President České republiky se stal poslední nadějí a spojencem v boji sudetských Němců o jejich majetek. Sudetští Němci děkují presidentovi že otevřel znovu otázku jejich bezprávné konfiskace a vyhnání v Eropě a žádá o dodatečnou ratifikaci BD z roku 1945 orgány evropského společenství v Bruselu.
Václav Klaus probudil sudetoněmecký krajanský spolek se svého spánku a otevřel jim nové možnosti. Žadá v podstatě dodatečnou ratifikaci BD v Evropském Unii. Neboť dobře ví že plošné vyvlastnění na základě národnosti bylo bezpráví a žádná dohoda nebo smlouva (Postupimska nebo Pařížská) nebyla žádnou vládou nebo parlamentem v západní Evropě ratifikována nebo potvrzena. Výsledky se ovšem staly nepochybnou součástí a realitou v dnešní Evropě. Každý rozumný člověk a i právník ví že nemůže napravit bezpráví po 65 letech novým bezprávím. Tak smýšlí i většina sudetských Němců, která je v podstatě pouze osudové společenství, německá a ostatní vlády v EU. Na druhé straně není možné bezpráví BD dodatečně členy EU ratifikovat a a morálně oprávnit, nebot´ toto otvírá možnost pravděpodobných žalob proti celé EU.
Toto všechno pan president zvážil a je mu vědomno že toto členi EU nikdy neučiní a nemohou. Na základě smlouvy z roku 1992 a dodatečnému prohlášení z roku 1997 se podpisem, ve funkci premiera V. Klaus zavázal že bude respektovat rozdílné právní pojetí a nebude vztahy zatěžovat politickým a právními otázkami z minulosti. BD se prohlásili za vyhaslé, ovšem součástí českého právního řádu a nebyli překážkou pro přijetí do EU.
Co tedy chce pan president?
Jsem toho názoru že se jedná o typický společenský jev, kdy cnost konzistence a vlastenectví se může státi neřestí a zátěží. Osobně jsem optimistický že se najde pragmatické a dobré řešení které bude přijatelné pro Českou republiku a EU.
