Advent - co bych kázal býti knězem.

 Adventus znamená příchod. Mne připomíná karetní hlášku, kterou pronášel můj tatínek: „Přijde-li,“ řekl velice vážně a já se smál. Myslel tím kartu, nikoliv příchod Ježíše Krista.  

 Zatímco karta občas přišla, Ježíš přišel jen jednou, ale má přijít podruhé a to prý bude mela. Pravými preppery jsou křesťané. Právě ti by měli být stále připraveni na druhý příchod Syna člověka. „Mějte se na pozoru, bděte, neboť nevíte, kdy ten čas přijde,“ tak zní výzva k bdělosti v evangeliu svatého Marka.

A co bych kázal dál? Hřímal bych proti konzumu? Hrozil hříšníkům peklem? Volal bych po pokání a odčinění hříchů? Ano, to bych kázal! Každý si myslí, že svůj život prožije v klidu, pohodě, jednou za týden v neděli do kostela, jednou za rok ke zpovědi a bude mít vystaráno: rovnýma nohama rovnou do nebe a tam zase klid jako zde na zemi.

Nic takového! Kát se budete za své hříchy. Bůh vás vidí. Bůh vidí vše! Ano, dělejte si, co chcete, máte svobodnou volbu, ale důsledky si ponesete sami! Po mši běžíte honem do supermarketu naplnit nákupní vozík své chamtivosti, místo abyste rozjímali. Listujete letáky se slevami, místo abyste četli Bibli. Namísto kříže nosíte klíčky od auta. Peklo na vás, není vám pomoci!

To bych pravil a divil bych se, proč můj chrám Páně zeje prázdnotou. Proč má ten prokletý Polák Zbigniew Czendlik pokaždé plný dům? V čem je lepší? Maže snad svým věřícím med kolem úst? Jaká to útěšná mana padá ze rtů Marka Orko Váchy? Je snad Tomáš Halík, jež káže u Salvátora, sám spasitel? A co Heryán, Graubner, Václav Malý, Dominik Duka? Tito všichni úspěšní kněží dokáží sice zaplnit kostel, leč z jejich úst padá blín a hvězda jménem Pelyněk již se chystá znovu zažnout Černobyl. Kdy jim přestanete naslouchat?

Cloumá mnou zlost a závist. Z duše nenávidím všechny úspěšné (a nejen kazatele)! Cítím křivdu: ostatní lžou a kradou, já káži pravdu a jsem poctivý. Jsem poslední spravedlivý? Pýcha, závist a hněv, hned tři ze sedmi smrtelných hříchů, snad oslepují mou mysl?

„A přesto mne vyslyšte!“ Ať si vám mažou med kolem úst, krmí vás útěšnou manou, vydávají se za spasitele; přes všechny své smrtelné hříchy: Pravdu mám já!

Mějte se před nimi na pozoru, bděte!

Ještě, že nejsem kněz.