Ještě k šesti letům za schvalování teroru

Jsem stoupencem precedenčního práva. Tak jak mu rozumím se mi jeví jako větší garant „spravedlivější spravedlnosti“. Neboť to, co laickou veřejnost přivádí v úžas jsou diametrálně rozdílné tresty v podobných kauzách.

Než přejdu k vlastnímu tématu článku, uvedu pro lepší pochopení jeden extrémní a v praxi nereálný příklad. Není přece možné (a spravedlivé), aby jeden řidič automobilu za porušení povinnosti mít při jízdě zapnutý bezpečnostní pás dostal pokutu a druhý za totéž rok kriminálu „natvrdo“.

Ano, je to nesmysl, nic takového se stát nemůže.

Máme ovšem jiné oblasti, kde se něco podobného stát může.

ČERMÁK VS KANTOR

Od úterý 16. března se na internetu hodně diskutuje o šestiletém – zatím nepravomocném – trestu odnětí svobody nepodmíněně pro Benedikta Čermáka. Ten na „veřejně přístupné počítačové síti“ (formulace uvedená v trestním zákoníku) napsal větu, kterou justice vyhodnotila jako veřejné schvalování teroristického činu spáchaného v březnu 2019 na Novém Zélandu (kauza Tarrant, 51 mrtvých při vraždění ve dvou mešitách).

Ta věta zní (cituji server Novinky z 16. 3. 2021):

•  „Jak jim chutná jejich medicína. Dobrá práce???!“

Verdikt Krajského soudu v Brně:  šest let vězení.

Vraťme se k onomu tragickému dni, 15. březnu 2019. Jiří Kantor v souvislosti s krveprolitím ve městě Christchurch na internetu napsal:

•  „Za mě určitě pěkně odvedená práce.“ (Zdroj: Novinky.cz, 17. 9. 2020)

V červenci 2020 odsoudil Krajský soud v Plzni Kantora za schvalování Tarrantova teroristického činu ke  třem letům vězení s podmíněným odkladem na pět let. V září 2020 Vrchní soud v Praze výši trestu pravomocně potvrdil.

Pohledem občana viděno tu máme dva velice podobné trestné činy a diametrálně odlišné rozsudky. Dostat v podstatě za totéž buď šest let žaláře nebo možnost zůstat na svobodě a pět let „sekat dobrotu“ je nesrovnatelně odlišné.

A co praví zákon?

§ 312e

Podpora a propagace terorismu

(1) Kdo veřejně podněcuje ke spáchání teroristického trestného činu, nebo kdo veřejně schvaluje spáchaný teroristický trestný čin  nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele,  bude potrestán  odnětím svobody na dvě léta až deset let.

(4) Odnětím svobody na pět až patnáct let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 písm. b) nebo d) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí,  veřejně přístupnou počítačovou sítí  nebo jiným obdobně účinným způsobem …

Otázka do veřejné debaty. Jak lze vzhledem k výše uvedenému zdůvodnit, že Jiří Kantor za schvalování Tarrantova odporného činu byl potrestán pouze podmínkou, zatímco Benedikt Čermák „natvrdo“?

To je jen jedna z více otázek, které se v souvislosti s touto záležitostí nabízejí. Ano, jsou to otázky laické, nicméně veřejnost má právo je klást. Velí jí to elementární smysl pro spravedlnost a prostý zdravý rozum. Ten říká, že jeden z těch rozsudků není fér.