážky před dvaceti lety“. Tato věta přece nemůže být důkazem příklonu FP k nacismu. Je to totéž, jako když tady a teď napíšu: „Gottwald byl v období mezi roky 1941 (kdy komunisté změnili názor na druhou světovou válku poté, co Německo napadlo SSSR) a 1948 mimořádně úspěšným politikem, který udělal pro KSČ a komunistické hnutí v ČSR maximum.“ Znamená to snad, že se přikláním ke komunismu? Nikoli. Pouze konstatuji reálný stav věcí. Stejně si počínal FP v dubnu 1939.

Další důležitý Peroutkův citát z článku „Dynamický život“, patrně pro Zemana a spol. klíčový:

• Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Walhalle, ve své galerii národních hrdin postavili výše.

Proč měl důvod si něco takového FP myslet? Připomeňme, že to bylo v dubnu 1939, tedy PŘED ZAČÁTKEM druhé světové války.

FP srovnává Hitlera (z dubna 1939) s Bismarckem („souhrnem německé slávy a státní tvořivosti na konci 19. století“), a to následovně:

• a)  Bismarck mluvil o územích, za jejichž získání by neobětoval kosti jediného pomořanského granátníka;
• b)  Adolf Hitler je získal, neobětovav vskutku kosti jediného německého vojáka.

Nebyla to snad pravda?

Pokračujme dál – a nebojme si citovat další věty FP, neboť pocházejí z „období šoku“ (po Mnichovu 1938 a nedlouho po 15. březnu 1939 (a, připomínám po x-té, před napadením Polska), kdy se věci jevily (FP: „stály“) jinak než později.

• Jsa velkou postavou německých národních dějin, nemůže býti ovšem zařazen do národních dějin národů jiných; maje již své první místo ve Walhalle, nemůže býti postaven do Slavína.

K tomu o několik řádků dál FP přidává:

• Pozdrav Heil Hitler jest německý pozdrav, na který mají právo jen příslušníci německého národa. Který Čech nebo Slovák by jím tak zdravil, tlačí se někam, kam nepatří a odkud bude vyexpedován.

Je toto příklon k nacismu, nebo reálné vidění reálné situace v reálné době? Kdo má dobrou vůli k porozumění, porozumí. A naopak.

Dovolím si zde, pro ilustraci, přihřát vlastní polívčičku, aniž bych chtěl srovnávat nesrovnatelné.

Zveřejnil jsem zhruba před dvěma lety (1/3/2014, tedy ještě před ruskou anexí Krymu) na svém blogu na iDNES článek „Ukrajina: Zamyšlení reálpolitické“, v němž jsem napsal tyto věty:

• Západ tahá (v ukrajinské krizi) za kratší konec provazu.
• Za delší konec lana tahá Putin.
• Když se (Putin) rozhodne, že ruská vojska vtrhnou na Krym, aby tam „stabilizovala situaci“, jak si přejí představitelé tamní ruské většiny, kdo mu v tom zabrání?
• Pokud jde o Krym, je míček na Putinově straně dvorce – a bude záležet jen na něm, co se v oblasti bude či nebude dít. … Konečné rozhodnutí ve věci Krymu a žádosti tamních Rusů o ochranu má ve svých rukou především on. Tak jsou karty rozdány. Západ může více méně nečinně přihlížet. Jako přihlížel SSSR americké invazi do Panamy v roce 1989.

Je toto realistické vidění situace, nebo důkaz mého příklonu k Putinovi a putinovskému Rusku? Samozřejmě: „A“ je správně! Podobně, dodávám, je třeba nahlížet i na to, co napsal FP v článku „Dynamický život“. Čím dříve to pánové Zeman, Ovčáček a spol. pochopí, tím lépe (pro ně). Jestli už není pozdě.