My Ukrajincy remízy něznajem

Kdyby byl prezident Putin četl povídku Šimka a Grosssmanna „Mezinárodní soutěž jedlíků“, nikdy by se neodvážil vstoupit na ukrajinskou půdu.  

Jaká je situace na Ukrajině přesně nevíme. Z vyjádření obou hlav státu to vypadá, že obě strany vyhrávají. Říká se, že prezidentu Putinovi jsou přinášeny zprávy zkreslené, zatímco Zelenskij kvůli udržení bojové morálky informuje národ a média o situaci o něco lépe, než jaký je skutečný stav věcí.

Vzhledem k tomu, že konflikt trvá bezmála měsíc, Rusové brzy přestanou věřit, že speciální vojenská operace jde podle plánu, jak je informuje Kreml. Podle Petra Pitharta jsou Rusové mistři světa v utrpení, Putin jim slibuje hrdost a slávu, povstání je vyloučené. Zapomíná, že vyrostla nová generace mladých Rusů, která žádný teror nezažila, ti mu na podobné řeči neskočí, buď se postaví na odpor, nebo utečou ze země. Podle záběrů z chytrých telefonů je odpor v Rusku zatím téměř nemožný, ale bude-li konflikt trvat déle, tak kdo ví?

Bylo by zajímavé podívat se do mozku diktátora. Jak se z malého pouličního rváče stane autoritativní prezident největší země na světě? Role zlého vládce Putinovi tak, jak je představován v zahraničních televizích, skutečně sedne, ani hollywoodský casting by nevybral lépe. Před rokem 2007 jsem hlídal na ruské škole, měl jsem možnost sledovat i ruské zpravodajství, které běželo na monitoru ve vstupní hale. Putin se snažil vystupovat před národem jako uvážlivý státník. Viděl jsem i jakési zasedání ruské vlády. Parta politiků, která v sále Kremlu seděla podél dlouhého stolu s Putinem v čele, typově připomínala seskupení kolem Brežněva, jen byli mladší. Celý výjev vypadal velmi temně.

I kdyby zpravodajství bylo zkreslené ve prospěch Ukrajiny, my máme možnost se setkávat s uprchlíky. Až když jsem před čtrnácti dny na vlastní oči viděl nekonečnou frontu za kongresovým centrem, konečně se ze zpráv v médiích se stala skutečnost. Většinou ženy, děti mezi nimi několik mužů. Byli dobře oblečení, měli mobily, vlastně vůbec jako uprchlíci nevypadali, ne tedy tak, jak bych si je představoval. Zdání klame.

Dnes je potkávám i u nás v Jílovém, kde je pro ně zřízena ubytovna a město pořádá peněžní sbírku. Stali se z nás vítači. Ono je rozdíl přijímat ženy, děti a staré lidi, jejichž osud je nám blízký, anebo přijímat mladé muže, kteří nám jsou svým vnímáním světa cizí. Že by to tak být nemělo? Ano nemělo, ale hlavně by se neměly vést žádné války, aby k ničemu podobnému vůbec nedocházelo.

Jak dlouho bude trvat válka, nevíme. Jediná jistota je, že boj neskončí jako v povídce Š+G proslovem, který vedl otec v ke svým svěřencům po porážce ukrajinským soutěžícím:

Otec nás seřadil. Čekali jsme výprask, ale tatík prohlásil: „Pojďme domů! Porážka od přítele není hanbou.“

https://radiozurnal.rozhlas.cz/petr-pithart-rusove-jsou-mistri-sveta-v-utrpeni-putin-jim-slibuje-hrdost-a-slavu-8698200