Ještě k autorským právům. Vlastně několik dotazů

Jsem zde na blogu, na hlavní stránce, podmíněně: nesmím se dopustit dalšího porušení autorských práv týkajících se zveřejněných fotografií. Snažím se počínat si obezřetně, přesto ale určité nejasnosti stále mám.

Na webu Fotorádce.cz jsem narazil na článek Tomáše Dolejšího (fotograf a autor webu) z 25. října 2007 s titulkem „Fotografie a autorský zákon (1. díl)“. V něm je tento pozoruhodný odstavec:

• Osobně by mě ale zajímalo, jak by to bylo, pokud by jeden držel fotoaparát, druhý směřoval a držel externí blesk a třetí mačkal spoušť. Nejsem právník, a tak se do těchto úvah raději pouštět nebudu. Myslím ale, že by takový případ zavařil hlavu mnoha právníkům.

Je to zajímavá možnost, ale poněkud extrémní a při běžném fotografování málo pravděpodobná.

Já se ale potýkám s jinými variantami, konkrétně se dvěma, z nichž obzvlášť ta první mi dělá nemalé starosti.

PŘÍPAD PRVNÍ

Našel jsem ve svém archivu černobílou fotografii, na níž jsem ve věku asi půl roku, možná něco málo víc. Usuzuji tak z toho, že moje matka, která pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici, je na fotografii ve zdravotnickém úboru; na snímku je také můj otec. Předpokládám, že mě tenkrát, začátkem roku 1957, do nemocnice přivezl, když byla maminka v práci – a pak nás tři někdo vyfotil. Nevím ovšem kdo – jestli někdo z personálu naším fotoaparátem, městský fotograf nebo někdo jiný.

Mám tedy uvedený snímek – a ptám se: Komu patří (osobnostní) autorská práva v tomto případě? A mohu ho zveřejnit na svém blogu, aniž bych riskoval postih?

PŘÍPAD DRUHÝ

Stál jsem v Karlových Varech u venkovní fontány Vřídla, vedle mě dvě mladé turistky z Tchaj-wanu. Fotily se navzájem a pak mě požádaly, abych jim jejich fotoaparátem udělal společné foto. V turisticky zajímavých oblastech běžná situace.

Samozřejmě jsem vyhověl; člověk přitom dbá na kompozici než stiskne spoušť. Pro jistotu jsem udělal další dva obrázky. Následovalo poděkování a každý jsme šli svou cestou.

Moje otázky: Komu patří autorská práva k oněm třem snímkům, které jsem pro turistky z Dálného východu pořídil já? Pokud mně, mohou je bez mého svolení (které vzhledem k okolnostem nikdy nemohou získat) zveřejnit na internetu? Pakliže ne, není to když ne absurdní, tak zvláštní?

Anebo je všechno jinak?