Všechno je otázka peněz. Většina českých klubů jich nemá nazbyt a právě proto se na Ligů mistrů budou dívat jen v televizi.
A nejedná se jen o takovou „maličkost“, jako je fotbalový stadion splňující parametry LM. Jde především o fungující fotbalové mužstvo. Základem takového mužstva je bezesporu trenér. Musí to být silná osobnost, která má rozhled, zabývá se aktuálními trendy světové kopané a nebojí se aplikovat nejnovější poznatky z oboru. Takových trenérů v České republice moc není a angažovat cizince je velice nákladná záležitost. Neméně finančně náročné je vybudovat silný kádr složený z kvalitních fotbalistů, kde každý hráč bude nucen bojovat o místo v sestavě a bude mít tudíž motivaci na sobě intenzívně pracovat. Jestliže totiž trenér po prohraném zápase novinářům tvrdí, že byl spokojen pouze se třemi hráči z jedenácti a následující zápas nominuje s jednou výjimkou zcela identickou jedenáctku, bude zřejmě něco v nepořádku. Taková je dnešní realita české klubové kopané. Málo peněz znamená průměrný trenér, který sice nic nepokazí ale také mužstvu v ničem nepomůže a především úzký kádr hráčů, kteří jsou nemotivovaní, laxní a spokojení sami se sebou. Výsledkem je hra nevalné kvality bez nasazení, bojovnosti a fotbalového umu.
Jestliže se na hřišti během zápasu hráči pohybují jako mátohy a mají problém bojovat či alespoň párkrát zasprintovat, je více než jasné, že Liga mistrů se tady rozhodně hrát nebude. A zdaleka to neplatí jen pro Brno, které se netají velkými ambicemi a předvádí naprosto žalostnou podívanou
